5 C 276/2021-24 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s tím, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] ze dne [datum] na pojistný produkt„ [anonymizováno] životní pojištění“ s počátkem pojištění dne [datum]. Pojistné období bylo sjednáno jako měsíční a pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne [datum]. Pojištění pak z důvodu neplacení pojistného zaniklo ke dni 1. 9. 2020. Jelikož u tohoto typu pojištění se vede účet pojistníka, na kterém se evidují podílové jednotky investičních fondů, nakoupené za zaplacené pojistné (běžné, popř. mimořádné). Z účtu pojistníka je strháván jedenkrát za měsíc poplatek na úhradu rizikového pojistného za sjednaná pojištění, počátečních nákladů a nákladů spojených se správou pojištění, a to formou prodeje příslušného počtu podílových jednotek, jejichž hodnota ke dni úhrady poplatku odpovídá výši tohoto poplatku (protože výše rizikového pojistného závisí mj. na aktuálním věku pojištěného, výše poplatku není obecně konstantní, ale může se v čase měnit). V případě, že na účtu pojistníka není dostatek podílových jednotek, které by uhradily strhávaný měsíční poplatek, pojistitel začne evidovat dluh klienta (tzv. akumulovaný dluh). Zjednodušeně řečeno představuje akumulovaný dluh hodnotu poplatků, které si měl pojistitel strhnout z účtu pojistníka, ale nestrhnul, protože nebylo z čeho – na účtu pojistníka nebyl dostatečný počet podílových jednotek. Akumulovaný dluh je pak zohledněn při předčasném zániku pojistné smlouvy. Žalobkyně tedy požaduje k úhradě částku 3.242 Kč. Žalovaný toto dlužné pojistné ani přes upomínky žalobkyně nezaplatil. Žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky, a to za období od 5. 10. 2020 do 18. 6. 2021, tj. v částce 215 Kč. Žalovaný byl o zaplacení upomínán. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Bulharské republiky. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 14 bod 1. aniž je dotčen čl. 13 odst. 3, může pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba. V řízení pak bylo zjištěno, že žalovaný má bydliště na adrese shora. Soud tedy uzavřel, že pravomoc zdejšího soudu je tak dána včetně jeho místní příslušnosti. Pokud jde o hmotné právo je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 7 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého v případě jiné pojistné smlouvy, než je smlouva podle odstavce 2, mohou v souladu s článkem 3 strany zvolit pouze následující práva: a) právo jakéhokoli členského státu, v němž se nachází riziko v okamžiku uzavření smlouvy; b) právo země, v níž má pojistník své obvyklé bydliště; c) v případě životního pojištění právo členského státu, jehož je pojistník státním příslušníkem; V souzeném případě byla volba v pojistné smlouvě provedena podle písm. b) citovaného článku 7 odkazem na příslušná ustanovení českého právního řádu. Rozhodné je tak právo české. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovil postupem dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. <b>Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav věci:</b> Mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva pro produkt„ [anonymizováno] životní pojištění“ ze dne [datum], ve znění Dodatku [číslo] ze dne [datum], s počátkem pojištění od [datum] na dobu určitou 10 let do 30. 6. 2028. Pojistka [číslo] jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy byla vystavena dne [datum]. Na základě této smlouvy byl žalovaný povinen platit měsíční pojistné ve výši 554 Kč, resp. 717 Kč (Dodatek [číslo] k pojistné smlouvě) splatné vždy k prvému dni pojistného období. Žalovaný však pojistné za pojistné období od 1. 4. 2020 do 1. 6. 2020 nezaplatil. Žalobkyně mu proto zaslala upomínku ze dne 7. 7. 2020 k zaplacení dlužného pojistného (3x 717) a současně ho upozornila na zákonné následky nezaplacení pojistného. Žalovaný však na tuto upomínku žalobkyně nijak nereagoval, a proto dne 1. 9. 2020 došlo k zániku pojištění. Žalobkyně následně zaslala žalovanému dopis s oznámením o zániku pojištění ze dne 10. 9. 2020. Žalobkyně dlužné pojistné vypočetla jako akumulovaný dluh, což představuje hodnotu poplatků, které si měl pojistitel strhnout z účtu pojistníka, ale nestrhnul, protože nebylo z čeho – na účtu pojistníka nebyl dostatečný počet podílových jednotek. Akumulovaný dluh je pak zohledněn při předčasném zániku pojistné smlouvy. Žalobkyně tedy požaduje k úhradě částku 3.242 Kč. Žalovaný ani přes upomínky na svůj dluh ničeho nezaplatil. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2804 o.z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Na základě shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a žalobě vyhověl, když výše dlužného pojistného pak odpovídá rozsahu a době trvání pojištění. Soud vyhověl žalobkyni i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 1968 o.z., když období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byl žalovaný s plněním své povinnosti již v prodlení. Žalobkyně žádala přiznat úroky z prodlení jen za období od 5. 10. 2020 do 18. 6. 2021 ve výši 215 Kč. Žalobním petitem je soud vázán. Na základě shora uvedeného proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku (3.242 + 215). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 242 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.