5 C 347/2021-47 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s tím, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] ze dne [datum], jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Opel, r.z. [anonymizováno], na dobu neurčitou. Na základě této pojistné smlouvy se žalovaný zavázal žalobkyni hradit první pojistné ve výši 8.124 Kč ročně, splatné měsíčně po 677 Kč vždy k 11. dni příslušného měsíce roku. Žalovaný pak neuhradil pojistné splatné dne [datum]. Dne [datum] došlo k zániku pojištění. Za období od [datum] do [datum] činí dlužné pojistné 2.482,33 Kč. Dále žalobkyně požaduje uhradit upomínací poplatek ve výši 200 Kč, celkem tedy 2.682,33 Kč. Žalovaný na svůj dluh ani přes upomínku žalobkyně ničeho nezaplatil. Žalobkyně rovněž požadovala zaplatit zákonný úrok z prodlení jdoucí z částky 2.482,33 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. V souvislosti se zjišťováním místa faktického pobytu žalovaného jako cizince, kterého se na adrese místa jeho posledního známého faktického pobytu nepodařilo obeslat, učinil soud v rámci místního šetření zjištění, že žalovaný se na uvedené adrese fakticky již delší dobu nezdržuje. Soud proto žalovanému s odkazem na ustanovení § 29 odst. 3 o. s. ř. ustanovil opatrovníka z řad advokátů. 3. Opatrovník pak k žalobě jen uvedl, že mu nejsou známy žádné skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobkyně. 4. V řízení se tedy jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 14 bod 1. aniž je dotčen čl. 13 odst. 3, může pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba. V řízení pak bylo zjištěno, že žalovaný k rozhodnému dni, tj. ke dni zahájení řízení v této věci, měl poslední známé bydliště na adrese shora. Tento pobyt přitom dosud nebyl oficiálně ukončen, ani nedošlo k nahlášení případné změny adresy pobytu. Tuto adresu je tak třeba považovat za platné místo pobytu žalovaného na území ČR. Soud tedy uzavřel, že pravomoc zdejšího soudu je tak dána včetně jeho místní příslušnosti. 5. Pokud jde o hmotné právo je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 7 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého v případě jiné pojistné smlouvy, než je smlouva podle odstavce 2, mohou v souladu s článkem 3 strany zvolit pouze následující práva: a) právo jakéhokoli členského státu, v němž se nachází riziko v okamžiku uzavření smlouvy; b) právo země, v níž má pojistník své obvyklé bydliště; c) v případě životního pojištění právo členského státu, jehož je pojistník státním příslušníkem; V souzeném případě byla volba v pojistné smlouvě provedena podle písm. b) citovaného článku 7 odkazem na příslušná ustanovení českého právního řádu. Rozhodné je tak právo české. <b>6. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav věci:</b> Mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva – sdružené pojištění vozidla, [číslo] ze dne [datum]. Předmětem pojistné smlouvy pak bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Opel, r.z. [anonymizováno], na dobu neurčitou. Na základě této pojistné smlouvy se žalovaný zavázal žalobkyni hradit první pojistné ve výši 8.124 Kč ročně, splatné měsíčně po 677 Kč vždy k 11. dni příslušného měsíce roku. Žalovaný pak neuhradil pojistné splatné dne [datum], proto mu žalobkyně zaslala upomínku ze dne [datum] k uhrazení dlužné částky a upozornila ho na zákonné následky nezaplacení pojistného. Žalovaný však na tuto upomínku žalobkyně nijak nereagoval, a proto dne [datum] došlo k zániku pojištění. Tuto skutečnost oznámila žalobkyně žalovanému dopisem ze dne [datum] a vyzvala ho k zaplacení nedoplatku pojistného ve výši 2.482 Kč. Dále žalobkyně požaduje uhradit upomínací poplatek ve výši 200 Kč, celkem tedy 2.682 Kč. K úhradě této celkové částky byl žalovaný vyzván dopisem ze dne [datum] ve lhůtě splatnosti do [datum]. Žalovaný na svůj dluh ani přes opakované upomínky žalobkyně ničeho nezaplatil. 7. Nebylo naopak prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil. 8. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 9. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 10. Podle § 3 odst. 1 věta první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 11. Podle § 12 odst. 1 písm. e) citovaného zákona pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zanikne dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než jeden měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 12. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve světle citovaných právních ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je co do zaplacení dlužného pojistného ve výši 2.682,33 Kč důvodná, když výše dlužného pojistného pak odpovídá rozsahu a době trvání pojištění. 13. Naopak soud žalobě částečně nevyhověl co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 1970 o.z., když období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, nemohlo být ještě obdobím, kdy byl žalovaný s plněním své povinnosti v prodlení, tj. od [datum]. Žalobkyně totiž uplatnila tvrzení, že dlužné pojistné je požadováno za období od [datum] do [datum]. K úhradě dlužného pojistného včetně upomínacího poplatku byl žalovaný vyzván dopisem ze dne [datum], ve kterém byla stanovena ve lhůta splatnosti do [datum]. Teprve od [datum] se tak žalovaný mohl dostat do prodlení. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 8,25% p.a. (výrok I. tohoto rozsudku). Soudu proto nezbylo než žalobu zamítnout v tom rozsahu, v jakém neshledal žalobu důvodnou (výrok III. tohoto rozsudku). 14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V souzeném případě byla žalobkyně neúspěšná jen v nepatrné části (ohledně příslušenství), a proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, které byly účelně vynaloženy. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 482,33 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Náklady řízení tedy celkem 1.489 Kč.