5 C 358/2021-19 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s tím, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla na dobu neurčitou. Na základě této pojistné smlouvy se žalovaný zavázal žalobkyni hradit pojistné ve výši 1.217 Kč čtvrtletně. Žalovaný však pojistné za pojistné období od 14. 8. 2020 nezaplatil. Žalobkyně proto žalovanému zaslala upomínku k zaplacení pojistného, ve které žalovaného upozornila na zákonné následky nezaplacení pojistného. Žalovaný však na upomínku nijak nereagoval, a proto došlo k zániku pojištění ke dni 20. 11. 2020. Dlužné pojistné za období od 14. 8. 2020 do 20. 11. 2020 činí 1.896 Kč. Součástí žalované částky jsou i paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán. Žalobkyně z dlužného pojistného dále nárokuje kapitalizované úroky z prodlení v zákonné výši za dobu od 21. 11. 2020 do 27. 8. 2021 v celkové výši 120 Kč. Žalovaný na svůj dluh ani přes opakované upomínky ničeho nezaplatil. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. V řízení se pak jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 14 bod 1. aniž je dotčen čl. 13 odst. 3, může pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba. V řízení pak bylo zjištěno, že žalovaný má bydliště na adrese uvedené shora. Soud tedy uzavřel, že pravomoc zdejšího soudu je tak dána včetně jeho místní příslušnosti. Pokud jde o hmotné právo je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 7 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého v případě jiné pojistné smlouvy, než je smlouva podle odstavce 2, mohou v souladu s článkem 3 strany zvolit pouze následující práva: a) právo jakéhokoli členského státu, v němž se nachází riziko v okamžiku uzavření smlouvy; b) právo země, v níž má pojistník své obvyklé bydliště; c) v případě životního pojištění právo členského státu, jehož je pojistník státním příslušníkem; V souzeném případě byla volba v pojistné smlouvě provedena podle písm. b) citovaného článku 7 odkazem na příslušná ustanovení českého právního řádu. Rozhodné je tak právo české. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyjádřil postupem dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. <b>Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav věci:</b> Mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva pro [anonymizována čtyři slova] [číslo] ze dne [datum]. Jejím předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Alfa Romeo, typ [anonymizováno], r.z. [anonymizováno], s počátkem pojištění od14. 5. 2020 na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal platit upravené pojistné v celkové částce 4.867 Kč ročně, splatné čtvrtletně po 1.217 Kč. Žalovaný však pojistné za pojistné období od 14. 8. 2020 nezaplatil. Žalobkyně proto žalovanému zaslala upomínku k zaplacení pojistného ze dne 29. 9. 2020, ve které ho vyzvala k uhrazení dlužného pojistného včetně nákladů na upomínání ve výši 300 Kč, tj. o zaplacení částky 1.517 Kč (300 + 1.217). Žalovaný však na upomínku nijak nereagoval, a proto došlo k zániku pojištění ke dni 19. 11. 2020. Žalobkyně tuto skutečnost sdělila žalovanému dopisem ze dne 3. 12. 2020 a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužného pojistného včetně nákladů spojených s vymáháním pojistného v celkové částce 1.596 Kč (1.217 + 300 + 79). Za období od 14. 8. 2020 do 29. 10. 2020 včetně činí dlužné pojistné 1.217 Kč. Žalobkyně v souvislosti se zaslanými upomínkami vyúčtovala žalovanému 2x poplatek za upomínku dle sazebníku ve výši 300 Kč a dále vymáhací náklady ve výši 79 Kč Celkem tak žalovaný dluží žalobkyni 1.896 Kč (1.217 + 300 + 300 +79). Žalovaný na svůj dluh ani přes upomínky ničeho nezaplatil. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 3 odst. 1 věta první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Podle § 12 odst. 1 písm. e) citovaného zákona pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zanikne dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než jeden měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Na základě shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a žalobě vyhověl, když výše dlužného pojistného pak odpovídá rozsahu a době trvání pojištění. Soud vyhověl žalobkyni i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 1968 o.z., když období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byl žalovaný s plněním své povinnosti již v prodlení. Žalobkyně žádala přiznat úroky z prodlení jen za období od 21. 11. 2020 do 27. 8. 2021 v celkové výši 120 Kč. Žalobním petitem je soud vázán. Na základě shora uvedeného proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu a rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku (1.896 + 120). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.896 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.