6 C 19/2022-14 — Okresní soud v Nymburce

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti němu není odvolání přípustné. 2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalované zaplacení částky v celkové výši 1 530 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná porušila smluvní přepravní podmínky, když dne [datum] cestovala autobusem – linkou 207 veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní, přičemž při provedení přepravní kontroly se neprokázala platným jízdním dokladem. Žalovaná byla na místě vyzvána k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému (smluvní pokuty). 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. V předmětné věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen („ o. s. ř.“), když žalobkyně se práva účasti na projednání věci vzdala a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, i přes poučení nevyjádřila, a tedy se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že k tomuto postupu soudu nemá žalovaná námitky. 5. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 6. Žalovaná dne [datum] cestovala autobusem – linkou 207 veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní, aniž by se při provedení cestovní kontroly prokázala platným jízdním dokladem, přičemž jízdné činilo 30 Kč. 7. Žalobkyně je dopravcem ve veřejné drážní a silniční dopravě. Žalovaná cestovala linkou provozovanou žalobkyní. Mezi účastníky řízení tak byla uzavřena smlouva o přepravě osob podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“). 8. Žalovaná se při jízdě linkou autobusu neprokázala platným jízdním dokladem a je tak dle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů povinna žalobkyni zaplatit kromě vlastního jízdného ve výši 30 Kč i přirážku k jízdnému dle platného tarifu ve výši 1 500 Kč. 9. Úrok z prodlení z jízdného a přirážky k jízdnému je žalobkyni přiznán v souladu s § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., od prvního dne prodlení žalovaného, tedy od [datum]. 10. Z výše uvedeného vyplývá, že nárok žalobkyně uplatněný v žalobě je důvodný, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“), náleží odměna ve výši 200 Kč a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení; výzvu k plnění se základní skutkovým a právním rozborem; návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a dále náhrady za daň z přidané hodnoty, v sazbě 21 % ve výši 189 Kč, jejíž je zástupce žalobkyně plátcem. K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50.000 Kč, a nadto sama žalobkyně nahrazení nákladů v této výši požaduje. 12. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění v trvání 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku a v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud povinnost žalovanému zaplatit náklady řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.