6 C 207/2022-25 — Okresní soud v Nymburce

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 078 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru z úvěrové smlouvy ze dne [datum] 3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. Soud nemá za prokázané, že by mezi žalovanou a žalobkyní došlo k uzavření jakékoli smlouvy. Soud podotýká, že listina nadepsaná úvěrová smlouva neobsahuje podpis žalované ani z ničeho neplyne, že by s obsahem této listiny souhlasila. 5. Soud má za prokázané, že žalobkyně převedla na účet žalované finanční prostředky ve výši 3 000 Kč. Žalovaná žalobkyni vrátila finanční prostředky ve výši 202 Kč. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. <i>7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>8. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 9. Soud neshledal, že by mezi účastníky došlo k uzavření jakékoli smlouvy a ani neshledal, žádný právní důvod, na základě kterého žalovaná obdržela finanční prostředky ve výši 3 000 Kč. Obdržené finanční prostředky žalovanou tak představují bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 OZ, když je obdržela plněním bez právního důvodu, a proto je dle § 2991 odst. 1 OZ povinna obdržené finanční prostředky žalobkyni vydat, a to konkrétně částku 2 798 Kč představující rozdíl mezi obdrženými finančními prostředky ve výši 3 000 Kč a již vrácenými finančními prostředky ve výši 202 Kč. <i>10. Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>11. Podle § 1970 OZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 12. Jelikož je žalovaná se svým plněním peněžitého dluhu ve výši 2 798 Kč v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částky 2 798 Kč s ohledem na absenci smluvního ujednání nastala dle § 1958 odst. 2 OZ na základě předžalobní výzvy, ve které byla stanovena splatnost do [datum], žalovaná je tak v prodlení s placením svého peněžitého dluhu od [datum], a proto je povinna od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně. V ostatním rozsahu požadované úroky z prodlení soud jako nedůvodné zamítl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečné úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 565,82 Kč, přičemž tato částka představuje 38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69 % a úspěchu žalované v rozsahu 31 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po 200 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), z částky 300 Kč představují paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 189 Kč; celkem 1 489 Kč. 14. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. Soud uložil povinnost žalované zaplatit náklady řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala, dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 15. Závěrem soud podotýká, že žalobkyně nevyužila svého práva účasti na jednání, čímž se připravila o možnost poučení dle § 118a o. s. ř.