6 C 210/2022-18 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 1 530 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný porušil smluvní přepravní podmínky, když dne [datum] cestoval tramvají - linkou 18 veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní, přičemž při provedení přepravní kontroly se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný byl na místě vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému (smluvní pokuty). Jelikož žalovaný porušil své povinnosti cestujícího, tak mu vznikla povinnost uhradit přirážku k jízdnému (smluvní pokutu) ve výši 1 500 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V předmětné věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen („ o. s. ř.“), když žalobkyně se práva účasti na projednání věci vzdala a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, i přes poučení nevyjádřil, a tedy se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že k tomuto postupu soudu nemá žalovaný námitky. 4. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Žalovaný dne [datum] cestoval tramvají - linkou 18 veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní, aniž by se při provedení cestovní kontroly prokázal platným jízdním dokladem, přičemž jízdné činilo 30 Kč. 6. Žalobkyně je dopravcem ve veřejné drážní a silniční dopravě. Žalovaný cestoval linkou provozovanou žalobkyní. Mezi účastníky řízení tak byla uzavřena smlouva o přepravě osob podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“). Podrobnější úprava osobní přepravy je pak vyhrazena zvláštním předpisům, zejména pak přepravním řádům a tarifům (§ 2578 OZ). 7. Žalovaný se při jízdě linkou tramvaje neprokázal platným jízdním dokladem a je tak dle § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, povinen žalobkyni zaplatit kromě vlastního jízdného ve výši 30 Kč i přirážku k jízdnému dle platného tarifu ve výši 1 500 Kč. 8. Úrok z prodlení z jízdného a přirážky k jízdnému je žalobkyni přiznán v souladu s § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., od prvního dne prodlení žalovaného, tedy od [datum]. 9. Z výše uvedeného vyplývá, že nárok žalobkyně uplatněný v žalobě je důvodný, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“), náleží odměna ve výši 200 Kč a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení; výzvu k plnění se základní skutkovým a právním rozborem; návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a dále náhrady za daň z přidané hodnoty, v sazbě 21 % ve výši 189 Kč, jejíž je zástupce žalobkyně plátcem. K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50.000 Kč, a nadto sama žalobkyně nahrazení nákladů v této výši požaduje. 11. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění v trvání 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku a v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud povinnost žalovanému zaplatit náklady řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval. 12. Rozsudek je odůvodněn v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti němu není s ohledem na výši požadovaného plnění odvolání přípustné.