6 C 333/2021-55 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 11 939,74 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] na základě, které poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnuté prostředky odst. 4.1 smlouvy platit úrok ve výši 16,90 % ročně a dle odst. 4.2 smlouvy platit poplatky. Žalovaný se zavázal hradit úvěr formou pravidelných měsíčních splátek, avšak žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas. Žalobkyně měla právo v případě prodlení žalovaného zesplatnit celý úvěr. Žalovaná částka je tvořena jistinou ve výši 9 985,71 Kč a poplatky v celkové výši 1 954,03 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav. 4. Žalovaný dne [datum] požádal žalobkyni o poskytnutí úvěrového produktu s výší uvěrového limitu 10 000 Kč. V žádosti žalovaný uvedl, že je zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizováno], jeho hlavní příjem činí 10 936 Kč, svoje výdaje uvedl ve výši 0 Kč, (zjištěno ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu). 5. Dne [datum] žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 10 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu s úroky ve výši 16,90 % ročně a dalšími cenami dle ceníku a to ve splátkách ve výši 500 Kč měsíčně. Dále bylo ujednáno, že úvěr bude poskytnut na základě žádosti žalovaného a to převedením peněž na splátkový účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně byla v případě porušení smlouvy žalovaným, resp. v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s hrazením splátek, oprávněna prohlásit úvěr za splatný a žalovaný byl povinen jednorázově zaplatit všechny dluhy z úvěru. (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém úvěru). 6. Žalobkyně před poskytnutím úvěru posuzovala úvěruschopnost žalovaného a shledala, že je schopen splácet poskytnutý úvěr s měsíční splátkou 500 Kč, přičemž vyšla z následujících zjištění. Žalovaným uvedený příjem ve výši 10 936 Kč měsíčně odpovídá příjmu, který mu chodí na účet vedený žalobkyní. Žalovaný uvedl výdaje ve výši 0 Kč, avšak žalobkyně stanovila normativní měsíční výdaje žalovaného na 5 565 Kč. Žalovaný splácí spotřební úvěr u žalované se splátkou 1 268 Kč a poplatkem za pojištění 101 Kč a dále má kreditní kartu s limitem 10 000 Kč s orientační splátkou 500 Kč. [příjmení] splátkové zatížení by činilo 2 369 Kč měsíčně, pro které je dostatečný příjem klienta (zjištěno z posouzení úvěruschopnosti klienta). 7. Žalovaný čerpal peněžní prostředky v celkové výši 31 992,63 Kč a splatil peněžní prostředky v celkové výši 22 006,92 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s hrazením splátek. K datu [datum] činila nesplacená jistina úvěru částku 9 985,71 Kč (zjištěno ze stavu úvěru v minulosti). 8. Žalobkyně v dopise ze dne [datum] upozornila žalovaného na dluh po splatnosti a na možnost zesplatnění celého úvěru v případě neuhrazení dlužné částky (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne [datum]). 9. Žalobkyně dne [datum] rozhodla o okamžité splatnosti úvěru, přičemž vyčíslila celkovou dlužnou částku na 12 779 Kč (zjištěno z rozhodnutí o okamžité splatnosti úvěru). 10. Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy [číslo] (zjištěno z předžalobní výzva z [datum] včetně podací archu). 11. Soud dále provedl následující důkazy, ze kterých však nezjistil nic rozhodného. 12. Podklady pro súdné konanie; výpis z obchodního rejstříku; všeobecné obchodní podmínky; ceník pro soukromou klientelu. 13. K důkazům všeobecné obchodní podmínky a ceník pro soukromou klientelu soud konstatuje, že z podaného návrhu ani z jeho doplnění není zřejmé, které konkrétní skutečnosti mají být těmito důkazy prokázány. Soud zde podotýká, že povinnost tvrzení předchází povinnosti důkazní, nejsou-li tedy řádně tvrzeny rozhodné skutečnosti, které mají být konkrétním důkazem prokázány, soud si nemůže domýšlet, co těmito důkazy má být prokázáno. Zde je nutno dále poukázat na skutečnost, že všeobecné obchodní podmínky předložené žalobkyní mají 33 stránek a ceník pro soukromou klientelu má 36 stránek, přičemž žalobkyně ani neodkázala na rozhodná ustanovení těchto listin. 14. Soud ve věci dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 15. Dne [datum] žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 10 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu s úroky ve výši 16,90 % ročně a dalšími cenami dle ceníku a to ve splátkách ve výši 500 Kč měsíčně. Žalobkyně před poskytnutím úvěru posuzovala úvěruschopnost žalovaného a shledala, že je schopen splácet poskytnutý úvěr s měsíční splátkou 500 Kč. K datu [datum] činila nesplacená jistina úvěru částku 9 985,71 Kč. 16. Soud nemá za prokázané, co tvoří poplatky v celkové výši 1 954,03 Kč. <b>Odůvodnění:</b> <i>1. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>2. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> 3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) se úvěrující zavazuje smlouvou o úvěru, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Soud shledal, že mezi žalovanou jako úvěrovanou a žalovaným jako uvěrujícím došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2395 OZ ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr. Žalovaný úvěr čerpal, ale nedodržel podmínky předmětné smlouvy, když se dostal do prodlení s úhradou splátek, a proto žalobkyně v souladu se smlouvou žalobkyně úvěr zesplatnila, a proto má nárok na zaplacení nesplacené části úvěru. 5. Soud dále konstatuje, že soud shledal, že žalobkyně v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost žalované. 6. Soud shledal žalobu za důvodnou co do požadované jistiny ve výši 9 985,71 Kč, a proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl. 7. Soud zamítl žalobu co do částky 1 954,03 Kč představující požadované poplatky a to z následujícího důvodu. 8. V návrhu ani v jiném podání není uvedeno, co konkrétně tvoří požadované poplatky ve výši 1 954,03 Kč a ani nebyly žalobkyní předloženy či označeny konkrétní důkazy prokazující vznik práva žalobkyně na zaplacení těchto poplatků. Soud tedy nemá prokázán vznik práva žalobkyně na zaplacení požadovaných poplatků. 9. Soud zde podotýká, že žalobkyně nevyužila svého práva účasti při jednání, a tím se připravila o možnost poučení ze strany soudu k doplnění tvrzení a označení důkazů dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 10. Splatnost částky 9 985,71 Kč nastala na základě zesplatnění dne [datum], žalovaný však svůj dluh řádně a včas neuhradil, tedy se dostal dle § 1968 OZ do prodlení s hrazením peněžitého dluhu, a proto náleží žalobkyni dle § 1970 OZ též požadovaný zákonný úrok z prodlení z nárokované jistiny (částky 9 985,71 Kč) dle prováděcího předpisu (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) a to od následujícího dne, kdy došlo k prodlení, tedy od [datum]. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně byla neúspěšná pouze v nepatrné části (při zohlednění přiznaných úroků činil neúspěch žalobkyně 10 %), a proto soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč; z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po 300 Kč (příprava a převzetí věci, sepis návrhu, výzva k plnění); z částky 300 Kč představují paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu; z náhrady za daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, jež činí 252 Kč. 12. K výpočtu náklad