8 C 193/2021-32 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 587 Kč (193,52 Kč za dopravu, 256,75 Kč za vyšetření praktickým lékařem a 3 137,20 Kč za vyšetření biologického materiálu) v souvislosti s převozem žalovaného do [nemocnice] dne 17.2.2019 za účelem vyšetření, neboť u žalovaného byla zjištěna přítomnost návykových látek. K úhradě nákladů žalobkyně žalovaného vyzvala. Žalovaný tento dluh v termínu splatnosti neuhradil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Z listinných důkazů má soud prokázáno, že Policie ČR dne 17.2.2019 zastavila vozidlo [značka automobilu], které řídil žalovaný. Žalovaný se následně podrobil zkoušce na přítomnost návykových látek, kdy test DrugWipe 5S vyšel pozitivně na látku amfetamin/metanfetamin. Poté byl převezen do [nemocnice] k lékařskému vyšetření. Lékařským vyšetřením byla u žalovaného zjištěna přítomnost metamfetaminu/amfetaminu. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dluhu ze dne 23.7.2019. Prokáže-li se přítomnost alkoholu či jiné návykové látky, je dopravu do zdravotnického zařízení jakož i náklady odborného vyšetření v souladu s ustanovením § 24 odst. 1, 2, 3 a 5 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, povinna uhradit vyšetřovaná osoba, v daném případě žalovaný. Soud na základě shora uvedeného skutkového stavu dopěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl dne 17.2.2019 jako řidič vozidla kontrolován Policií ČR, přičemž u něho byl proveden test na přítomnost návykových látek s pozitivním výsledkem. Žalovaný byl následně vyzván k podrobení se lékařskému vyšetření spojeného s odběrem biologického materiálu a v souvislosti s tím byl převezen do [nemocnice]. Vyšetřením vzorku krve žalovaného pak byla prokázána přítomnost metanfetaminu/amfetaminu v krvi. Žalovanému tak podle § 24 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb. vznikla povinnost zaplatit žalobkyni náklady na dopravu, jejichž výši žalobkyně uplatnila v souladu s vyhláškou č. 440/2016 Sb. částkou 193,52 Kč (při délce ujeté trasy 26 km, spotřebě pohonné hmoty 10,1 litru na 100 km, základní náhradě 4,10 Kč na 1 km a ceně pohonné hmoty 33,10 Kč litr). Současně dle § 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb. vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni náklady odborného vyšetření ve výši 3 393,95 Kč, které zaplatila zdravotnickému zařízení dle § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. Žalovaný náklady na dopravu a vyšetření nezaplatil ve lhůtě, kterou mu dala žalobkyně, a ocitl se tak v prodlení podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobkyně má proto právo na žalovanou částku včetně úroků z prodlení, a to podle § 1970 o. z., ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 100 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení stanovených v § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 100 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 2 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen„ ZoSP”) s ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla od této povinnosti podle § 11 ZoSP osvobozena.