9 C 75/2022-54 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 18 844,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 17 472,76 Kč od 3. 10. 2018 do zaplacení s tím, že žalovaná uzavřela dne 15. 1. 2013 se společností [právnická osoba] (dnes [právnická osoba]), [IČO] (dále jen„ Původní věřitel“), smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě byl žalované zřízen a veden bankovní účet č. [bankovní účet], následně pak na základě dodatku k této smlouvě byl žalované povolen na uvedeném účtu debetní zůstatek – tzv. [anonymizováno], s úvěrovým rámcem 10 000 Kč. Původní věřitel před poskytnutím povoleného debetu náležitě posoudil schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, kdy vycházel z údajů v interních a externích databázích (zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR), z údajů uvedených žalovanou v žádosti o poskytnutí úvěru, z údajů o nákladech na osobu dle Českého statistického úřadu, z částky životního minima, a dále z listin, které žalovaná k prokázání těchto údajů předložila – příjem žalované 12 285 Kč měsíčně, čistý příjem domácnosti žalované 17 000 Kč měsíčně. Na základě těchto zjištění Původní věřitel dospěl k závěru, že žalovaná disponuje dostatečnými volnými finančními prostředky pro měsíční splácení úvěru a tento úvěr jí poskytnul. Žalovaná čerpala kontokorentní úvěr v celkové výši 17 472,76 Kč, avšak s úhradou vyčerpané částky se dostala do prodlení. Původní věřitel proto uvedenou pohledávku za žalovanou ke dni 2. 10. 2018 zesplatnil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 6. 2020, uzavřené mezi žalobkyní a Původním věřitelem, přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo Původním věřitelem žalované oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2020. Žalovaná dlužnou částku ani částečně neuhradila, ačkoli byla k zaplacení vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 29. 6. 2020. 2. Podáním ze dne 11. 8. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to ohledně částky 1 371,59 Kč, kdy se mělo jednat o vypočtený zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 472,76 Kč za období prodlení žalované od 11. 7. 2019 do 11. 6. 2020. K částečnému zpětvzetí žaloby došlo proto, že žalobkyně z důvodu písařské chyby požadovala zaplacení úroku z prodlení duplicitně – jednak právě ve výši 1 371,59 Kč za období prodlení žalované od 11. 7. 2019 do 11. 6. 2020, a dále rovněž za období od 3. 10. 2018 do zaplacení. Soud proto postupem dle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl o částečném zastavení řízení (výrok I. rozsudku), kdy k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před prvním jednáním ve věci. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 4. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 5. Soud má za prokázané, že žalovaná uzavřela s Původním věřitelem dne 15. 1. 2013 smlouvu o bankovních produktech a službách, přičemž na základě dispozic k této smlouvě ze dne 9. 10. 2015 pro ni Původní věřitel zřídil a vedl bankovní účet č. [bankovní účet], s úvěrovým limitem (povoleným debetním zůstatkem) ve výši 10 000 Kč (kontokorentní úvěr), který byla žalovaná oprávněna čerpat od 29. 7. 2015. Z dispozic soud dále zjistil, že žalovaná byla mimo jiné povinna udržovat na svém účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu, tj. ve výši 5 000 Kč, a dále byla povinna nepřečerpat povolený limit. Původní věřitel před poskytnutím úvěrového limitu náležitě zkoumal schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, přičemž vycházel z údajů poskytnutých žalovanou v její žádosti o povolení debetního zůstatku [anonymizováno] – žalovaná uvedla, že je rozvedená, má základní vzdělání a bydlí ve vlastním domě/bytě, má jednu vyživovací povinnost, pracuje jako dělník/řemeslník ve společnosti [právnická osoba] s pracovním poměrem na dobu neurčitou od 7. 7. 2014, s průměrným příjmem ze zaměstnání 12 285 Kč čistého měsíčně (příjem doložen výplatami na účet vedený Původním věřitelem) a celkovým čistým příjmem domácnosti 17 000 Kč měsíčně (výživné na nezletilé dítě 3 000 Kč měsíčně, příjmy z brigád žalované). Žalovaná splácela dle zjištění Původního věřitele na jiné půjčky nebo úvěry částku 2 645 Kč měsíčně. Žalovaná byla dle dispozic z 9. 10. 2015 oprávněna požádat Původního věřitele o zvýšení úvěrového limitu - ke dni 29. 3. 2016 byl úvěrový limit žalované navýšen na 13 000 Kč, jak soud zjistil z výpisu z účtu žalované. Dle výpisů z bankovního účtu žalované žalovaná opakovaně neplnila svou povinnost zajistit na svém účtu měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu, tj. 6 500 Kč – dle výpisů z účtu žalované byl kreditní příjem v březnu 2018 jen 5 616 Kč, v dubnu a květnu 2018 činil kreditní příjem na účtu žalované 0 Kč. Od 1. 1. 2018 pak byl vždy ke konci kalendářního měsíce povolený debet na účtu žalované přečerpán – ke dni 1. 1. 2018 činil zůstatek na účtu žalované - 13 368,26 Kč, ke dni 1. 2. 2018 byl zůstatek - 13 435,73 Kč, ke dni 1. 3. 2018 pak - 13 645,46 Kč, k 1. 4. 2018 činil - 14 493,66 Kč a k 1. 5. 2018 pak - 15 947,76 Kč. Původní věřitel proto převedl debetní zůstatek z běžného účtu žalované na zvláštní úvěrový účet a převedením na zvláštní úvěrový účet byl debetní zůstatek vyrovnán (žalovaná byla k úhradě nepovoleného debetu vyzvána dopisem Původního věřitele ze dne 7. 5. 2018, byla zároveň informována o ukončení poskytování úvěrového limitu). O převedení dlužné částky na úvěrový účet byla žalovaná vyrozuměna dopisem Původního věřitele ze dne 29. 5. 2018, celková částka ke splacení činila 17 472,76 Kč (nepovolený debet 15 947,76 Kč, poplatky dle sazebníku Původního věřitele, část V. položky 8, 9 a 13: poplatek za zaslání výpovědi k povolenému debetnímu zůstatku [anonymizováno] 200 Kč, poplatek za překročení povoleného debetního zůstatku [anonymizováno] 25 Kč, poplatek za převedení nepovoleného debetu na úvěrový účet ve výši 10 % z povoleného úvěrového limitu 13 000 Kč, tj. 1 300 Kč). Zároveň bylo žalované umožněno uhradit dlužnou částku v osmi měsíčních splátkách po 2 184,09 Kč, splatných vždy k 28. dni v měsíci, počínaje 28. 6. 2018. Žalovaná uvedené splátky nehradila (nezaplatila ničeho), a proto Původní věřitel úvěr ke dni 2. 10. 2018 zesplatnil (dopis ze dne 2. 10. 2018, dlužná částka 17 472,76 Kč). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] se věřitelem pohledávky za žalovanou stala žalobkyně (pohledávka za žalovanou je uvedena v seznamu postoupených pohledávek pod položkou [číslo] – úvěrový účet/smlouva [číslo]), postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem Původního věřitele ze dne 25. 6. 2020. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 29. 6. 2020, odeslanou dle poštovního podacího lístku téhož dne, ani poté dluh neuhradila. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle odstavce 3 téhož ustanovení spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 9. V daném případě byla mezi Původním věřitelem a žalovanou uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, včetně dispozic k této smlouvě, na jejichž základě Původní věřitel poskytnul žalované povolený úvěrový limit na běžném účtu ve výši 13 000 Kč – žalovaná měla možnost čerpat finanční prostředky do výše záporného zůstatku na běžném účtu ve výši 13 000 Kč. Na takto čerpané finanční prostředky je třeba pohlížet ve smyslu § 2395 o. z. jako na poskytnutý úvěr, přičemž Původní věřitel náležitě odborně posoudil schopnost žalované úvěr splácet, kdy pro toto posouzení vycházel z údajů sdě