12 C 185/2023-30 — Okresní soud v Nymburce

1. Předmětem řízení byl požadavek žalobce na peněžité plnění uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, a to jako neuhrazeného nájemného a náhrady za plnění spojená s nájmem bytu [číslo] v domě [adresa], jež je součástí pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] stanovených nájemní smlouvou ze dne [datum]. Žalobkyně tvrdila, že nájem trval do [datum] a žalovaná nehradila dohodnuté nájemné a zálohy (pro rok 2020 ve výši 2.223 Kč měsíčně a pro rok 2021 2.292 Kč měsíčně) řádně a v dohodnutých termínech splatnosti, tedy k poslednímu dni příslušného měsíce. Za období od srpna 2020 do února 2021 činil dluh žalované na nájemném částku celkem [číslo] K. Úrok z prodlení žalobce požadoval ode dne následujícího po dni splatnosti. 2. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum]. Žalované bylo dne [datum] do vlastních rukou doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaná k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Žaloba byla žalované doručena spolu s předvoláním k jednání dne [datum] do vlastních rukou postupem dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na adresu trvalého pobytu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel. Ve věci samé se žalovaná přes výzvu nevyjádřila. 3. Dle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 4. Soud ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání, neboť žalovaná, ač řádně předvolána a poučena o následcích, se k jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostavila, ani nesdělila důvod, který jí v tom brání. Žaloba i předvolání k prvému jednání byla žalované doručena více než deset dnů přede dnem konání jednání. Žalobce, který se k prvému jednání dostavil, navrhl při jednání vydání rozsudku pro zmeškání. 5. Žalobce v podané žalobě svůj nárok dostatečně vymezil úplnými skutkovými tvrzeními, soud tedy jeho nároku vyhověl a dle ust. § 153b odst. 1 o. s. ř. rozhodl rozsudkem pro zmeškání, když vydání takového rozhodnutí nebrání ani skutečnosti uvedené v odst. 3 citovaného ustanovení, tedy projednávaná věc není věcí, v níž nelze uzavřít a schválit smír, ani nedochází ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, neboť uplatněný nárok vyplývá z ustanovení § 2246 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Tvrzení žalobce o skutkových okolnostech týkajících se sporu obsažená v žalobě se dle citovaného ustanovení pokládají za nesporná, na tomto základě soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání, a uložil žalované zaplatit žalobci požadovanou částku spolu s úrokem z prodlení vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce Kč. V dané věci jsou naplněny podmínky pro použití ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění. Předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč (16.786,25 Kč) z titulu nezaplaceného nájemného a záloh na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou. Podle názoru soudu bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. K obstarávání a vyřizování této agendy se může žalobce dostatečně materiálně i personálně vybavit. Podle názoru soudu obsah žaloby, respektive návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, zcela odpovídá definici, kterou pro specifikaci formulářové žaloby vytvořil Ústavní soud ve svém nálezu pod sp. zn. I. ÚS 3923/11. V žalobách žalobce se mění pouze označení žalovaného, jeho bydliště, období, za které žalovaný dluží peněžité plnění, datum jeho splatnosti a datum předžalobní výzvy. Žaloby se tedy odlišují jenom v částech, které se týkají označení účastníků a individualizace předmětu řízení. Proto soud dospěl k závěru, že v dané věci je třeba určit náklady řízení žalobce, které mu s uplatňováním jeho práva v tomto řízení účelně vznikly do podání návrhu podle § 14b vyhlášky. Tyto dle obsahu spisu tvoří žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna zástupce žalobce podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif dále jen„ AT“) za tři úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) z tarifní hodnoty od 10.000 Kč do 30 000 Kč 3 x 300 Kč, tedy 900 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 AT ve výši 300 Kč, a dále odměna advokáta dle § 11 odst. 1 písm. g) ve spojení s § 7 bod 5 AT za 1 úkon právní služby (účast při jednání) ve výši 1.780 Kč, 1 režijní paušál 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, cestovné hromadnou dopravou 202 Kč dle § 13 odst. 5 AT, náhrada za promeškaný čas za 3 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 3 AT, tedy 300 Kč a 21% DPH z výše uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a § 14a vyhlášky ve výši 794 Kč Náklady žalobce činí celkem 5.376 Kč. 7. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění náhrady nákladů bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř.