12 C 235/2023-32 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení peněžitého plnění s příslušenstvím uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že se žalovaným uzavřela dne 4. 4. 2022 smlouvu o nájmu podnikatelských prostor. Nájem skončil ke dni 30. 11. 2022 a žalovaný zůstal dlužen nájemné za období srpen až listopad 2022, vyúčtované fakturami [číslo] po 48.412 Kč měsíčně, a doplatek za elektrickou energii za období od 1. 5. do 11. 7. 2022 v částce 27.956 Kč, vyúčtovaný dokladem č. 220100081. Žalovaný celkem zůstal dlužen částku 221.604 Kč, na jejíž částečnou úhradu žalobkyně započetla přeplatky na elektřině a plynu v celkové výši 45.523 Kč. Úroky z prodlení žalobkyně požadovala z dlužných částek ode dne následujícího po uplynutí splatnosti jednotlivých vyúčtování. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 4. 4. 2023 soud zjistil, že se žalobkyně jako vlastník stavby [adresa] v obci [obec] a parcely [anonymizována tři slova] v k. ú. [obec] u [obec] písemně dohodla se žalovaným jako nájemce o přenechání prostor pro podnikání umístěných v 1. nadzemním podlaží a části parcely p [anonymizována dvě slova] do užívání za účelem podnikání, a to na dobu od 4. 4. 2022 do 31. 12. 2023. Nájemné bylo dohodnuto ve výši 25.000 Kč bez DPH měsíčně, zálohy na služby a zálohy na energie v celkové částce 44.530 Kč bez DPH měsíčně, tedy 48.412 Kč včetně DPH měsíčně. Splatnost byla dohodnuta nejpozději do 15. dne předcházejícího měsíce. 4. Fakturami [číslo] bylo prokázáno, že žalobkyně v období od srpna do listopadu 2022 žalovanému vyúčtovala za nájemné, zálohy na energie a služby 4 částky po 48.412 Kč. 5. Fakturami [číslo] a [číslo] bylo prokázáno, žalobkyně vyúčtovala žalovanému přeplatek za dodávku elektrické energie za období od 11. 7. 2022 do 30. 11. 2022 v částce 42.444 Kč a za dodávku plynu za období od 4. 4. 2022 do 30. 11. 2022 přeplatek ve výši 3.079 Kč, 6. Fakturou [číslo] bylo prokázáno, žalobkyně vyúčtovala žalovanému a doplatek za elektrickou energii za období od 1. 5. do 11. 7. 2022 v částce 27.956 Kč. 7. Předžalobní výzvou ze dne 23. 5. 2023 bylo prokázáno, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání. 8. Podle ust. § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 9. Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 10. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. 11. Podle ust. § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. 12. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu prostoru sloužícího k podnikání v souladu s § 2201 a § 2302 odst. 1 o. z. Žalobkyně žalovanému na základě smlouvy přenechala nebytový prostor za účelem podnikání, na to v období od 4. 4. 2022 do 31. 12. 2023. Žalovanému pak vzniklo právo na užívání předmětu nájmu a zároveň povinnost hradit žalobkyni ve smlouvě sjednané nájemné a zálohy na energie a služby. Soud uvěřil tvrzení žalobkyně, že žalovaný nesplnil svoji povinnost uhradit nájemné a dohodnuté zálohy za předmětné období ve výši 176 081 Kč, když žalovaný opak netvrdil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky 176.081 Kč společně s úrokem z prodlení, a to v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. vždy z příslušné dlužné částky ode dne následujícího po dohodnutém termínu splatnosti dlužného nájemného a záloh tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 39 587,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 805 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 176 081 Kč sestávající z částky 8 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 440 Kč ve výši 5 342,40 Kč.