5 C 315/2022-27 — Okresní soud v Nymburce

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení finančního plnění zahrnujícího částku jistiny ve výši 20.000 Kč, smluvních úroků ve výši 4.478 Kč (zahrnující i částku paušalizovaných nákladů na upomínání ve výši 150 Kč), částku smluvní pokuty ve výši 3.480 Kč a příslušenství sestávajícího z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z jistiny ve výši 810,41 Kč a dále zákonného úroku z prodlení jdoucího z jistiny od [datum] do zaplacení. Žalobu pak odůvodnila zejména tím, že nárok na shora uvedená finanční plnění nabyla z titulu rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou uzavřela se společností [právnická osoba], (dále jen„ původní věřitel“). Původní věřitel dne [datum] uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy poskytla [právnická osoba] žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč, přičemž žalovaný se, jak vyplývá z tučně tištěného textu na první straně smlouvy, řádku„ Celkem ke splacení bez prodloužení“, zavázal [právnická osoba] vrátit částku 24.328 Kč spolu s příslušenstvím do [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli uzavřít smlouvu projevil tzv. verifikační platbou, když převedl částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet [anonymizováno]. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Proces uzavření smlouvy mezi žalovaným a [právnická osoba], ověření totožnosti žalovaného a čerpání finančních prostředků žalovaným, proběhl následovně. Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři (formulář dostupný na [webová adresa]), jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalovaného, k ochraně jeho osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací [právnická osoba] zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve 20.000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný však své povinnosti nedostál a nesplatil ničeho. Z tohoto důvodu původnímu věřiteli v souladu s ujednáním uvedeným ve čtvrtém odstavci třetí strany smlouvy vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny, která byla vyčíslena na 3.480 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 27.958 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 20.000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 4.328 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 3.480 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč (nárokovaná v souladu s ujednáním ve čtvrtém odstavci třetí strany úvěrové smlouvy). Nad rámec postoupeného žalobkyně požaduje i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 810,41 Kč z částky 20.000 Kč za období od [datum] do [datum] a náhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojeného s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání se pak žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud provedl dokazování na základě předložených listinných důkazních prostředků - smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve znění smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], všeobecnými obchodními podmínkami, výpisem z účtu společnosti [právnická osoba], ze dne [datum]; ze dne [datum]; ze dne [datum]; ze dne [datum]; ze dne [datum]; ze dne [datum]; ze dne [datum]; ze dne [datum]; smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], upomínkou ze dne [datum]; opakovanou výzvou k úhradě ze dne [datum] předžalobní výzvou ze dne [datum]; předžalobní upomínkou ze dne [datum], a má za prokázaný tento skutkový stav věci: Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla prostředky na dálku (přes internet) uzavírána smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], platná a účinná ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum]. Jejímu uzavření předcházelo zřízení uživatelského účtu pro žalovaného registrací na stránkách společnosti na internetové adrese online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnil do zde uloženého formuláře registrační údaje a vytvořil svůj klientský profil, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a kopie občanského průkazu a následně provedl tzv. verifikační platbu. Registrací tak žalovaný sdělil společnosti [právnická osoba] své jméno a příjmení, rodné číslo, číslo OP, skutečně užívané telefonní číslo, skutečně užívanou emailovou adresu, číslo svého účtu a kód banky ([bankovní účet]). Žalovaný dne [datum] provedl tzv. verifikační platbu ze svého bankovního účtu č. [bankovní účet] na účet společnosti [právnická osoba], ve výši 0,01 Kč. Podle smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] měl být žalovanému poskytnut neúčelový úvěr ve výši 4.500 Kč Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] měnila a doplňovala podmínky smlouvy o úvěru ze dne [datum] s tím, že celková částka jistiny úvěru činí 20.000 Kč se splatností jednorázově do [datum]. Z předloženého výpisu z účtu ze dne [datum] se podává, že společnost [právnická osoba], poukázala ve prospěch účtu žalovaného pod [variabilní symbol] částku 4.500 Kč. Podle výpisu z účtu ze dne [datum] poukázala společnost [právnická osoba] ve prospěch účtu žalovaného pod [variabilní symbol] částku 3.000 Kč. Podle výpisu z účtu ze dne [datum] poukázala společnost [právnická osoba] ve prospěch účtu žalovaného pod [variabilní symbol] částku 4.000 Kč. Podle výpisu z účtu ze dne [datum] poukázala společnost [právnická osoba] ve prospěch účtu žalovaného pod [variabilní symbol] částku 3.000 Kč. Podle výpisu z účtu ze dne [datum] poukázala společnost [právnická osoba] ve prospěch účtu žalovaného pod [variabilní symbol] částku 3.000 Kč. Podle výpisu z účtu ze dne [datum] poukázala společnost [právnická osoba] ve prospěch účtu žalovaného pod [variabilní symbol] částku 1.000 Kč. Dne [datum] poukázala společnost [právnická osoba], ve prospěch účtu žalovaného pod [variabilní symbol] částku 1.500 Kč. <b>Nebylo naopak prokázáno tvrzení žalobkyně, že by společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 20.000 Kč.</b> Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen z. s. ú.), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. poskytovatelem je ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně v řízení totiž neprokázala svá tvrzení o tom, že by mezi [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] ve znění smlouvy o úvěru ze dne [datum], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč. Z předložených listinných důkazů – výpisů z účtu se naopak podává, že ve prospěch účtu žalovaného byla dne [datum] poukázána částka 4.500 Kč označená jako půjčka. Následně byly poukázány další tzv. dodatečné půjčky, a to v částkách, jak uvedeno shora s tím, že dne [datum] byla poukázána jen částka 1.500 Kč. <b>Povinnost tvrzení a povinnost důkazní jsou ve vzájemné jednotě. V této souvislosti je třeba také zdůraznit, že povinnost tvrzení pře