6 C 57/2023-30 — Okresní soud v Nymburce

1) Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 86 862 Kč s odůvodněním, že tato částka představuje kapitalizovaný úrok z prodlení z půjčených finančních prostředků ve výši 700 000 Kč, které žalobkyně žalovanému půjčila na základě smlouvy o půjčce [číslo] přičemž žalovaný poskytnutou půjčku splatil dne [datum], avšak neuhradil zákonný úrok z prodlení. 2) Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3) Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 4) Soud zjistil následující skutkový stav. 5) Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 700 000 Kč a to převodem na účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit do [datum] (zjištěno ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum]). Žalobkyně dne [datum] převedla na účet č. [bankovní účet] finanční prostředky ve výši 700 000 Kč (zjištěno z historie pohybů – běžný účet). 6) Soud ve věci neprovedl následující důkazy pro nadbytečnost: dopis ze dne [datum], dopis ze dne [datum] a podací arch.). 7) Soud podotýká, že ve věci nebylo prokázáno, že by žalovaný peněžní prostředky ve výši 700 000 Kč poskytl před [datum]. 8) Po právní stránce věc posoudil následovně. <i>9) Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> 10) Mezi žalobkyní jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce dle § 2390 OZ a to ke dni [datum], kdy žalobkyně převedla (přenechala) na účet žalovaného finanční prostředky ve výši 700 000 Kč. <i>11) Podle § 1968 věty první OZ je, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.</i> <i>12) Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 13) Soud konstatuje, že břemeno tvrzení a důkazní ohledně skutečnosti, kdy byly poskytnuté peněžní prostředky tíží žalovaného. Ve věci nebylo prokázáno, kdy a zda došlo k vrácení poskytnutých peněžních prostředků žalovaným, a proto soud vyšel z toho, že v rozhodném období od [datum] do [datum], žalovaný nedostál své povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky a v tomto období byl tedy v prodlení s plněním peněžitého dluhu, a proto dle § 1968 věty první OZ a § 1970 OZ náleží žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z poskytnutých finančních prostředků, přičemž jeho výše k prvnímu dni prodlení, tedy k datu [datum], činila 8,25 % ročně a jeho kapitalizovaná výše za rozhodné období pak 86 862 Kč. 14) Soud shledal návrh v celém rozsahu za důvodný, a proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 86 862 Kč. 15) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 153,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 344 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 86 862 Kč sestávající z částky 4 580 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 760 Kč ve výši 2 049,60 Kč. 16) Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. Soud uložil povinnost žalované zaplatit náklady řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala, dle § 149 odst. 1 o. s. ř.