8 C 254/2023-29 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení pohledávky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný jakožto provozovatel vozidel neměl sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně požaduje uhradit příspěvků, které se skládají z částky vypočtené vynásobením příslušné zákonné denní sazby počtem dní, kdy byla vozidla provozována v rozporu se zákonem. Žalobkyně uplatňuje nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každou z pohledávek. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání na základě listinných důkazů předložených účastníky ve smyslu § 115a o. s. ř., neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyjádřil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. 4. Na základě listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný byl vlastníkem vozidla [registrační značka] v období od 26.11.2021 do 31.3.2022 (126 dní) a v období od 1.4.2022 do 25.5.2022 (55 dní) a vlastníkem vozidla [registrační značka] v období od 25.4.2022 do 24.6.2022 (61 dní) a v období od 25.6.2022 do 12.10.2022 (110 dní). K vozidlům v uvedených obdobích nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalovaný byl vyzván k zaplacení jednotlivých příspěvků za nepojištěná období. Žalovaný byl před podáním žaloby opakovaně vyzýván k zaplacení pohledávek. 5. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZPO“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené (písm. a)), může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci (písm. b)). 6. Podle § 4 odst. 1 ZPO vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). 7. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., v platném znění, výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 8. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve světle citovaných právních ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle ZPO. Bylo prokázáno, že žalovaný byl vlastníkem 2 vozidel, u kterých nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku za vozidlo [registrační značka] za 126 nepojištěných dní při denní sazbě 93 Kč (dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb.) činí 11 718 Kč a za 55 nepojištěných dní činí 5 115 Kč. Výše příspěvku za vozidlo [registrační značka] za 61 nepojištěných dní při denní sazbě 86 Kč činí 5 246 Kč a za 110 nepojištěných dní činí 9 460 Kč. Žalovaný byl ze strany žalobkyně opakovaně upomínán. V souvislosti s uplatněním pohledávek vzniklo žalobkyni rovněž právo na zaplacení příspěvku ve výši 300 Kč za každou ze čtyř uplatněných pohledávek. Nebylo naopak prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku zaplatil. 9. Soud proto vyhověl žalobkyni co do zaplacení částky 32 739 Kč a rovněž co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, když období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byl žalovaný s plněním své povinnosti již v prodlení. Požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 488 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 310 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 739 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.