9 C 149/2022-65 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 11. 3. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 36 634,65 Kč se smluvním úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 36 634,65 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 36 634,65 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení, to vše z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Původní věřitel“), dne 1. 3. 2015, a na jejímž základě mu Původní věřitel poskytl úvěr 110 000 Kč. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splatit, a to včetně smluvního úroku 12,56 % ročně. Žalobkyně rovněž uvedla, že před poskytnutím úvěru Původní věřitel ověřil úvěruschopnost žalovaného – vycházel z údajů sdělených žalovaným, podle nichž měl žalovaný příjem 16 000 Kč (příjem žalovaného odpovídal příjmům na jeho bankovním účtu), žalovaný dále uvedl, že jeho výdaje jsou 1 700 Kč, a proto Původní věřitel výdaje stanovil podle svého interního ekonomického modelu na 7 660 Kč měsíčně; dále pak ke svým poměrům žalovaný uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost a nesplácí žádný úvěr nebo půjčku u jiné osoby. Původní věřitel zohlednil další splátkové produkty poskytnuté žalovanému z jeho strany, a to kontokorentní úvěr s limitem 5 000 Kč a orientační měsíční splátkou 417 Kč, revolvingový úvěr s limitem 25 000 Kč a orientační měsíční splátkou 1 250 Kč, spotřební úvěr s měsíční splátkou 3 189 Kč, kreditní kartu s limitem 10 000 Kč a orientační splátkou 500 Kč měsíčně; dále Původní věřitel zjistil, že žalovaný splácí u jiného subjektu úvěr s měsíční splátkou 1 080 Kč, který měl být dle žalobkyně poskytnutím úvěru ve výši 110 000 Kč splacen (konsolidován). Původní věřitel vycházel při posuzování úvěruschopnosti žalovaného z toho, že nově poskytnutý úvěr bude žalovaný splácet částkou 1 392 Kč měsíčně a jeho celkové úvěrové zatížení po konsolidaci bude činit 6 748 Kč měsíčně. Původní věřitel proto dospěl k závěru, že žalovaný bude schopen nový úvěr splácet (z jeho příjmů mu po odečtení splátek a výdajů mělo zbývat 1 592 Kč měsíčně). Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, a proto Původní věřitel úvěr ke dni 2. 1. 2021 zesplatnil. Pohledávka Původního věřitele za žalovaným vyplývající ze shora uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni, a to smlouvou ze dne 3. 1. 2021, postoupení bylo žalovanému ze strany Původního věřitele písemně oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 36 634,65 Kč s příslušenstvím předžalobní upomínkou ze dne 22. 2. 2022, žalovaný na dlužnou částku ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. 3. Ze smlouvy o úvěru vedené na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] ze dne 1. 3. 2015 soud zjistil, že měla být uzavřena prostřednictvím bankomatu, a to mezi Původním věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem. Na základě smlouvy měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši 110 000 Kč, žalovaný se zavázal splácet tento úvěr měsíčními splátkami po 1 997 Kč, splatnými vždy k 15. dni v měsíci, první splátka měla být zaplacena 15. 4. 2015 (při řádném splácení měla být poslední splátka ve výši 1 936 Kč zaplacena 15. 3. 2022), celkem se žalovaný zavázal uhradit 85 splátek. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 12,56 % ročně, úroky měly být připisovány k jistině, přičemž žalovaný se zavázal splácet úvěr ze svého bankovního účtu č. [bankovní účet] formou inkasa (jednalo se o stejný účet, na který měl být úvěr bezhotovostně čerpán). Úvěr byl poskytnut žalovanému jako neúčelový (ve smlouvě nebylo uvedeno nic o konsolidaci úvěrů nebo půjček). Dodatkem ke smlouvě o úvěru ze dne 25. 9. 2015 došlo změně splatnosti splátek na 20. den v měsíci, přičemž žalovaný tento dodatek vlastnoručně podepsal na pobočce banky, jeho totožnost byla ověřena z občanského průkazu. Poskytnutí úvěru Původní věřitel žalovanému potvrdil dopisem ze dne 1. 3. 2015. 4. Ze sdělení Původního věřitele k posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že Původní věřitel při poskytování úvěru žalovanému vycházel z příjmu, který byl žalovanému zasílán na účet vedený u Původního věřitele, tj. z částky 15 378 Kč měsíčně (žalovaný v žádosti uváděl příjem 16 000 Kč), dále ověřil insolvenční rejstřík. Pokud jde o výdaje, pak žalovaný uváděl výdaje 1 700 Kč měsíčně, Původní věřitel proto vycházel ohledně výdajů z vlastního výpočtu a výdaje žalovaného stanovil na 7 660 Kč měsíčně. Žalovaný dále uvedl, že nesplácí žádné půjčky nebo úvěry, Původní věřitel však zjistil, že žalovaný splácí Původnímu věřiteli kontokorentní úvěr s limitem 5 000 Kč a orientační splátkou 417 Kč měsíčně, revolvingový úvěr s limitem 25 000 Kč a splátkou 1 250 Kč měsíčně, spotřební úvěr se splátkou 3 189 Kč měsíčně, splátkovou kreditní kartu s limitem 10 000 Kč a orientační splátkou 500 Kč měsíčně, a ještě úvěr poskytnutý třetí osobou se splátkou 1 080 Kč, který měl být novým úvěrem konsolidován. Původní věřitel stanovil v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného splátku nového úvěru na částku 1 392 Kč měsíčně. 5. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od 1. 8. 2014 do 31. 1. 2015 soud zjistil, že dle tohoto výpisu činil příjem žalovaného méně než žalovaným uváděných 16 000 Kč čistého měsíčně, a to v srpnu 2014 jen 15 107 Kč (přičemž k 31. 8. 2014 byl zůstatek na účtu žalovaného záporný: - 5 110,50 Kč), v září 2014 činila mzda žalovaného 14 854 Kč (zůstatek na účtu k 30. 9. 2014 pak - 5 188,38 Kč), v říjnu 2014 mzda 12 914 Kč (zůstatek na účtu k [datum] opět záporný - 5 208,30 Kč, tj. žalovaný přečerpal sjednaný kontokorentní úvěr)), v listopadu 2014 činila mzda žalovaného 14 897 Kč (zůstatek na jeho účtu činil - 4 837,99 Kč), v prosinci 2014 mzda 8 436 Kč a nemocenská 3 060 Kč (zůstatek na účtu k 31. 12. 2014 stále záporný, a to - 5 212,53 Kč), v lednu 2015 nebyla žalovanému mzda vyplacena, pobíral nemocenskou 9 393 Kč (zůstatek na účtu činil - 11 215,55 Kč; navíc za účelem vyrovnání přečerpaného kontokorentního úvěru žalovaný čerpal úvěr 25 000 Kč, a to dne 23. 1. 2015). 6. Z výpisu z insolvenčního rejstříku týkajícího se žalovaného ze dne 17. 10. 2022 bylo soudem zjištěno, že žalovaný nebyl nalezen jako dlužník. 7. Z přehledu úvěrového účtu č. [bankovní účet] a z výpisu z tohoto účtu pak soud zjistil, že úvěr ve výši 110 000 Kč byl vyčerpán dne 1. 3. 2015. Žalovaný celkem uhradil 137 771,30 Kč (dle výpisu bylo celkem uhrazeno 239 732,30 Kč, kdy u data 14. 1. 2016 je evidována mimořádná splátka jistiny ve výši 101 961 Kč, avšak stejná částka je následně dne 28. 1. 2016 uvedena jako odchozí). Poslední úhrada byla provedena dne 11. 9. 2020. 8. Z rozhodnutí Původního věřitele o okamžité splatnosti úvěru z 2. 1. 2021, včetně dokladu o odeslání, soud zjistil, že z důvodu prodlení žalovaného s úhradou sjednaných splátek byl úvěr zesplatněn, a to ke dni 2. 1. 2021, dlužná částka činila 36 635 Kč. Oznámení bylo žalovanému odesláno [datum] na korespondenční adresu dle smlouvy. 9. Pohledávka Původního věřitele za žalovaným, plynoucí ze shora uvedené smlouvy o úvěru, byla postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 22. 2. 2021 uzavřená mezi Původním věřitelem, jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, včetně části seznamu postoupených pohledávek – pohledávka za žalovaným uvedena pod ID [číslo], dlužná částka 36 634,65 Kč, potvrzení původního věřitele o zaplacení kupní ceny z 2. 3. 2021), postoupení pohledávky bylo žalovanému Původním věřitelem písemně oznámeno, a to dopisem ze dne 9. 3. 2021. 10. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 22. 2. 2022, odeslanou dle informace o sledování zásilky žalovanému 23. 2. 2022. 11. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 1. 3. 2015 s Původním věřitelem smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu Původní věřitel poskytl úvěr 110 000 Kč, který byl žalovanému vyplacen bezhotovostně na jeho účet č. [bankovní účet], a to dne 1. 3. 2015. Žalovaný se zavázal splatit úvěr 85 měsíčními splátkami po 1 997 Kč, první splátka měla být zaplacena 15. 4. 2015 (při řádném splácení měla být poslední splátka ve výši 1 936 Kč zaplacena 15. 3. 2022). Úroková sazba dle smlouvy o úvěru činila 12,56 % ročně. Žalovaný zaplatil z titulu poskytnutého úvěru Původnímu věřiteli celkem 137 771,30 Kč, poslední úhrada byla provedena 11. 9. 2020. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou sjednaných splátek Původní věřitel úvěr ke dni [datum] zesplatnil. Žalovaný požádal Původního věřitele o poskytnutí úvěru ve výši 110 000 Kč, v žádosti pak uvedl, že má příjem 16 000 Kč čistého měsíčně, výdaje 1 700 Kč měsíčně a nesplácí žádné úvěry nebo půjčky. Původní věřitel pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného stanovil jeho výdaje na částku 7 660 Kč měsíčně, a dále zjistil, že žalovaný splácí Původnímu věřiteli kontokorentní úvěr s limitem 5 000 Kč a orientační splátkou 417 Kč měsíčně, revolvingový úvěr s limitem 25 000 Kč a splátkou 1 250 Kč měsíčně, spotřební úvěr se splátkou 3 189 Kč měsíčně, splátkovou kreditní kartu s limitem 1