12 C 166/2024-29 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení peněžitého plnění uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně svůj požadavek odůvodnila tím, že žalovaný u ní pracoval podle pracovní smlouvy ze dne , datum, a jeho pracovní poměr skončil pro neomluvené absence okamžitým zrušením pracovního poměru ke dni , datum, . V průběhu pracovního poměru žalovaný čerpal dovolenou do , datum, do , datum, v délce 52,5 hodin, za kterou mu byla vyplacena náhrada mzdy v celkové výši , částka, . Z důvodu neomluvené absence však žalovanému nárok na náhradu mzdy v této výši nevznikl. Žalobkyně při závěrečném vyúčtování mzdy za měsíce červenec až říjen 2023 zjistila, že žalovanému vznikl nedoplatek ve výši , částka, . K úhradě nedoplatku žalobkyně žalovaného naposledy vyzvala upomínkou ze dne , datum, . Žalovaný nic žalobkyni neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z organizační normy žalobkyně č. , Anonymizováno, čl. 5. 2. 2 soud zjistil, že žalobkyně má právo krátit zaměstnanci dovolenou o dva dny za jednu každou neomluveně zameškanou směnu. Využití tohoto oprávnění ve prospěch žalobkyně je podmíněno rozhodnutím vedoucího, který je povinen tento postup projednat s dílenskou organizací odborů.4. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, a dohody o změně pracovní smlouvy č. , hodnota, ze dne , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaný se počínaje , datum, pro žalobkyni zavázal vykonávat práci operátora logistiky v , Anonymizováno, , a to na dobu neurčitou. Následně byl žalovaný, co do odměňování, přeřazen do tarifní , Anonymizováno, „, Anonymizováno, .“5. Z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovanému sdělila, že s ním ruší pracovní poměr okamžitě, a to z důvodu porušení povinností vyplývajících z právní předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem neomluvených absencí v práci v období od , datum, do , datum, .6. Ze zápisů z jednání o neomluveném zameškání práce ze dne , datum, a , datum, soud zjistil, že žalobkyně projednala s odborovou organizací neomluvené zameškání práce žalovaným v období od , datum, do , datum, v rozsahu 435 hodin a 157,5 hodin.7. Z dokladů o přítomnosti/nepřítomnosti (docházkové listy) za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že žalobkyně v tomto období neevidovala žádnou přítomnost žalovaného na pracovišti.8. Z vyúčtování mzdy za období červenec 2023 až říjen 2023 soud zjistil, že žalobkyně provedla zúčtování mzdových nároků a čerpané dovolené žalovaným na základě vykázané docházky žalovaného a v rámci vyúčtování za říjen 2022 žalobkyně, z důvodu krácení dovolené, žalovanému vyúčtovala přeplatek , částka, .9. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení vyúčtovaného přeplatku ve výši , částka, ve lhůtě do , datum, .10. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně, prostřednictvím svého zástupce, vyzvala žalovaného k zaplacení částky , částka, do , právnická osoba, . 2024 a dopis odeslala prostřednictvím držitele poštovní licence dne , datum, .11. Podle § 4 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce (dále jen „z. p.“), pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.12. Podle § 222 odst. 4 z. p., zaměstnanec je povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo.13. Podle § 223 odst. 1 z. p. zaměstnavatel může dovolenou krátit jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat.14. Podle § 223 odst. 2 z. p dovolená, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodu podle odstavce 1, který vznikl v tomto roce.15. Podle § 223 odst. 3 z. p. při krácení dovolené musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů.16. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění účinném k datu , datum, (dále jen „o. z.“), neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žalobkyně žalovanému v průběhu trvání pracovního poměru vyplatila náhradu mzdy za čerpanou dovolenou v rozsahu 52,5 hodin v částce , částka, , aniž by žalovanému v důsledku neomluvených absencí v práci a právo na čerpání dovolené v období od , datum, do , datum, vzniklo, a to ve smyslu § 223 z. p. Žalobkyně má proto v souladu s ust. § 222 odst. 4 z. p. právo na zaplacení částky , částka, , kterou žalovanému vyúčtovala v souladu se svými vnitřními předpisy, jejíž splatnost nastala dne , právnická osoba, , kdy uplynula lhůta stanovená dle § 1958 odst. 2 o. z. Jelikož žalovaný v této lhůtě pohledávku žalobkyně nezaplatil, dostal se ve smyslu ust. § 1968 o. z. do prodlení. Žalobkyně má proto dne § 1970 o. z. právo na úroky z prodlení zákonný úrok z prodlení, jejichž výše byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl.20. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř. před podáním žaloby vyzvala žalovaného k plnění a má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve částce , částka, a nákladů na zastoupení advokátem dle nařízení vlády č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t."), tedy odměna za 3 úkony právní služby, ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a), a d) a. t. (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), 3 paušální náhrady po , částka, ve smyslu § 13 odst. 4 a. t., dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. navýšeno o náhradu za DPH ve výši 21 % z částky nákladů právního zastoupení. Celkem tak výše náhrady nákladů řízení činí částky , částka, .21. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dne § 149 odst. 1 o. s. ř.