16 C 215/2024-20 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, představující náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny , částka, , platbu za příkon , částka, a náhradu nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru , částka, . Tvrdila, že coby distributor elektroenergetické distribuční soustavy, kontrolou, provedenou pracovníky společnosti , právnická osoba, ., zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, dne , datum, zjistila, že je na odběrném místě , adresa, , právnická osoba, , prováděn neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, za který odpovídá žalovaný, protože v době neoprávněného odběru (celkem , hodnota, dní) měl žalovaný s žalobkyní na dobu neurčitou uzavřenou smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí a žalovaný také na odběrném místě bydlel, tj. spotřeboval neoprávněně odebranou elektřinu. Ke dni , datum, byla na uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie, následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru v. č. , hodnota, , který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na dodávku elektrické energie byla na žádost obchodníka s elektřinou administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot ke dni , datum, , a to ve VT , Anonymizováno, , Anonymizováno, kWh a v NT , Anonymizováno, , Anonymizováno, kWh, při demontáži dne , datum, činil stav elektroměru ve VT , Anonymizováno, , Anonymizováno, kWh a v NT , Anonymizováno, , Anonymizováno, kWh; množství neoprávněně odebrané elektřiny je dáno rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), když skutkový stav bylo možné zjistit jen na základě listinných důkazů, žalobkyně s takovým postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, v důsledku čehož se má za to, že s takovým postupem souhlasí.4. Na základě listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, na dobu neurčitou smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí č. 21_NN_, Anonymizováno, , na základě níž byl žalovaný připojen k elektrizační soustavě a odebíral elektřinu na adrese odběrného místa , adresa, , právnická osoba, (prokázáno uvedenou smlouvou). Ke dni , datum, byla na uvedeném odběrném místě na žádost obchodníka ukončena smlouva na dodávku elektrické energie, a to stanovením náhradních hodnot ke dni , datum, ve VT , Anonymizováno, , Anonymizováno, kWh a v NT , Anonymizováno, , Anonymizováno, kWh (prokázáno dopisem ze dne , datum, ). Při kontrole elektroměru č. , hodnota, na uvedeném odběrném místě, provedené dne , datum, (č. , hodnota, ), bylo zjištěno, že elektroměr je řádně zaplombovaný, veškeré plomby jsou neporušené, zapojení elektroměru, včetně kontroly neměřené části elektroměrového rozvaděče bylo bez závad, rovněž tak kontrola za elektroměrovou deskou; elektroměr byl demontován z důvodu ukončení kupní smlouvy a odběrné místo zajištěno plombami; kontrolu a demontáž měřidla provedl technik společnosti , právnická osoba, . (prokázáno protokolem o kontrole odběrného místa). Žalobkyně zmocnila dne , datum, společnost , právnická osoba, . mj. k provádění kontrol odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů, jakož i k odebírání zařízení žalobkyně sloužících k měření odběru nebo dodávky elektrické energie v distribuční soustavě (prokázáno plnou mocí ze dne , datum, ). Žalobkyně uhradila společnosti , právnická osoba, . vynaložené náklady na zjištění neoprávněného odběru na předmětném odběrném místě (na základě faktury číslo, tel. číslo, ze dne , datum, ) ve výši , částka, (prokázáno čestným prohlášením). Stav elektřiny na demontovaném elektroměru ke dni , datum, byl VT , Anonymizováno, , Anonymizováno, kWh a v NT , Anonymizováno, , Anonymizováno, kWh (prokázáno oznámením o výsledku kontroly odběrného místa). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě škody za neoprávněný odběr za období od , datum, do , datum, (tj. , Anonymizováno, dní) ve výši , částka, , platbu za příkon , částka, a náhradu nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru , částka, , celkem tedy , částka, (prokázáno dopisem ze dne , datum, s dodejkou). Znovu pak žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě této částky fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, se splatností , datum, (prokázáno uvedenou fakturou s dodejkou).5. V řízení nebylo tvrzeno (tedy ani prokázáno), že by žalovaný pohledávku žalobkyně uhradil.6. Žalovaný je občanem Maďarské republiky, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Za tím účelem aplikoval – v souladu s ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém – úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále též „Brusel I. bis“), a jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (dále též „Řím II.“), když ve vztahu ke Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních, vyhlášené pod č. 63/1990 Sb., jde o předpisy novější, a dospěl k závěru, že podle čl. 4 bod 1. Brusel I. bis (případně čl. 5 bod 1 ve spojení s čl. 7 bod 2 Brusel I. bis) je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci a podle čl. 4 bod 1 Řím II. je rozhodným právem právní řád České republiky, když jde o porušení povinnosti stanovené zákonem České republiky, k němuž došlo na jejím území, nadto má žalovaný pobyt hlášen na území České republiky.7. Podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále též „EZ“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je: a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.8. Podle § 51 odst. 2 EZ neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.9. Podle § 51 odst. 3 EZ, při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.10. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále též „vyhláška“), při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.11. Podle § 17 odst. 3 vyhlášky, výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné