16 C 279/2024-15 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu regresu vyplaceného pojistného plnění. Tvrdila, že vyplatila za žalovaného na náhradu škody za pojistnou událost č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, pojistné plnění v celkové výši , částka, . Protože však žalovaný řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění a řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz řízení, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném náhradu toho, co za něj plnila poškozeným osobám. Žalobkyně proto žalovaného vyzvala nejprve k úhradě , částka, , následně – z důvodu dolikvidace škodní události – ještě k úhradě , částka, . V reakci na to žalovaný požádal o splátkový kalendář. Dne , datum, účastnici uzavřeli dohodu o uznání a splácení dluhu, v níž žalovaný svůj dluh ve výši , částka, (tj. pojistné plnění , částka, a příslušenství) uznal a zavázal se jej splácet splátkami tak, že v prosinci 2022 zaplatí , částka, , od ledna 2023 do března 2025 uhradí měsíčně , částka, vždy k 25. dni v měsíci, poslední splátku pak ve výši , částka, . Žalovaný zaplatil celkem , hodnota, splátek (tj. , částka, ), od listopadu 2023 však neuhradil nic. V důsledku toho se stal celý zbylý dluh ve výši , částka, splatný.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), když žalobkyně s takovým postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, v důsledku čehož se má za to, že s takovým postupem souhlasí.4. Na základě listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:Dne , datum, v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hodin došlo na silnici III/3308 v obci , adresa, k dopravní nehodě zaviněné žalovaným, nehodu šetřila Policie ČR (prokázáno zápisem č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), škodu z této nehody likvidovala žalobkyně pod č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (prokázáno likvidační zprávou). Dne , datum, účastníci uzavřeli dohodu o uznání a splácení dluhu, v níž žalovaný uznal dluh , částka, (představující vyplacené pojistné plnění , částka, a účelně vynaložené náklady právního zastoupení žalobkyně , částka, ), mající základ pojistné události ze dne , datum, způsobené žalovaným a žalobkyní evidované pod č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a to podle § 10 odst. 1 písm. g), h) zákona č. 168/1999 Sb.; žalovaný se současně zavázal dluh uhradit ve splátkách splatných vždy k 25. dne v kalendářním měsíci, počínaje dnem , datum, a konče , datum, , tak, že v prosinci uhradí , částka, , od ledna 2023 až do března , částka, a v dubnu 2025 částku , částka, s tím, že v případě prodlení se zaplacením některé splátky je splatná celá nezaplacená část dluhu (prokázáno uvedenou dohodou). Žalovaný uhradil celkem , částka, , naposledy částku , částka, dne , datum, (prokázáno výpisem z účtu).5. V řízení nebylo tvrzeno (ani prokázáno), že by žalovaný žalovanou částku zaplatil.6. Podle § 10 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále též „ZOŠ“), pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný: a) újmu způsobil úmyslně, b) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, c) bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, d) způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně, e) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3, f) bez zřetele hodného důvodu jako řidič vozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, g) řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku, h) řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo, i) řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, nebo j) předal řízení vozidla osobě uvedené v písmenech g), h), i).7. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.8. Na základě zjištěných skutečností shledal soud žalobou uplatněný nárok zcela důvodným.9. Judikatura je ustálena v závěru (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ), že uznání dluhu je samostatným zajišťovacím institutem; zajišťovací funkci plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Prohlášení o uznání dluhu podle § 2053 o. z. představuje jednostranné právní jednání dlužníka adresované věřiteli; to však nebrání tomu, aby prohlášení o uznání dluhu bylo učiněno ve smlouvě uzavřené mezi dlužníkem a věřitelem. Kromě obecných náležitostí předepsaných pro právní jednání (§ 545 a násl. o. z.) je k jeho platnosti třeba písemná forma a uvedení důvodu dluhu a jeho výše (tedy uznání dluhu „co do důvodu a výše“). Způsob vymezení důvodu dluhu a jeho výše zákon nestanoví. Nemusí být tedy výslovně uvedeny přímo v písemném prohlášení, stačí, že písemný projev obsahuje takové údaje, ze kterých za případné pomoci výkladu projevu vůle vyjádřeného v posuzovaném právním jednání (podle pravidel vyplývajících z ustanovení § 555 a § 556 o. z.) důvod dluhu a jeho výše nepochybně vyplývají (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ; uvedená rozhodnutí byla učiněna ve vztahu k ustanovení § 558 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., dále též „obč. zák.“, nicméně protože současná právní úprava občanského zákoníku řeší věc obdobně, je možné použít i dřívější judikatorní závěry).10. Uznání dluhu plní zajišťovací funkci tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Tím se ve sporu posiluje procesní pozice věřitele, neboť v něm nemusí dokazovat vznik dluhu, ani jeho trvání v době, kdy k uznání došlo. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. V rovině procesního práva vyvratitelná domněnka nachází svůj odraz v ustanovení § 133 o. s. ř., které určuje, že pokud v řízení nevyšel najevo opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka; pouhá, třebas i závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít podle § 133 o. s. ř. skutečnost za prokázanou (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ). Uznání dluhu tedy není samostatným zavazovacím důvodem a existuje-li právní důvod plnění, není uznáním dluhu nahrazen (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, ).11. V daném případě žalovaný svůj dluh písemně zcela uznal, přičemž v uznání dostatečně přesně vymezil důvod vzniku dluhu i jeho výši, v důsledku čehož podle § 2053 o. z. nastupuje fikce, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaný ostatně ani v řízení tuto vyvratitelnou právní domněnku nezpochybnil. Žalovaný se zavázal dluh vrátit v přesně specifikovaných měsíčních splátkách (§ 1985 odst. 1 o. z.) a zprvu podle toho i plnil. Naposledy uhradil splátku v říjnu 2023. Tím, že neuhradil splátku splatnou , datum, , se stal splatným i celý zbytek dluhu a žalovaný je tak od následujícího dne v prodlení, v důsledku čehož je povinen žalobkyni zaplatit rovněž úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1968 a § 1970 o. z.). Soud proto žalobě zcela vyhověl.12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí náleží plná náhrada nákladů řízení. Ty představuje podle § 137 o. s. ř. soudní poplatek , částka, , odměna advokáta za tři úkony právní slu