12 C 234/2025-25 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení peněžitého plnění ve výši , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku II. tohoto rozsudku. Uplatněný nárok žalobkyně odůvodnila tím, že na základě Smlouvy o úvěru ze dne , datum, poskytl její právní předchůdce , právnická osoba, , odštěpný závod (dále jen „původní věřitel“) žalované peněžní prostředky ve výši úvěrového rámce , částka, . Žalovaná na základě toho v období od , datum, do , datum, čerpala peněžní prostředky ve výši , částka, a uhradila pouze , částka, . Žalobkyně z důvodu porušení smluvních závazků ze strany žalované úvěr ke dni , datum, zesplatnila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ze smlouvy o převodu portfolia ze dne , datum, a z notářského zápisu , Anonymizováno, včetně seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že původní věřitel a žalobkyně se dohodli o postoupení pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, .4. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně a původní věřitel sepsali oznámení pro žalovanou o postoupení pohledávky. Skutečnost, že oznámení bylo žalované odesláno nebyla prokázána. Z podacího archu soud zjistil, že dne , datum, zástupce žalobkyně odeslal žalované doporučenou zásilku. Evidentně se tedy tento podací arch nevztahuje k dopisu, jenž sepsali společně žalobkyně a původní věřitel dne , datum, .5. Skutečnost, že se žalovaná dohodla s původním věřitelem o poskytnutí peněžních prostředků až do výše , částka, a že žalovaná vyčerpané peněžní prostředky vrátí i s úroky ve splátkách, nebylo prokázáno. Žádost/Smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, není žalovanou vlastnoručně podepsána a neobsahuje ani uznávaný elektronický podpis.6. Skutečnost, že původní věřitel žalované poskytl peněžní prostředky ve výši , částka, nebyla prokázána. Z výpisu transakcí a výpisů z úvěrového účtu skutečnost, že původní věřitel žalované přenechal žalované peněžní prostředky v uvedené výši, nevyplývala. Z těchto listinných důkazů totiž nevyplývá, zda a jakým způsobem se peněžní prostředky ve výši , částka, do dispozice žalované skutečně dostaly, neboť se nejedná o výpisy z účtu žalované, ze kterých by bylo patrno, že původní věřitel bezhotovostně převedl v období od , datum, do , datum, jakékoliv peněžní prostředky na běžný účet žalované.7. Žalobkyně se k jednání nedostavila. Sama se tak vzdala možnosti být soudem poučena dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě navrhnout ke shoda uvedeným neprokázaným tvrzením další důkazy a o následcích nevyhovění této výzvě.8. Soud neprovedl další žalobkyní navrhované důkazy, neboť byly navrhovány k tvrzením, jejichž prokázání nebylo z důvodu neprokázání skutečností uvedených pod bodem 5. a 6. tohoto odůvodnění již právně významné (posouzení úvěruschopnosti, předžalobní výzva, zesplatnění).9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.11. Podle § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 odst. 1 tohoto zákona smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.13. Podle § 104 ZSÚ vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.14. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.15. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.16. Podle § 6 odst. 2 z. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace, v platném znění (dále jen „ePodpis“) se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.17. Podle § 7 ePodpisu lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.18. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „Nařízení eIDAS“) se podepisující osobou rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; elektronickým podpisem data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; zaručeným elektronickým podpisem elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a kvalifikovaným elektronickým podpisem zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.19. Podle článku 25 Nařízení eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. Kvalifikovaný elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě se uznává jako kvalifikovaný elektronický podpis ve všech ostatních členských státech.20. Podle článku 26 Nařízení eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.21. Podle § 7 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v platném znění (dále jen „AML zákon“) provede povinná osoba identifikaci klienta nejpozději tehdy, kdy je zřejmé, že hodnota obchodu překročí částku , částka, , pokud tento zákon dále nestanoví jinak. Bez ohledu na limit stanovený v odstavci 1 identifikuje povinná osoba klienta rovněž vždy, pokud jde o vznik obchodního vztahu.22. Podle § 8a odst. 1 písm. b) AML zákona může povinná osoba postup podle § 8 odst. 1 a § 8 odst. 2 písm. a) nahradit provedením identifikace fyzické osoby jednající za klienta prostřednictvím prostředku pro elektronickou identifikaci, který splňuje podmínky, za kterých lze použít prostředek pro elektronickou identifikaci pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, mimo rámec kvalifikovaného systému podle zákona upravujícího činnost bank.23. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.24. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.25. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).26. V projednávaném případě soud předn