12 C 361/2025-31 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovaným stanovena povinnost zdržet se rušení držby práva žalobkyně spočívajícího v oprávnění ke vstupu na pozemek žalovaných parc. č. st , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba (části) bytového domu čp. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaný v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, (dále jen „Nemovitost/i“). Žalobkyně tvrdila, že je držitelem licence Energetického regulačního úřadu číslo , hodnota, na distribuci elektřiny a provozovatelem distribuční soustavy v elektroenergetice. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky Nemovitostí. Žalovaní brání žalobkyni v provedení výměny zařízení distribuční soustavy v elektroenergetice - hlavní domovní skříně umístěné v nemovitostech (dále jen „Zařízení“). Zařízení je ve vlastnictví žalobkyně a je součástí distribuční soustavy provozované žalobkyní ve veřejném zájmu. Zařízení nyní slouží k distribuci elektrické energie do Nemovitosti, přičemž po provedení výměny (doplnění pojistkové sady) bude zároveň sloužit k distribuci elektrické energie do přiléhající části bytového domu čp. , Anonymizováno, , který je součástí sousedícího pozemku parcela číslo st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, . Zařízení se nachází ve fasádě bytového domu již od 60. let minulého století a slouží k distribuci elektrické energie do jednotlivých odběrných míst (nyní pouze do Nemovitosti, po výměně zařízení i do sousedící části bytového domu). Žalobkyně zde vykonává práva provozovatele distribuční soustavy v elektroenergetice a svědčí jí tedy držba těchto práv, což je z povahy věci notorietou, neboť bez dodávek elektřiny by zde obyvatelé nemohli obhospodařovat svá obydlí. Žalobkyně plánuje provést výměnu zařízení za nové kapacitnější, nicméně jinak shodné v podstatných parametrech a to včetně jeho umístění ve fasádě nemovitosti. Žalobkyni vzniklo zákonné věcné břemeno, jehož obsahem je oprávnění žalobkyně provozovat na cizích nemovitostech elektrická vedení, zejména zřizovat na cizích nemovitostech podpěrné body, přepnout cizí nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení, vstupovat a vjíždět při stavbě, provozování, opravách, změnách nebo odstraňování vedení na příjezdné, průjezdné a vedením přímo dotčené cizí nemovitosti a odstraňovat a oklešťovat stromoví překážející tomuto vedení, které jí svědčí dodnes. Žalovaní však žalobkyni odmítají na Nemovitosti, které jsou veřejně nepřístupné, vpustit a nechat provést výměnu zařízení. O tom se žalobkyně dozvěděla z emailu žalovaných ze dne , datum, . V tomto jednání žalovaných pak žalobkyně spatřuje svémocné rušení držby žalovanými.2. Žalovaní namítali, že zdejší soud není místně příslušným k projednání věci, neboť se Nemovitosti nacházejí na , adresa, . Soud předně dospěl k závěru, že je věcně příslušným soudem k projednání žaloby z rušené držby, a to dle ust. § 9 odst. 1 o. s. ř. Místní příslušnost zdejšího soudu pak vyplývá z cit. ust. § 88 písm. i) ve spojení s § 88 písm. b) o. s. ř. a z ust. § 12 odst. 1 z. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích a bodu 39 Přílohy 3 k tomuto zákonu, když žalobkyně se domáhá ochrany držby práva k nemovitosti - Zařízení, které je součástí Nemovitosti (k tomu viz § 498 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a komentář Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§1-654), komentář, 2. vydání, , adresa, , , právnická osoba, . Beck, 2022, str. 1534 – 1541) a tato nemovitost se nachází v obvodu působnosti zdejšího soudu.3. Žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby. Potvrdili, že Zařízení se nachází na jejich Nemovitostech a že žalobkyně jim dne , datum, prostřednictvím firmy , jméno FO, , právnická osoba, oznámila zahájení díla a vstupů na Nemovitosti ve dnech 1. – , datum, za účelem výměny stávající přípojkové skříně za novou. Žalovaní s provedením takových prací nesouhlasí, dle nich se nejedná o prostou výměnu zařízení, nýbrž o instalaci zařízení větších rozměrů a kapacity. Žalovaní navrhují žalobkyni jiné, dle nich vhodnější řešení. Žalobkyně však se žalovanými o jiném řešení nekomunikuje. Žalovaní namítají, že žalobkyní zamýšlená výměna Zařízení nadbytečně zasáhne do jich vlastnického práva.4. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v ústí nad Labem pod sp. zn. , Anonymizováno, s předmětem podnikání mimo jiné distribuce elektřiny.5. Z veřejně dostupného zdroje https://eru.gov.cz/vyhledavac-licenci soud zjistil že žalobkyně je držitelem licence číslo , hodnota, pro předmět podnikání distribuce elektřiny, a to mimo jiné i v katastrálním území , adresa, .6. Z informací o pozemku soud zjistil, že žalovaní jsou ke dni , datum, v katastru nemovitostí zapsáni jako podíloví spoluvlastníci Nemovitostí, a to každý k jedné ideální polovině.7. Ze situačního snímku soud zjistil zákres vedení sítě distribuční soustavy a umístění zařízení na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa8. Z fotografií soud zjistil, že se jedná o snímek rodinného domu, na jehož střeše a ve zdivu je umístěno zařízení sloužící k distribuci elektřiny. Bezprostřední okolí rodinného domu v místě, kde se nachází Zařízení, je obehnáno oplocením.9. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, žalovaní žalobkyni uvedeného dne sdělili, že nesouhlasí s provedením prací na jejich domě, tedy s provedením prací spočívajících ve výměně kabelového svodu ze střešníku na jejich rodinném domě a výměně pojistkové skříně, nesouhlasí se zřízením přípojného místa pro čp. , Anonymizováno, a odmítají umožnit vstup na pozemek.10. Soud na základě nesporných tvrzení účastníků a shora popsaných skutkových zjištění dospěl k závěru, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky Nemovitostí, na kterých se po dobu více než 60 let nachází Zařízení žalobkyně. Pozemek žalovaných není volně přístupný, je znepřístupněn plotem. Žalobkyně prostřednictvím realizační firmy oznámila žalovaným, že v době od 1. 9. do 3. 9. 2025 bude provádět výměnu Zařízení. Žalovaní dne , datum, sdělili žalobkyni, že pracovníkům žalobkyně vstup na Nemovitosti za účelem provedení prací na Zařízení neumožní, neboť nesouhlasí s provedením avizovaných prací nesouhlasí.11. Podle § 177 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský sodní řád, (dále jen „o. s. ř.“) domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.12. Podle § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.13. Podle § 987 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.14. Podle § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.15. Podle ustanovení § 1007 odst. 1 o. z. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil.16. Podle odst. § 1007 odst. 2 o. z. vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání.17. Podle § 1008 odst. 1 o. z., soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.18. Podle § 22 odst. 1 zák. č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (dále jen „elektrisační zákon“) energetickým podnikům přísluší oprávnění: podle písm. a) stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu vyplývajícím z povolené stavby elektrická vedení, jakož i malé stanice do rozlohy 30 m2, s příslušenstvím (dále jen "vedení"), zejména zřizovat na nemovitostech podpěrné body, přepnout nemovitosti vodiči a umisťovat v nich vedení; podle písm. b) vstupovat a vjíždět při stavbě, provozování, opravách, změnách nebo odstraňování vedení na příjezdné, průjezdné a vedením přímo dotčené cizí nemovitosti; podle písm. c) odstraňovat a oklešťovat stromoví překážející vedení (§§ 23 a 24). Podle odst. 5 téhož ustanovení povinnost trpět výkon oprávnění uvedených v odstavci 1 vázne na dotčené nemovitosti jako věcné břemeno.19. Podle § 26 odst. 1 elektrisačního zákona, věcná břemena podle ustanovení § 22 postihují i národní majetek; nezapisují se do pozemkových knih a neplatí o nich předpisy o promlčení a vydržení.20. Podle § 45 odst. 3 zák. č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětví