7 C 362/2025-25 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně uplatnila v návrhu doručeném soudu dne , datum, nárok na zaplacení částky ve výroku I. tohoto rozsudku jako právní nástupkyně společnosti , Anonymizováno, ( dříve , Anonymizováno, p.l.c) se sídlem , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, . Nároku se domáhala z titulu nevráceného úvěru ze smlouvy ze dne , datum, sjednaného prostřednictvím elektronického formuláře na stránkách , Anonymizováno, ., v částce , částka, (původně v částce , částka, ). Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou z , datum, . Podle žalobkyně žalovaný před postoupením pohledávky uhradil , částka, , poté celkem , částka, ( platby 9.5.,11.6. a , datum, )2. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se žalobkyně omluvila. K dalšímu jednání dne , datum, se žalobkyně neomluvila, žalovaný před jednáním odkázal na akutní zdravotní problémy, nežádal o odročení. Soud jednal v jejich nepřítomnosti, vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů dle § 101 odst. 3 o.s.ř.3. Při prvém jednání žalovaný uvedl toliko, že hodlal věc s žalobkyní řešit, ale byla nekontaktní, nedokázal říct, zda provedl jiné úhrady než , částka, .4. Žalobkyně v podání z , datum, vzala zpět žalobu v části zaplacení , částka, po částečné úhradě žalovaného dne , datum, . Soud řízení v této části dle § 96 odst. 2,4 o.s.ř. zastavil ( výrok I).5. Soud učinil následující zjištění o skutkovém stavu. Společnost , Anonymizováno, p.l.c., se sídlem , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, . se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, s denní úrokovou sazbou 0,4026% ve smlouvě sjednané elektroniky dne , datum, . Tento měl žalovaný uhradit v celkové částce , částka, . Z výpisu účtu bylo zjištěno, že částka , částka, byla dne , datum, odeslána na účet označený žalovaným č. , Anonymizováno, . Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, byla postoupena pohledávka za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný oznámením ze dne , datum, vyrozuměn a současně vyzván k úhradě dluhu. Oproti tomu nebylo v řízení prokázáno, že by byly jakýmkoliv způsobem zjišťovány či ověřovány skutečnosti o způsobilosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně doložila toliko výpis detailu k osobě žalovaného, kde měl být ujištěn příjem , částka, s poznámkou pozice žalovaného instalační a servisní technik přípojek internetu, avšak bez jakéhokoliv ověření této a dalších skutečností. Žalovaný sám jiné úhrady netvrdil. K tomuto byl žalovaný vyzván při jednání dne , datum, , ve stanovené lhůtě 1 týdne žádné úhrady netvrdil, ani neprokázal.6. Soud posoudil žalobu za důvodnou v části. Z důkazů doložených žalobkyní měl soud prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k dohodě, o poskytnutí peněžních prostředků dle smlouvy o úvěru, který se zavázal splácet spolu s úrokem a poplatkem. Žalobkyně současně prokázala, že v souladu s § 1879 a násl. o. z. vstoupila do práv původního věřitele na základě smlouvy ze dne , datum, a žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli peněžité plnění, tedy činnost upravenou v § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 písm. a) z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú.. Žalovaný měl poskytnutou částku splatit spolu s blíže specifikovanými poplatky. S ohledem na ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující. Vycházel tak ve shodě s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. , spisová značka, , tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. , Anonymizováno, , které reflektují právní úpravu předchozího zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 145/2010 Sb.7. Citované ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. ve svém rámci upravuje postup při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele a umožňuje poskytnutí úvěru až poté, nejsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přičemž výchozími informacemi jsou skutečnosti sdělené úvěrovaným, avšak poskytovatelem prověřené s uvedením příkladů databází dlužníků apod. Význam tohoto postupu shrnuje právě Ústavní soud v posledně uvedeném rozhodnutí s odkazem na předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. , spisová značka, a Nejvyššího správního soudu sp.zn. , spisová značka, kdy uvedl, že „důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“8. V projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně ke zkoumané úvěrushopnosti doložila kusé informace o žalovaném bez jakéhokoliv doložení o ověření těchto údajů, ať již příjmové, tak výdajové stránky. V podstatě měla vycházet z příjmu , částka, bez ověření, ohledně výdajů či životních nákladů nezjišťovala ničeho. Jelikož se jednání neúčastnila, uzavřel soud, že v tomto směru neunesla své důkazní břemeno, když absencí při jednání zmařila i možnost případné výzvy k doplnění důkazů či tvrzení dle § 118a odst.1 a 3 o.s.ř.. Soud proto závazkový vztah hodnotil jako neplatný i bez návrhu podle ust. § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 588 o.z.9. Převzal-li žalovaný předmět plnění na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit dle principů vydání bezdůvodného obohacení v § 2991 odst. 2 o.z. Žalovaný obdržel částku , částka, , jak vyplývá z doložených důkazů. Současně netvrdil, ani neprokázal, že by cokoliv žalobkyni na tuto částku uhradil, soud vycházel z tvrzení žalobkyně o poskytnutých úhradách celkem , částka, ( , částka, před postoupením pohledávky a , částka, poté). Žalovaný je tak povinen žalobkyni vrátit. Částku 45 000 – 3 800, tj. , částka, . Součástí tohoto plnění stanovil soud úrok z prodlení dle § 1970 o.z. v požadované výši. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou pro tuto absolutní neplatnost zamítl (výrok II).10. O nákladech řízení soud rozhodoval dle poměrného úspěchu účastníků dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k celkové výši požadovaného plnění byl úspěch žalobkyně v části 65%, neúspěch co do 35% a má nárok na náhradu 30% celkových nákladů. Tyto sestávají z částky , částka, za zaplacený soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobkyně po , částka, za 1 úkon právní služby dle § 7 odst. 5 vyhl.č. 177/1996 Sb., celkem , hodnota, úkony (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy), náhradou hotových výdajů za 3 úkony po , částka, dle § 13 odst. 4 této vyhlášky, zvýšené o DPH ve výši 21%, kterou je zástupce žalobkyně z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce , částka, . Celkem tak výše nákladů činí částku , částka, , z čehož 30 % činí částku , částka, . Lhůtu k plnění v obou případech určil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. zákonnou třídenní.