7 C 82/2025-69 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výroku I. a II. rozsudku. Uvedla, že na základě Rámcové smlouvy. , Anonymizováno, uzavřené se žalovaným dne , datum, a dodatkem č., hodnota, mu poskytla po schválení dne , datum, úvěr ve výši , částka, . Tyto prostředky žalovaný čerpal na běžný účet v plné výši a zavázal vrátit ve splátkách po , částka, s úrokem v sazbě 14,4% počínaje dnem , datum, . Žalovaný nehradil tyto splátky řádně, mimo období sjednaných „splátkových prázdnin,“ po , datum, přestal úvěr splácet, úvěr byl ke dni , datum, zesplatněn. Žalovaný dluží jistinu v částce , částka, , smluvní úrok ke dni předcházející zesplatnění k , datum, v částce , částka, , dále jdoucí do zaplacení spolu s úrokem z prodlení. Dále téhož dne , datum, požádal o zřízení běžného účtu č. , č. účtu, , na kterém se zavázal udržovat kladný zůstatek, případně záporný debet do 5 pracovních dnů vyrovnat, což nesplnil a dostal se do záporného zůstatku , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednáním dne 15.7. a , datum, se bez omluvy nedostavil, soud jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů ( § 101 odst. 3 o.s.ř.).3. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav.4. Mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena dne , datum, Rámcová smlouva č. , hodnota, o našich službách včetně platebních, na jejichž základě se žalobkyně ( dále jen „banka“) zavázala vést pro žalovaného běžný účet č. , hodnota, a dále poskytnout bezúčelový úvěr do , částka, č. , IBAN, . Dodatkem č., hodnota, k této smlouvě z , datum, podepsané žalovaným v mobilním bankovnictvím byla výše úvěru dohodnuta na , částka, se splátkami v částce , částka, a počtu 115, v sazbě úroku 14,4%. Tyto skutečnosti soud zjistil z Rámcové smlouvy a dodatku č., hodnota, .5. Podle Obchodních podmínek měl žalovaný jako „majitel účtu udržovat na účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané odchozí úhrady včetně Vašich závazků vůči nám. Některými transakcemi, například karetními offline transakcemi nebo odúčtováním poplatku za poskytnuté služby, se můžete na svém účtu dostat do nepovoleného přečerpání. Když k tomu dojde, musíte dluh zaplatit nejpozději pět pracovních dnů poté, co Vám o něm dáme vědět, a to připsáním peněz na účet, na kterém je nepovolené přečerpání evidováno.“6. Podle výpisu z účtu žalobkyně částka , částka, byla načerpána na účet žalovaného č. , č. účtu, dne , datum, .7. Podle výpisu běžného účtu žalovaného z , datum, č. , č. účtu, byl evidován zůstatek -, částka, .8. Podle přehledu plateb úvěr žalovaný na úvěr č. , IBAN, splatil od , datum, celkem , hodnota, splátek po , částka, ( , částka, ) a dále od , datum, do , datum, byly započítány platby v částce , částka, ( 1769,59 + 2994,41 + 1505,59 + 3258,41 + 0,59 + 4 2763,41 + 236,59 + 4527,41 + 472,59), tj. celkem , částka, .9. Žalovaný byl výzvou z , datum, vyzýván k úhradě částky , částka, do , datum, .10. Součástí smluvní dokumentace byl i přehled žádostí o úvěr – aplikační data, dle kterých u žalovaného ke schválenému úvěrovému vztahu bylo evidována bydlení u rodičů, základní vzdělání, pracovní poměr na dobu neurčitou u zaměstnavatele , právnická osoba, ., IČO: , IČO, s příjmem 27 896 – , částka, . Dále podle úvěrové zprávy vytvořené dne , datum, byly u žalovaného evidovány 4 existující splátkové kontrakty, 1 nesplátkový a 2 kreditní karty a byl mu přidělen hodnotící koeficient 414 s poznámkou „ vysoká částka překročení limitu za posledních 12 měsíců, vysoký počet aktivních smluv“. Podle hodnotící zprávy vycházela žalobkyně ze zjištěných splátek , částka, ( klient uvedl , částka, ), příjmu , částka, a výdajů domácnosti , částka, s poznámkou příjmy domácnosti , částka, . Dále doložila výpis účtu žalovaného za období , datum, -, datum, .11. K výzvě soudu učiněné při jednání dne , datum, žalobkyně k ověření úvěruschopnosti žalovaného ničeho nedoložila s tím, že veškeré důkazy již vyčerpala. Soudem byla vyzvána k doplnění jak ověření příjmů žalovaného, tak výdajů, neboť doložené důkazy nemohou být dostatečné ( výpis se týká období vzdáleného poskytnutí úvěru a nijak z tohoto nevyplývá ani základní příjem žalovaného za období předcházející převzetí kontraktu).12. Zároveň ze strany žalovaného nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by na uvedený závazek cokoliv dalšího uhradil.13. Při právním hodnocení vycházel soud z níže citovaných ustanovení.14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se mimo jiné určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.16. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ( dále jen z.s.ú.) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1 s.p.ú. pokud poskytne poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.20. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.21. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Na základě výše uvedených zjištění a po právním hodnocení dle citované úpravy soud posoudil žalobu za uplatněnou žalobkyní po právu jen v části. Žalovanému měly být v projednávané věci poskytnuty žalobkyní peněžní prostředky ve výši , částka, na základě uzavřené smlouvy o úvěru dle citovaného ustanovení § 2395 a násl. o.z. modifikované ustanoveními z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tak v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli peněžité plnění, tedy činnost upravenou v § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 písm. a) z.s.ú.. S ohledem na ustanovení § 86 odst. 1 tohoto zákona se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně jako úvěrující. Vycházel tak ve shodě s judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. , spisová značka, , tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 4129/2018.23. Citované ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. ve svém rámci upravuje postup při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele a umožňuje poskytnutí úvěru až poté, nejsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přičemž výchozími informacemi jsou skutečnosti sdělené úvěrovaným, avšak posky