Okresní soud v Nymburce 12 C 57/2026-26 – Náklady řízení

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, , kterou poukázala na jeho běžný účet omylem, aniž by pro zaplacení této částky žalovanému existoval jakýkoliv právní titul.2. Žalovaný dluh vůči žalobkyni nepopíral, avšak namítal, že není schopen jej uhradit v zákonné lhůtě z důvodu, že nemá pro úhradu dostatek finančních prostředků. Má příjem pouze z brigád ve výši , částka, měsíčně. Má jedno 5leté dítě, které žije s ním ve společné domácnosti. Žije s přítelkyní, která pracuje jako zdravotní sestra a má příjem , částka, měsíčně. Má závazky vůči jiným věřitelům, a to ve výši , částka, měsíčně splátku půjčky u , právnická osoba, , doplácí dluh na sociálním a zdravotním ve výši , částka, – splácí , částka, až , částka, měsíčně. Dále nebankovní půjčku ve výši , částka, a splácí , částka, měsíčně. A dále má finanční exekuci v částce , částka, , kterou v současné době musí doplatit. V současné době proti němu není vedena exekuce u zdejšího soudu. Exekuce, kvůli které nemohl vrátit plnění, které mu od žalobkyně přišlo na účet, již skončila.3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně uhradila na účet žalovaného částku , částka, dne , datum, , a to bez toho, aniž by pro to existoval právní titul. Žalobkyně žalovaného k plnění vyzvala nejpozději dne , datum, a předžalobní výzvu žalovanému odeslala , datum, .4. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“).5. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.6. Soud posoudil právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.). Žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení ve výši odpovídající peněžním prostředkům vyplaceným na jeho účet vydat žalobkyni (§ 2991 odst. 1 o. z.). Soud proto žalobě zcela vyhověl.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze 4 úkonů právní služby, 4 paušálních náhrad výdajů po , částka, , náhrady za promeškaný čas za 4 půlhodiny po , částka, , cestovného hromadnou dopravou k jednání u zdejšího soudu , částka, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovenou povinnost uložil splnit žalovanému v delší lhůtě než zákonné třídenní, a to s ohledem na jeho současné osobní, majetkové a výdělkové poměry. Takto stanovená lhůta k plnění tak poskytne žalovanému možnost své povinnosti vůči žalobkyni dostát bez intervence dalšího exekučního řízení s tím, že stanovení kratší lhůty k plnění by bylo s ohledem na současnou situaci žalovaného příliš tvrdé. Tato lhůta k plnění dle názoru soudu závažně nezasáhne do majetkové sféry žalobkyně či jejího práva na zaplacení pohledávky v přiměřené lhůtě, když předmětná pohledávka bude uhrazena v akceptovatelné době.