6 C 17/2026-21 — Okresní soud v Nymburce

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím představující příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“), a to ohledně vozidla reg. zn. , SPZ, za období od , datum, do , datum, .2. Žalobkyně podáním ze dne , datum, vzala návrh částečně zpět co do částky , částka, , tedy v rozsahu celé jistiny, s odůvodněním, že žalovaná po podání žaloby uhradila dne , datum, částku ve výši , částka, , přičemž nadále požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, .3. Soud podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), řízení v rozsahu zpětvzetí řízení částečně zastavil co do částky , částka, (výrok I.).4. Žalovaná v podání ze dne , datum, uvedla, že svůj závazek uznává v plné výši včetně příslušenství, přičemž dluh už splatila.5. Podle ustanovení § 153a odst. 1 věty první o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který proti němu žalobou uplatňování, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.6. Protože žalovaná výslovně uznala uplatněný nárok, zjišťoval soud, zda jsou dále naplněny i další předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Podle ustanovení § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1, 2). Podle ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem.7. V posuzovaném případě povaha věci spočívající v nároku na uhrazení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti dle § 45 zákona č. 30/2024 Sb. umožňuje, aby si účastníci svá vzájemná práva a povinnosti upravili. Proto tato povaha věci rovněž umožňuje, aby skončili řízení soudním smírem. Protože soud dospěl k závěru, že v předmětné věci mohl být schválen smír ve znění žalobou požadovaného petitu, neboť není v rozporu s právními předpisy (ve smyslu § 99 odst. 2 o. s. ř.), proto bylo žalobě v rozsahu po zpětvzetí rozsudkem pro uznání vyhověno.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .9. K úspěšnosti žalobkyně soud podotýká, že ze shodných tvrzení účastníků byla jistina žalovanou zaplacena.10. Podle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady.11. Dále sodu podotýká, že řízení bylo částečně zastaveno pro zpětvzetí žaloby z důvodu uhrazení žalované částky žalovanou, proto žalobkyni dle § 146 odst. 2 o. s. ř. náhradu nákladů řízení.12. Soud nerozhodl o vrácení soudního poplatku dle § 10 odst. 3 zákona 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť byl uhrazen poplatek ve výši , částka, tedy nižší než , částka, .