14 C 325/2020-20 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka], včetně náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jako věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr v celkové výši [částka], a to za úrok, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní výběr splátek a poplatek za uzavření smlouvy, splatný při podpisu smlouvy. Celkové náklady tohoto spotřebitelského úvěru byly sjednány ve výši [částka], přičemž se skládají z úroku ve výši 28 % z poskytnuté jistiny, tedy z úroku ve výši [částka], poplatku za uzavření smlouvy ve výši [částka], poplatku za správu úvěru ve výši [částka] a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši [částka] Smlouvou se žalovaná zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve výši [částka] ve 14 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], přičemž každá splátka byla splatná 21. dne v kalendářním měsíci. Žalovaná před podáním tohoto návrhu uhradila na svůj závazek vyplývající ze smlouvy částku v celkové výši [částka]. Z této částky žalobkyně započetla částku [částka] na poplatek za správu úvěru, částku [částka] na poplatek za hotovostní výběr splátek a částku [částka] na úrok. Žalovaná se dne [datum] dostala do prodlení se splácením svého dluhu vyplývajícího ze smlouvy, neboť řádně a včas neuhradil 2. splátku splatnou dne [datum]. Dnem splatnosti poslední splátky, tj. dnem [datum], nastala splatnost celého úvěru. Za prodlení byla žalované v souladu s čl. V. odst. 4 smlouvy uložena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, přičemž souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Žalobkyně tak požaduje smluvní pokutu v celkové výši [částka]. Podáním ze dne [datum] žalobkyně žalobu doplnila o tvrzení, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením předmětné smlouvy. 2. Z provedených důkazů vzal soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž žalobkyně poskytla žalované částku ve výši [částka] a žalovaná se zavázala vrátit částku [částka], z čehož částka [částka] měla představovat celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele (zahrnující úrok ve výši 28 % z jistiny, tedy z úroku ve výši [částka], poplatek za uzavření smlouvy ve výši [částka], poplatek za správu úvěru ve výši [částka] a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši [částka]). Žalovaná měla žalobkyni plnit ve 14 měsíčních splátkách po [částka], přičemž každá splátka byla splatná 21. den v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena (ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], z předpisu splátek ke smlouvě o úvěru [anonymizováno]). Žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy o úvěru majetkovou situaci žalované, kterou žalovaná potvrdila do žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, zejména z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne [datum], z platebního rozpisu Úřadu práce ČR, z čestného prohlášení žalované a provedla finanční analýzu a credit scoring, na základě kterého poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši [částka] s měsíční splátkou [částka] (z credit scoringu, z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory, z platebního rozpisu Úřadu práce ČR, z čestného prohlášení žalované). Žalovaná na úvěr uhradila dne [datum] částku ve výši [částka] (z rozpisu plateb). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky na nesplaceném zůstatku poskytnuté jistiny včetně celkových nákladů spotřebitelského úvěru ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka] předžalobní upomínkou (z výzvy k úhradě ze dne [datum]). Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila. 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: dne [datum] žalobkyně poskytla žalované částku ve výši [částka] a žalovaná se zavázala vrátit částku ve výši [částka] (z toho úrok ve výši [částka], poplatek za uzavření smlouvy ve výši [částka], poplatek za správu úvěru ve výši [částka] a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši [částka]) ve 14 měsíčních splátkách po [částka], když splátky byly splatné 21. den v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaná uhradila pouze částku ve výši [částka], tudíž její dluh činí [částka]. Žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy s žalovanou neposoudila s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitelky a nedostála tak povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně domáhá žalovaného nároku, je neplatná, jelikož žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, vyšla-li pouze z objektivně nedoložených informací získaných pouze od spotřebitele. Na tom nic nemění, že žalovaný není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. [příjmení], L a [příjmení], J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. [číslo], ISBN [číslo]). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných v