14 C 326/2020-29 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 34 213,37 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 34 163,37 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení, včetně náhrady nákladů řízení. Uvedla, že pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek, s účinností ke dni 5. 6. 2020, postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 6. 2020. Původní věřitel, [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které se zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 30 374,60 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr měsíčními splátkami ve výši 1 500 Kč. Finanční prostředky žalovaná čerpala dne 13. 12. 2019, avšak sjednané splátky nehradila řádně a včas. S ohledem na prodlení žalované s úhradou dlužné částky přistoupil původní věřitel k zesplatnění úvěru, a to ke dni 31. 5. 2020. Pohledávka ve výši 34 213,37 Kč je tak tvořena dlužnou jistinou ve výši 30 374,60 Kč, poplatky ve výši 700 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 010, 855 Kč, pojistným ve výši 581,55 Kč, náklady na vymáhání ve výši 50 Kč a smluvní pokutou ve výši ve výši 496,37 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek, s účinností ke dni 3. 7. 2018, postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 6. 2020. 2. Podáním doručeným soudu dne 10. 11. 2019 žalobkyně doplnila, že původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované při osobním pohovoru s ní, přičemž získané informace si dále ověřil nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované. Původní věřitel posoudil především schopnost žalované splácet sjednané pravidelné splátky úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů žalované a způsobu plnění jejích dosavadních dluhů na základě informací, které mu žalovaná poskytla při ústním pohovoru. Dále nahlédl do veřejných rejstříků, jako je BRKI, NRKI, databází sdružení [příjmení] a insolvenčního rejstříku. Telefonicky dále kontaktoval zaměstnavatele žalované ke zjištění její příjmové stránky a zohlednil i dostupné pohyby na bankovním účtu žalované. V žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaná prohlásila v čl. II. smlouvy o úvěru, že informace uvedené v žádosti jsou úplné, přesné, pravdivé, a že nezamlčela žádné relevantní informace potřebné k posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr. S ohledem na uvedené skutečnosti a celkovou výši poskytnutého úvěru, respektive stanovené měsíční splátky, shledal původní věřitel, že žadatelka je schopna poskytnutý úvěr splácet. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání nařízenému na den 26. 1. 2020 se bez omluvy nedostavila. Ke sdělení [jméno] [příjmení] o tom, že žalovaná i s dětmi opustila Českou republiku v září 2020 za účelem získání azylu, soud nepřihlížel, když toto sdělení není opatřeno zaručeným elektronickým podpisem a zmíněná osoba se neprokázala plnou mocí udělenou žalovanou. Nadto soudu není známo, zda a v jakém příbuzenském poměru je pan [příjmení] k žalované. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu). 4. Soud nevyhověl návrhu žalobkyně na vyhovění žalobě rozsudkem pro zmeškání žalované, když má za to, s ohledem na níže uvedené, že nejsou podmínky pro vyhovění žalobě v celém rozsahu, když ve věci nelze uzavřít a schválit smír, jelikož by to bylo v rozporu s právními předpisy. 5. Z provedených důkazů má soud prokázáno, že dne [datum] požádala žalovaná na předtištěném formuláři o poskytnutí úvěrového rámce ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet čerpaný úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč, splatných vždy k 17. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání úvěru. Roční úroková sazba byla dohodnuta na 22,68 % p. a., roční procentní sazba nákladů činila 31,14 %. Dále byl smlouvou sjednán poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů ve výši 50 Kč a měsíční poplatek za pojištění ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru. Žalovaná je v žádosti označena jménem a příjmením, adresou bydliště, rodným číslem a dále údajem o čísle občanského průkazu. Jako zaměstnavatel je zde uvedena [právnická osoba], kde pracuje od září 2019. Její čistý měsíční příjem činí 24 000 Kč, celkové náklady domácnosti 1 500 Kč (z žádosti/smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce ze dne 1. 12. 2019). V rámci všeobecných podmínek spotřebitelského úvěru si účastníci sjednali, že klient je povinen řádně a včas splácet čerpaný úvěr, včetně nákladů na něj formou pravidelných měsíčních splátek. Uzavřením smlouvy nebo čerpáním úvěru vzniká klientovi povinnost platit náklady související se smlouvou v termínech a výši stanovených smlouvou a Sazebníkem poplatků, a to zejména úroky, úroky z prodlení, transakční poplatky. Žalobkyně je oprávněna od smlouvy odstoupit, neumožnit další čerpání úvěru a požadovat splacení dlužné částky včetně příslušenství ke dni účinnosti odstoupení, dostane-li se klient do prodlení se splacením více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce (ze všeobecných obchodních podmínek). Žalobkyně poskytla žalované možnost čerpání úvěru, žalovaná úvěr čerpala, avšak nesplácela v souladu se smlouvou, proto žalobkyně od smlouvy odstoupila a úvěr zesplatnila, a to ke dni 31. 5. 2020. Žalovaná ke dni vyhlášení rozsudku dluží částku v celkové výši 34 213,37 Kč. Tato částka se skládá z čerpané jistiny ve výši 30 374,60 Kč, účtovaných poplatků ve výši 700 Kč, smluvní pokuty ve výši 496,37 Kč, dlužného pojistného ve výši 581,55 Kč, kapitalizovaného úroku ke dni zesplatnění úvěru ve výši 2 010,85 Kč a nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 50 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou s účinností ke dni 5. 6. 2020 postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 6. 2020. Žalovaná do dnešního dne dlužnou částku žalobkyni neuhradila a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 16. 6. 2020. <i>6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>8. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 12. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem [právnická osoba] s žalovanou byla dne 1. 12.2019 uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obs