24 C 186/2017-163 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. V pořadí prvním rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. prosince 2018 č. j. 24 C 186/2017 - 46 byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že pan [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], [rodné číslo], posledně bytem [adresa žalované], [PSČ], byl ke dni úmrtí 6. 6. 2016 podílovým spoluvlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova [adresa] v části [územní celek], označená jako bydlení a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Ostrava, na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], kdy jeho spoluvlastnický podíl měl velikost ideální 1/2. 2. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. srpna 2019 č. j. 11 Co 129/2019-67, které nabylo právní moci dne 3. 10. 2019, byl k odvolání žalobce rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. prosince 2018 č. j. 24 C 186/2017 - 46 zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud za situace, kdy žalobce zpochybňoval pravost podpisu dárce na darovací smlouvě ze dne 13. 9. 2011, uzavřené ve formě notářského zápisu, a ke svým skutkovým tvrzením označil důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, dospěl k závěru, že okresní soud má doplnit dokazování dle návrhu žalobce a poskytnout mu tak možnost vyvrátit případně pravdivost skutečností uvedených ve veřejné listině, kterou notářský zápis bezesporu je (dle § 134 o. s. ř.), důkazem opaku. 3. Žalobou, došlou Okresnímu soudu v Novém Jičíně dne 3. 7. 2017, ve znění změny (upřesnění) žaloby učiněné dne 12. 12. 2018 ústně do protokolu, se žalobce domáhal nejprve určení, že pan [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], [rodné číslo], posledně bytem [adresa žalované], [PSČ], je podílovým spoluvlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova [adresa] v části [územní celek], označená jako bydlení a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Ostrava, na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], kdy jeho spoluvlastnický podíl má velikost ideální 1/2, později se žalobce domáhala upřesněného určení, že pan [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], [rodné číslo], posledně bytem [adresa žalované], [PSČ], byl ke dni úmrtí 6. 6. 2016 podílovým spoluvlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova [adresa] v části [územní celek], označená jako bydlení a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], kdy jeho spoluvlastnický podíl měl velikost ideální 1/2. Žalobce tvrdil, že pan [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] zemřel v roce 2016, přičemž žalobce i žalovaná jsou jeho potomky. Po smrti [jméno] [celé jméno žalobce] se žalobce domníval, že proběhne dědické řízení k pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova [adresa] v části obce Vřesina, označená jako bydlení a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše v k. ú. [obec] u [obec] (dále též jen„ nemovitosti ve [obec]“). Vzhledem k tomu, že po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce] neproběhlo k těmto nemovitostem dědické řízení, pojal žalobce podezření ohledně jednání, která se stala zcela bez jeho vědomí. Žalobce si vyžádal výpis z katastru nemovitostí k nemovitostem ve [obec], kde měl dle jeho posledních informací a konsenzu v rodině figurovat pan [jméno] [celé jméno žalobce] jako spoluvlastník ideální 1/2 a spoluvlastníkem druhé ideální ½ měla být dcera zůstavitele, sestra žalobce – žalovaná [celé jméno žalované]. Z výpisu z katastru nemovitostí však žalobce zjistil, že výlučným vlastníkem všech předmětných nemovitostí je žalovaná. Žalovaná nabyla první ideální polovinu spoluvlastnického podílu k nemovitostem ve [obec] v rámci dědického řízení po matce účastníků, paní [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé 23. 9. 2010, posledně bytem [adresa žalované], a to na základě usnesení soudu o vypořádání SJM a o dědictví ze dne 15. 6. 2011 č. j. [spisová značka]. V tomto usnesení soudní komisařka Mgr. [jméno] [příjmení] mimo jiné schválila dohodu o vypořádání dědictví, kdy spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/2 k nemovitostem ve [obec] nabyla žalovaná. Zároveň se v tomto řízení žalobce vzdal výplaty svého dědického podílu. Žalobce takto jednal vzhledem k tomu, že byl s otcem [jméno] [celé jméno žalobce] i sestrou (žalovanou) dohodnut tak, že žalobci připadne druhý spoluvlastnický podíl – ideální 1/2 k předmětným nemovitostem v dědickém řízení, které proběhne v budoucnu po smrti otce. Druhou polovinu spoluvlastnického podílu k nemovitostem ve [obec] žalovaná nabyla na základě darovací smlouvy ze dne 13. 9. 2011. Tato darovací smlouva byla uzavřena formou notářského zápisu zástupkyní notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] paní [příjmení] [jméno] [příjmení] přímo v rodinném domku [adresa] ve [obec]. Žalobce měl za to, že uvedenou smlouvu by jeho otec [jméno] [celé jméno žalobce] nikdy nepodepsal, neboť si byl vědom jejich společné domluvy ohledně vypořádání majetku. [jméno] [celé jméno žalobce] věděl, že jeho spoluvlastnický podíl měl po případném dědickém řízení připadnout žalobci, když žalovaná již nabyla spoluvlastnický podíl po matce. Podle názoru žalobce podpis na darovací smlouvě nepatří [jméno] [celé jméno žalobce] a žalobce proto navrhoval jako další důkaz vyhotovit znalecký posudek ohledně pravosti podpisu na darovací smlouvě. Žalobce měl za to, že darovací smlouva je absolutně neplatná, protože v ní nebyla projevena vůle [jméno] [celé jméno žalobce], který tuto smlouvu nepodepsal. Z tohoto důvodu se žalobce domníval, že žalovaná byla zapsána do katastru nemovitostí jako výlučný vlastník na základě podvodné darovací smlouvy a nenabyla tak spoluvlastnický podíl k předmětným nemovitostem po právu. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobce spatřoval v tom, aby se tato sporná situace vyřešila pravomocným rozsudkem soudu a do katastru nemovitostí byla zapsána poznámka spornosti, pokud by žalovaná chtěla nemovitosti zcizit. 4. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 10. 8. 2017 s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí v celém rozsahu. Žalovaná tvrdila, že darovací smlouva sepsaná formou notářského zápisu, na základě které nabyla žalovaná jako obdarovaná vlastnické právo k předmětu řízení, je formálně naprosto bezvadná a obsahuje všechny povinné náležitosti notářského zápisu i darovací smlouvy. Navíc se v souladu s § 6 zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu, ve spojení s § 134 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, jedná o veřejnou listinu. Argument žalobce, že na listině je podpis nepatřící zesnulému panu [jméno] [celé jméno žalobce], nemůže obstát, neboť jak je uvedeno v notářském zápise, totožnost obou stran smlouvy byla sepisující notářkou ověřena občanskými průkazy. 5. V dalším průběhu řízení do doby jeho koncentrace, která nastala pro žalobce dne 23. 12. 2017, žalobce tvrdil, že nahlížel do dědického spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] ohledně toho, zda se tam nachází nejaktuálnější podpis otce účastníků. Tato listina zde byla skutečně nalezena, když se jedná o podpis na plné moci udělené otcem účastníků žalované z února 2011. Dědické řízení po matce účastníků bylo skončeno v červnu 2011, když už v září 2011 došlo k přepisu rodinného majetku na jediného člověka, tedy žalovanou. Žalobce pojal podezření, že podpis na darovací smlouvě nepatří otci účastníků [jméno] [celé jméno žalobce], který v té době byl již imobilní a k notáři by nebyl schopen se vůbec dostavit a připusťme i takovou skutečnost, že se nějaká osoba může vydávat za dárce. Z toho důvodu byl také navrhován jako důkaz znalecký posudek ohledně pravosti podpisu otce účastníků [jméno] [celé jméno žalobce] v darovací smlouvě. 6. V dalším průběhu řízení do doby jeho koncentrace, která nastala pro žalovanou dne 6. 2. 2018, žalovaná tvrdila, že jí není známa taková vůle otce účastníků [jméno] [celé jméno žalobce], že by žalobci měla připadnout druhá polovina předmětných nemovitostí, resp. že by na žalobce měla být přepsána. Z dědického řízení vedeného u zdejšího soudu po zůstavitelce [jméno] [příjmení], matce účastníků, je zřejmé, že pořídila dne 27. 6. 2001 závěť, kterou dědičkou předmětných nemovitostí ustanovila právě žalovanou. Stejnou závěť pak učinil také otec účastníků [jméno] [celé jméno žalobce], když také tato závěť byla sepsána dne 27. 6. 2001. Závěť matky účastníků byla přitom konstatována i v usnesení, kterým bylo rozhodnuto v řízení o dědictví po zůstavitelce [jméno] [příjmení]. Z uvedeného je zřejmé, že vůle otce účastníků směřovala k tomu, aby předmětné nemovitosti nabyla žalovaná. Pokud se žalobce v dědickém řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení] vzdal svého dědického podílu, učinil tak proto, že dostal darem od rodičů částku 220 000 Kč, kt