24 C 216/2022-11 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.”). 2. Předmětem řízení bylo zaplacení jízdného ve výši 72 Kč a přirážek k jízdnému ve výši 4 500 Kč. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že se žalovaná v [obec] dne 13. 3. 2020 v 16:04 hodin na tramvajové lince [číslo] dne 4. 9. 2020 v 10:09 hodin na tramvajové lince [číslo] dne 29. 9. 2020 na tramvajové lince [číslo] nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platnými jízdními doklady. Žalovaná tak naplnila podmínky pro to, aby po ní [ulice] podnik [právnická osoba] požadoval vedle jednotlivého jízdného ve výši 3 x 24 Kč také přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou jednotlivou jízdu, kde se žalovaná neprokázala jízdním dokladem. Celkový dluh žalované ve výši 4 572 Kč tak představuje dlužné jízdné ve výši 72 Kč a přirážky k jízdnému v celkové výši 4 500 Kč. Žalovaná svůj dluh v celkové výši 4 572 Kč vůči žalobci dosud prokazatelně neuhradila. 5. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z. ”), § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění, § 49 odst. 3 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a článku IX. smluvních přepravních podmínek [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], ze kterých vyplývá, že žalovaná se jako cestující na výzvu pověřené osoby dopravce neprokázala platnými jízdními doklady, a je tak povinna zaplatit jízdné ve výši 72 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 4 500 Kč Celkem je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 4 572 Kč. Protože žalovaná je od 29. 3. 2020 vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu ve výši 1 524 Kč, od 20. 9. 2020 vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu ve výši 1 524 Kč a od 15. 10. 2020 vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu ve výši 1 524 Kč je povinna podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. platit žalobci úroky z prodlení. 6. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů ve výši 1 200 Kč potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a v paušální náhradě hotových výdajů ve výši 100 Kč podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.