24 C 251/2022-23 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou došlou soudu dne 20. 6. 2022, ve znění jejího doplnění ze dne 24. 8. 2022, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 928,88 Kč od 1. 2. 2022 do 1. 5. 2022, smluvního úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 20 000 Kč od 2. 5. 2022 do 30. 5. 2022, smluvního úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 31. 5. 2022 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 12. 5. 2022 do zaplacení a účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč, vyplývajících ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 30. 1. 2022, uzavřené mezi žalobcem jako úvěrujícím na straně jedné a žalovaným jako úvěrovaným na straně druhé, na základě které se žalobce zavázal poskytovat žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve formě kontokorentu ve výši 20 000 Kč, tedy možnost povoleného přečerpání zůstatku na běžném účtu žalovaného č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit úroky z úvěru v sazbě 18,9 % ročně a další ceny. 2. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že dne 29. 1. 2022 uzavřel žalobce s žalovaným v elektronické podobě prostřednictvím mobilního bankovnictví písemnou rámcovou smlouvu [číslo] o platebních službách, na základě které žalobce zřídil žalovanému běžný účet v měně CZK číslo [bankovní účet], jejíž nedílnou součástí byly mimo jiné Obchodní podmínky, Ceník a Podmínky pro používání kontokorentu (z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 29. 1. 2022). Dne 30. 1. 2022 uzavřel žalobce jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným v elektronické podobě prostřednictvím mobilního bankovnictví písemnou smlouvu o kontokorentním úvěru, představující Dodatek [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] ve které se úvěrující zavázal poskytovat žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve formě kontokorentu ve výši až 20 000 Kč, tedy možnost povoleného přečerpání zůstatku na běžném účtu žalovaného č. [bankovní účet] (dále též„ smlouva o kontokorentu“ nebo jen„ smlouva“). Kontokorent byl úročen roční úrokovou sazbou 18,90 %. Úroky byly počítány denně tak, že se vezme aktuálně vyčerpaná část kontokorentu na konci každého dne a ta se úročí. Součet těchto úroků za daný kalendářní měsíc žalobce zaúčtoval žalovanému ke dni jejich splatnosti, kterým byl vždy první den následujícího kalendářního měsíce. Tyto úroky si žalobce na konci dne jejich splatnosti strhnul z běžného účtu žalovaného, ze kterého bylo možno kontokorent čerpat. V případě, že nebylo možné úroky strhnout z peněz žalovaného, bylo o tyto zaúčtované úroky navýšeno čerpání kontokorentu. Ve smlouvě byly sjednány tři podmínky používání kontokorentu. První podmínkou bylo, že žalovaný svůj kontokorent splatí do jednoho roku od data prvního čerpání kontokorentu nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se z kladných částek dostane do minusu. Druhou podmínkou bylo, aby žalovanému v případě, kdy má u žalobce úvěr s anuitním splácením nebo hypotéku, přišla na běžný účet částka odpovídající výši splátek tohoto úvěru a hypotéky. Třetí podmínkou bylo, že k datu měsíční splatnosti úroků bude mít žalobce na běžném účtu, ze kterého může kontokorent čerpat, k dispozici zůstatek odpovídající alespoň výši úroků z kontokorentu napočítaných za předchozí měsíc; tímto zůstatkem se rozuměla nevyčerpaná část peněz, které může žalovaný na základě smluvních ujednání s žalobcem čerpat. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že pokud žalovaný nesplní jakoukoliv ze tří podmínek uvedených výše, nebo budete žalobci něco dlužit, má žalobce nárok zablokovat žalovanému nevyčerpanou část kontokorentu, z částek po splatnosti naúčtovat navíc úrok z prodlení v zákonné výši a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dlužné částky. Roční procentní sazba nákladů na úvěr (RPSN) činila 20,61 % Součástí smlouvy byly Podmínky pro používání kontokorentu. Podle Podmínek pro používání kontokorentu se za případ porušení smlouvy považovalo zejména, poruší-li žalovaný jakoukoliv jinou svou povinnost nebo nesplní-li jakýkoliv svůj závazek popsaný v rámcové smlouvě, ve smlouvě o kontokorentu, v obchodních podmínkách, těchto podmínkách pro používání kontokorentu nebo v jiné smlouvě, uzavřené s žalobcem, když v případě porušení nebo jiné závažné skutečnosti měl žalobce právo požadovat předčasné splacení kontokorentu, tj. prohlásit svým rozhodnutím kontokorent za ihned splatný a požádat žalovaného o jeho předčasné splacení (tzv. zesplatnění). Při zesplatnění je povinností žalovaného splatit žalobci: (i) celý kontokorent, (ii) smluvní úroky a úroky z prodlení naúčtované ke dni zesplatnění, popřípadě další částky, na které má žalobce právo podle smlouvy o kontokorentu a dosud mu nebyly uhrazeny. Součtem všech těchto částek měl žalobce provést výpočet tzv. celkové částky, kterou měl žalovanému oznámit. Pokud celkovou částku žalovaný neuhradí do 10 dnů od zesplatnění, měl žalobce právo celkovou částku úročit vedle sjednaného úroku z kontokorentu také zákonným úrokem z prodlení (ze smlouvy, z Podmínek pro používání kontokorentu, z Obchodních podmínek a z Ceníku). 4. Žalobce poskytoval žalovanému peněžní prostředky do výše 20 000 Kč v době od 30. 1. 2022 do 1. 3. 2022, žalovaný však k datu měsíční splatnosti úroků neměl na běžném účtu č. [bankovní účet] k dispozici zůstatek odpovídající alespoň výši úroků z kontokorentu napočítaných za předchozí měsíc (z přehledu čerpání a splácení kontokorentu za dobu od 30. 1. 2022 do 20. 6. 2022, z výpisu z účtu číslo [bankovní účet] za dobu od 29. 1. 2022 do 20. 6. 2022). Úvěrující proto dne 2. 5. 2022 kontokorent zesplatnil a vyzval žalovaného k předčasnému uhrazení všech jeho dluhů v celkové výši 21 228,88 Kč, představující dlužnou jistinu kontokorentu ve výši 20 000 Kč, nesplacený smluvní úrok z kontokorentu ve výši 928,88 Kč od 1. 2. 2022 do 1. 5. 2022 a účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč, na účet číslo [bankovní účet] do 11. 5. 2022 (z přehledu čerpání a splácení kontokorentu, z výpisu z účtu č. [bankovní účet], z přehledu nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu, z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 2. 5. 2022 a z poštovního podacího archu ze dne 3. 5. 2022). 5. Soud učinil závěr, že žalobce poskytoval žalovanému kontokorentní úvěr na běžném účtu žalovaného číslo [bankovní účet] do výše 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal k datu měsíční splatnosti úroků z kontokorentu mít na běžném účtu č. [bankovní účet] k dispozici zůstatek odpovídající alespoň výši úroků z kontokorentu napočítaných za předchozí měsíc. Protože žalovaný tuto svou smluvní povinnost porušil, žalobce prohlásil svým rozhodnutím kontokorent za ihned splatný dne 2. 5. 2021. Ke dni 2. 5. 2022 žalovaný dlužil úvěrujícímu částku 21 228,88 Kč. 6. Podle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 7. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 9. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona [číslo] Sb. (účinného od 24. 4. 2020), u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 11. Podle Čl. II, bodu 1. Přechodných ustanovení k zákonu č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru a po právní stránce věc posoudil tak, že žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve s