24 C 381/2021-24 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne 30. 9. 2021, ve znění doplnění žaloby ze dne 9. 12. 2021, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 9 812,37 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 226,80 Kč, úroku ve výši 23,76 % ročně z částky 8 710,23 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 812,37 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení, ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 17. 12. 2019, uzavřené prostřednictvím zprostředkovatele úvěru [webová adresa] a.s. mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova], sídlem [anonymizováno] [příjmení] 1, [PSČ] [anonymizováno], [země], registrační [číslo] jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“ nebo„ banka“) jako úvěrujícím na straně jedné a žalovaným jako úvěrovaným na straně druhé, na základě které byl žalovanému od 23. 12. 2019 poskytován na úvěrovém účtu [číslo] úvěrový rámec ve výši 40 000 Kč, a žalovaný se zavázal vrátit bance poskytnutý revolvingový úvěr s roční úrokovou sazbou 23,76 % a zaplatit náklady na revolvingový úvěr, a to sjednanými měsíčními splátkami ve výši minimálně 5 % z dlužné částky (k poslednímu pracovnímu dni měsíce, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru), nejméně 500 Kč, vždy k 17. dni v měsíci. Za opožděné platby byly žalovanému účtovány tyto náklady: smluvní pokuta za prodlení s úhradou splatné (dospělé) splátky ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení; náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného (dospělého) závazku ve výši 600 Kč; poplatek za odeslání upomínky k úhradě splatné (dospělé) splátky v měsíci následujícím po měsíci prodlení ve výši 100 Kč; zákonný úrok z prodlení z částky splatného (dospělého) závazku. Úvěrující jako postupitel postoupil svou pohledávku za žalovaným ze smlouvy o revolvingovém úvěru na žalobce jako postupníka na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 6. 2021. 2. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil. 3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 5. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru a po právní stránce věc posoudil tak, že úvěrující [právnická osoba] [anonymizována tři slova] jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 17. 12. 2019 řádně posuzoval úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od žalovaného, tak i z jiných zdrojů, když z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného (porovnáním jeho pravidelných měsíčních příjmů ve výši 22 000 Kč s běžnými měsíčními výdaji ve výši 6 000 Kč byl jako kladný rozdíl těchto příjmů a výdajů zjištěn použitelný příjem žalovaného ve výši 16 000 Kč měsíčně) vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 17. 12. 2019 [právnická osoba] [anonymizována tři slova] jako úvěrující na straně jedné poskytl žalovanému jako úvěrovanému na straně druhé v jeho prospěch peněžní prostředky v celkové výši 11 975 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úroky a náklady, žalovaný však svůj závazek vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky, zaplatit úroky, poplatky a smluvní pokuty, v celkové výši 11 039,17 Kč (z toho jistina 8 710,23 Kč, úrok 1 226,80 Kč, poplatky 700 Kč a smluvní pokuty 402,14 Kč) dosud nesplnil, takže žalobce od úvěrové smlouvy s účinností ke dni 31. 5. 2021 odstoupil a žalovaný je tudíž od 1. 6. 2021 vůči žalobci v prodlení se splněním svého peněžitého dluhu ve výši 9 812,37 Kč (jistina, poplatky a smluvní pokuty) a kapitalizovaného úroku ve výši 1 226,80 Kč. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 9 812,37 Kč spolu se smluvním úrokem 23,76 % ročně z jistiny 8 710,23 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 410,23 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení, neboť žalovaný, která je v prodlení se splněním peněžitého dluhu vůči žalobci ve výši 9 410,23 Kč (jistina a poplatky) nejpozději od 1. 6. 2021 do zaplacení, je povinen podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. účinného od 1. 1. 2014 platit žalobci úroky z prodlení, jejichž výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení (0,25 %), zvýšené o 8 procentních bodů, to vše v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále též „o. s. ř.“). Soud však žalobu zamítl v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení od 1. 6. 2021 do zaplacení z částky 402,14 Kč, představující součet smluvních pokut, neboť pokud žalobce požadoval úroky z prodlení z nezaplacených smluvních pokut, považoval soud takovéto právní jednání za zjevné zneužití práva podle § 8 občanského zákoníku, nepožívající právní ochrany, protože jednak jakékoliv úroky ze smluvních sankcí znamenají faktické kumulování sankcí a jejich jediným skutečným účelem je nepřípustné navyšování zadlužení dlužníka, jednak smluvní pokuta kromě své zajišťovací funkce plní také funkci paušalizované náhrady škody a tutéž funkci plní i úroky z prodlení, přičemž nelze říci, že by nezaplacením smluvní pokuty žalobci vznikala jakákoliv škoda. 8. I když měl žalobce ve věci úspěch jen částečný, přiznal mu soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, neboť žalobce měl neúspěch pouze v poměrně nepatrné části předmětu řízení. Účelně vynaložené náklady řízení, které mohlo být zahájeno perfektní žalobou, spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) po 300 Kč, 3 režijních paušálech po 100 Kč (300 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť se jednalo o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, ve kterém bylo předmětem řízení peněžité plnění s tarifní hodnotou nepřevyšující 50 000 Kč, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy 2 089 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalobce, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení.