24 C 383/2021-21 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 4 740,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 4. 12. 2020 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 918 Kč ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 4. 9. 2020 (smlouvy o zápůjčce), uzavřené s využitím prostředků komunikace na dálku mezi žalobcem jako zapůjčitelem na straně jedné a žalovanou jako vydlužitelem na straně druhé. 2. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 3. Podle § 2392 věty první o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 4. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru a po právní stránce věc posoudil tak, že žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru dne 4. 9. 2020 řádně posuzoval úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od žalované, tak i z jiných zdrojů, když z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalované (porovnáním jejích pravidelných měsíčních příjmů ve výši 17 800 Kč s pravidelnými měsíčními výdaji ve výši 4 800 Kč, jejichž kladný rozdíl činil 13 000 Kč) vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce jako zapůjčitel na straně jedné a žalovaná jako vydlužitel na straně druhé uzavřeli dne 4. 9. 2020 s využitím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek [webová adresa]) smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které zapůjčitel přenechal žalované tím, že jí dne 4. 9. 2020 převedl na bankovní účet č. [bankovní účet] peněžní částku ve výši 3 000 Kč, zastupitelnou věc (peníze) k užití podle libosti, kterou se žalovaná zavázala zapůjčiteli vrátit do 90 dnů, tedy do 3. 12. 2020, spolu s úrokem ve výši 0,9 % z vypůjčené částky denně, ve třech měsíčních splátkách po 1 591,24 Kč (třetí splátka ve výši 1 557,77 Kč) splatných 4. 10. 2020 počínaje a 3. 12. 2020 konče. Mezi stranami byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky (jistiny), ohledně níž je vydlužitel v prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaná do 3. 12. 2020 zapůjčiteli peněžní částku v celkové výši 4 740,25 Kč (sestávající z jistiny 3 000 Kč a úroku 1 740,25 Kč) prokazatelně nevrátila, žalovaná dlužila zapůjčiteli ke dni 6. 10. 2021 částku v celkové výši 5 658,25 Kč, sestávající z jistiny 3 000 Kč, úroku 1 740,25 Kč a smluvní pokuty 0,1 % denně z jistiny 3 000 Kč za dobu 306 dnů prodlení od 4. 12. 2020 do 6. 10. 2021 ve výši 918 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v sazbě 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč za dobu od 4. 12. 2020 do zaplacení. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 5 658,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výší 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 4. 12. 2020 do zaplacení v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 části věty před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen„ o. s. ř.“). 6. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Uplatněné účelně vynaložené náklady řízení, které mohlo být zahájeno perfektní žalobou, spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) po 200 Kč, 3 režijních paušálech po 100 Kč (300 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť se jednalo o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, ve kterém bylo předmětem řízení peněžité plnění s tarifní hodnotou nepřevyšující 50 000 Kč, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy 2 089 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalobce, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení.