24 C 385/2021-22 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Předmětem řízení k žalobě, došlé soudu dne 28. 7. 2021 bylo zaplacení částky 12 435,62 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 466,08 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 796,95 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 12 435,62 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 435,62 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 15. 12. 2017, uzavřené mezi singulárním právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO] jako zapůjčitelem (postupitelem) na straně jedné a žalovaným jako vydlužitelem na straně druhé. 2. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil. 3. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 4. Podle § 2392 věty první o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 5. Podle § 2394 o. z., bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 6. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Soud vzal za prokázané a dospěl k závěru, že mezi žalovaným jako vydlužitelem a společností [právnická osoba] jako zapůjčitelem byla dne 15. 12. 2017 uzavřena písemná smlouva o zápůjčce podle § 2390 a § 2392 o. z. Zapůjčitel jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy o zápůjčce s žalovaným řádně posuzoval jeho úvěruschopnost jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od žalovaného (ověření totožnosti, osobní údaje, druh bydlení, rodinný stav), tak i z jiných zdrojů (pracovní smlouva, výplatní pásky), když z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného (porovnáním jeho pravidelných měsíčních příjmů s běžnými měsíčními výdaji byl jako kladný rozdíl těchto příjmů a výdajů zjištěn použitelný příjem žalovaného ve výši 5 378 Kč měsíčně) vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (ze zákaznické karty ze dne 15. 12. 2017). Na základě této smlouvy společnost [právnická osoba] jako zapůjčitel (označovaný též jako„ [anonymizováno]“) přenechala žalovanému jako vydlužiteli (označovanému též jako„ zákazník“) dne 15. 12. 2017 v hotovosti peněžní částku ve výši 14 000 Kč (jistinu zápůjčky) k užití podle libosti, za kterou se žalovaný zavázal zaplatit zapůjčiteli poplatek ve výši 12 283 Kč (z toho úrok 2 504 Kč, za zpracování, doručení a flexibilní splácení 3 888 Kč a za administrativní činnost a komfortní splácení 5 891 Kč), celkem tedy částku ve výši 26 283 Kč (celková dlužná částka), v pravidelných 60 týdenních splátkách po 439 Kč (poslední splátka ve výši 382 Kč) splatných počínaje dnem 22. 12. 2017 do 11. 5. 2018 Smluvní strany se dohodly, že zápůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše činí 29 % p. a. Nedílnou součástí této smlouvy byly„ Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce“ (dále též„ SP“) uvedené na zadní straně použitého formuláře. Podle čl. 6 SP, každá jednotlivá částka zaplacená zákazníkem bude započtena na níže uvedené položky v následujícím pořadí: 1) náklady spojené s vymáháním pohledávek, 2) splatné splátky celkové dlužné částky, a to v pořadí od splátky nejdříve splatné, přičemž se plnění započte v rámci dané splátky nejprve na poplatek, 3) splatné sankční poplatky, 4) nesplatná část jistiny zápůjčky, 5) nesplatná část poplatku (ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 15. 12. 2017). Žalovaný dohodnuté splátky zápůjčky společnosti [právnická osoba] prokazatelně řádně a včas nezaplatil, neboť za celou dobu smluvního vztahu uhradil celkem částku 3 460 Kč (z toho úmor 1 564,38 Kč, úrok 591,70 Kč a poplatek 1 303,92 Kč), a v květnu 2018 dlužil zapůjčiteli na jistině zápůjčky částku 12 435,62 Kč. V době od 12. 5. 2018 do 20. 1. 2020 žalovaný na předmětnou pohledávku zapůjčiteli rovněž nic nezaplatil, takže celková dlužná jistina zápůjčky činila 12 435,62 Kč (z tabulky umoření). [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce žalobci na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a žalovaného o tom vyrozuměla doporučeným dopisem ze dne 20. 1. 2020 (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 a z podacího lístku ze dne 14. 2. 2020). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky s příslušenstvím nejpozději do 30. 4. 2020 doporučeným dopisem ze dne 23. 4. 2020 (z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 23. 4. 2020 a z podacího lístku ze dne 24. 4. 2020). Protože žalovaný dosud nezaplatil, co dluží žalobci jako novému věřiteli (postupníkovi) z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 15. 12. 2017, soud podané žalobě co do zaplacení částky 12 435,62 Kč vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluží žalobci také kapitalizovaný úrok v sazbě 29 % ročně z dlužné jistiny 12 435,62 Kč od 9. 2. 2019 do 20. 1. 2020 ve výši 3 466,08 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v sazbě 8,5 % ročně z dlužné jistiny 12 435,62 Kč od 19. 5. 2018 (tj. od marného uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným dne 11. 5. 2018) do 20. 1. 2020 ve výši 1 796,95 Kč a ode dne 21. 1. 2020 je i nadále v prodlení se splněním jistiny ve výši 12 435,62 Kč, je povinen platit z nezaplacené částky jistiny zápůjčky vedle úroku ve výši 29 % ročně také úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto podané žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 12 435,62 Kč s příslušenstvím, představujícím kapitalizovaný úrok ve výši 3 466,08 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 796,95 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 12 435,62 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 435,62 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále „o. s. ř.“). 9. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady řízení žalobce, které mohlo být zahájeno perfektní žalobou, spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění) po 300 Kč, 3 režijních paušálech po 100 Kč (300 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť se jednalo o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, ve kterém bylo předmětem řízení peněžité plnění s tarifní hodnotou nepřevyšující 50 000 Kč, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy 2 252 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalobce, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení.