24 C 418/2021-30 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 6 524,78 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 654,20 Kč, kapitalizovaného zákonného úrok z prodlení ve výši 280,54 Kč, úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 4 764 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 524,78 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení, ze Smlouvy o revolvingovém úvěru [anonymizována tři slova] ze dne 4. 2. 2020, uzavřené mezi singulárním právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO] jako bankou a úvěrujícím (postupitelem) na straně jedné a žalovaným jako majitelem účtu č. [bankovní účet] a úvěrovaným na straně druhé. 2. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 3. Podle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 4. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru a po právní stránce věc posoudil tak, že [právnická osoba] jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru s žalovaným řádně posuzoval jeho úvěruschopnost jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od žalovaného (ověření totožnosti, osobní údaje), tak i z jiných zdrojů (potvrzení zaměstnavatele žalovaného [jméno] [příjmení] ze dne 23. 1. 2020, výpis z běžného účtu č. [bankovní účet], dotazy do CCB a vlastních systémů), když z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného (porovnáním jeho pravidelných měsíčních příjmů 12 961 Kč s pravidelnými měsíčními výdaji 9 135 byl jako kladný rozdíl těchto příjmů a výdajů zjištěn použitelný příjem žalovaného ve výši 3 826 Kč měsíčně) vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve výši 5 000 Kč. 6. Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 4. 2. 2020, uzavřenou mezi [právnická osoba] jako úvěrujícím (bankou) na straně jedné a žalovaným jako úvěrovaným (klientem) na straně druhé (dále též„ smlouva“), byl žalovanému poskytován úvěr do celkové výše úvěrového limitu 5 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru (revolvingový úvěr) až do výše tohoto limitu. Úvěr a úroky z úvěru v sazbě 16,9 % ročně se žalovaný zavázal úvěrujícímu splácet v rámci pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 250 Kč, vždy v 15. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém byla uzavřena tato smlouva. Čerpání i splácení úvěru bylo spravováno na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Úvěr a své další dluhy měl žalovaný platit ze svého účtu č. [bankovní účet] (splátkový účet) v den jejich splatnosti. Cena za využití účtu [anonymizována tři slova] – čerpání úvěru činila 50 Kč za každé čerpání úvěru. Na základě této smlouvy žalovaný zároveň sjednal„ Pojištění vyčerpané částky“, spočívající v pojištění žalovaného jako pojištěného pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti, když měsíční úhrada za udržování tohoto pojištění byla vypočtena z částky vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru k poslednímu dni každého kalendářního měsíce procentní sazbou uvedenou v ceníku úvěrujícího (1 %). Podle článku 7.1 písm. a) smlouvy, dostane-li se žalovaný do prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek, může úvěrující podle článku 7.2 písm. b) smlouvy prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Podle článku 7.3 smlouvy, pokud úvěrovaný nezaplatí řádně a včas splátku úvěru nebo jinou peněžitou pohledávku z této smlouvy, může po něm úvěrující požadovat smluvní pokutu ve výši a za podmínek určených v ceníku (300 Kč za 10 dnů v prodlení). Protože žalovaný dne 29. 2. 2020 čerpaný úvěr ve výši 5 000 Kč řádně a včas nesplácel, banka po poslední výzvě k úhradě dlužné částky 1 653 Kč (ze dne 18. 7. 2020) rozhodla dne 19. 8. 2020 o okamžité splatnosti celkového dluhu ve výši 7 073 Kč. Dluh žalovaného vůči úvěrujícímu, spočívající v nevráceném revolvingovém úvěru s příslušenstvím, činil ke dni 30. 6. 2021 na nesplacené jistině úvěru částku 4 764 Kč, na smluvních úrocích z úvěru ve výši 16,9 % ročně částku 654,20 Kč, na zákonných úrocích z prodlení částku 280,54 Kč a na cenách za čerpání úvěru, úhradách za udržování pojištění a smluvních pokutách částku 1 760,78 Kč, celkem tedy částku 7 459,52 Kč. Úvěrující svou pohledávku za žalovaným, odpovídající jeho dluhu, postoupil žalobci na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 6. 2021 s účinností ke dni 1. 7. 2021. Žalovaný, který je od dne 2. 7. 2021 do zaplacení v prodlení se zaplacením jistiny úvěru ve výši 4 764 Kč, je povinen vedle smluvního úroku z této částky ve výši 16,9 % ročně zaplatit žalobci také zákonný úrok z prodlení z částky 6 524,78 Kč, když výše úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení (0,25 %), zvýšené o 8 procentních bodů. Povinnost uloženou v rozsudku je třeba splnit v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“). 7. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady řízení, které mohlo být zahájeno perfektní žalobou, spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) po 200 Kč a 3 režijních paušálech po 100 Kč (300 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť se jednalo o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, ve kterém bylo předmětem řízení peněžité plnění s tarifní hodnotou nepřevyšující 50 000 Kč, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy 2 089 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalobce, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení.