24 C 53/2022-12 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o.s.ř.”) 2. Předmětem řízení bylo zaplacení jízdného ve výši 148 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 9 000 Kč. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že se žalovaný v [obec] dne 28. 11. 2020 v 13:22 hodin na tramvajové lince [číslo] dne 2. 12. 2020 v 14:33 hodin na tramvajové lince [číslo] dne 25. 1. 2021 v 10:09 na tramvajové lince [číslo] dne 27. 1. 2021 v 9:10 na autobusové lince [číslo] dne 3. 2. 2021 v 9:22 hodin na tramvajové lince [číslo] dne 18. 5. 2021 v 7:04 na tramvajové lince [číslo] nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platnými jízdními doklady. Žalovaný tak naplnil podmínky pro to, aby po něm [ulice] [anonymizováno] [právnická osoba] požadoval vedle jednotlivého jízdného ve výši 2 x 24 Kč (za jízdy uskutečněné dne 28. 11. 2020 a 2. 12. 2020) a ve výši 4 x 25 Kč (za jízdy uskutečněné dne 25. 1. 2021, 27. 1. 2021, 3. 2. 2021 a dne 18. 5. 2021) také přirážku k jízdnému ve výši 6 x 1 500 Kč za každou jednotlivou jízdu, kde se žalovaný neprokázal jízdními doklady. Žalovaný svůj dluh v celkové výši 9 148 Kč vůči žalobci dosud prokazatelně neuhradil. 5. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o.z”), § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění, § 49 odst. 3 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a článku IX. smluvních přepravních podmínek [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], ze kterých vyplývá, že žalovaný se jako cestující na výzvu pověřené osoby dopravce neprokázal platným jízdním dokladem, a je tak povinen zaplatit jízdné ve výši 2 x 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 6 x 1 500 Kč Celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 9 148 Kč. Protože žalovaný je od 14. 12. 2020 vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu ve výši 1 524 Kč, od 18. 12. 2020 v prodlení se splněním peněžitého dluhu ve výši 1 524 Kč, od 10. 2. 2021 v prodlení se splněním peněžitého dluhu ve výši 1 525 Kč, od 12. 2. 2021 v prodlení se splněním peněžitého dluhu ve výši 1 525 Kč, od 19. 2. 2021 v prodlení se splněním peněžitého dluhu ve výši 1 525 Kč a od 3. 6. 2021 v prodlení se splněním peněžitého dluhu ve výši 1 525 Kč, je povinen podle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. účinného od 1. 1. 2014 platit žalobci úroky z prodlení. 6. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a v paušální náhradě hotových výdajů po 100 Kč za 2 úkony (písemné podání, výzva k plnění) podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád).