6 C 156/2022-28 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 4. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 13 246,01 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 390,83 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 726,71 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 13 246,01 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 9 % ročně, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 13 246,01 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 100 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,71 %, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku ve výši 6 000 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 26 100 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas a na pohledávku do okamžiku postoupení žalobkyni uhradila částku 8 900 Kč. Ke dni postoupení 29. 11. 2019 činila výše pohledávky, bez příslušenství, za žalovanou částku 17 200 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 13 246,01 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 953,99 Kč. Žalobkyně se rozhodla nepožadovat po žalované zaplacení částek představující zbývající dlužné úhrady za služby a požaduje tak zaplacení dlužné jistiny ve výši 13 246,01 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 390,83 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 726,71 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 13 246,01 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 9 % ročně, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 13 246,01 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 22. 2. 2021. Dlužná částka však nebyla uhrazena. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. 3. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 10. 5. 2022, č. j. 6 C 156/2022-9, byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a v téže lhůtě označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení. 4. Žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 27. 5. 2022 uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka. Z karty zákazníka se podává, že právní předchůdce žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalované z bankovních výpisů, šeku žalované. Žalovaná v kartě zákazníka dále uvedla, že má stálý příjem financ ze státní podpory, žije v nájmu. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena předmětná smlouva. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v kartě zákazníka. 5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání dne 7. 9. 2022 se nedostavila, svou neúčast neomluvila. Žalobkyně svou neúčast u jednání písemně omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.) 6. Soud má za prokázané, že dne [datum] poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně vedle částky 15 000 Kč i poplatek v celkové výši 11 100 Kč, přičemž tento sestává z úroku v částce 2 100 Kč poplatku za administrativní činnost v částce 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek v částce 6 000 Kč. Žalovaná na pohledávku uhradila částku 8 900 Kč. Žalovaná měla plnit společnosti [právnická osoba], [IČO] v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že převzala částku 15 000 Kč od společnosti [právnická osoba], [IČO] (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [číslo]). Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. Ze zákaznické karty ze dne [datum] vyplynulo, že žalovaná je rozvedená, bydlí v nájmu, má pět nezaopatřených dětí, je na rodičovské dovolené. Její měsíční příjem činil částku 6 740 Kč – dávky v mateřství, 13 324 Kč – státní podpora a to příspěvek na bydlení a 2 400 Kč výživné na nezletilé děti. Výdaje ve výši 17 520 Kč (5 000 Kč výdaje na bydlení, 10 000 Kč osobní výdaje, 2 520 Kč splátky úvěrů). (z karty zákazníka ze dne [datum]). Z tohoto důkazu ovšem nevyplývá, že by tyto údaje byly právní předchůdkyní žalobkyně jakkoliv ověřovány. [právnická osoba], [IČO] oznámila žalované, že pohledávky ze smlouvy o úvěru postoupila žalobkyni, což žalované oznámila dopisem ze dne 29. 11. 2019 (z oznámení o postoupení ze dne 29. 11. 2019, z podacího archu). Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 20 29. 11. 2019 (ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. přílohy). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky výzvou k plnění ze dne 22. 2. 2021 (z výzvy k plnění ze dne 22. 2. 2021) 7. Po vyhodnocení jednotlivých důkazů soud dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne [datum] částku 150 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s celkovými náklady spojenými se spotřebitelským úvěrem ve výši 11 100 Kč v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když uhradila pouze částku ve výši 8 900 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované sděleno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Výzvou k plnění ze dne 22. 2. 2021 byla žalovaná vyzvána k zaplacení zbývající dlužné částky. 8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ustanovení § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebite