6 C 31/2013-682 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se návrhem ze dne 21. 1. 2013 domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví s žalovaným. Ve svém návrhu uvedla, že spolu s žalovaným jsou podílovými spoluvlastníky se spoluvlastnickým podílem na nemovitostech ve výši ideální 1/2, a to na budově [adresa] postavené na pozemku parcela [číslo] pozemku parcela č. st. [rok] a pozemku parcela [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl na nemovitostech 1/6 na základě rozhodnutí o dědictví sp. zn. D 267/1986 a ke 2/6 na základě usnesení soudu o dědictví sp. zn. 15 D 725/2012. Žalovaný následně nabyl podíl na nemovitostech na základě darovací smlouvy ze dne 10. 9. 2012 od své matky [jméno] [příjmení]. Poté, kdy žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl, korespondoval s žalobkyní, kdy navrhoval rozdělení budovy [adresa] s tím, že by on sám užíval podkroví domu za účelem bydlení. Žalobkyně s takovýmto rozdělením nesouhlasila s tím, že reálné rozdělení nemovitosti není možné. Navrhovala, aby předmětné nemovitosti získala ona do výlučného vlastnictví s tím, že by za podíl žalovaného mu vyplatila přiměřenou náhradu. Žalovaný tento návrh neakceptoval. K užívání nemovitosti v návrhu uvedla, že se účastníci nemohou na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dohodnout, jejích vzájemné vztahy se výrazně zhoršily, proto se žalobkyně domáhá zrušení podílového spoluvlastnictví soudní cestou. V nemovitosti žije téměř po celou dobu, o nemovitost se starala, starala se rovněž o svého otce a do nemovitosti investovala téměř 200 000 Kč za novou kuchyňskou linku, nové lino, vestavěné spotřebiče, sprchový kout do koupelny, postavení pergoly, nového bojleru apod. Žalovaný na předmětných nemovitostech podniká, a to v budově bez č. p. postavené na parcele č. [rok]. Žalobkyně sama měla zájem na získání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví již při vypořádání dědictví po otci, avšak její setra [jméno] [příjmení] s tímto návrhem nesouhlasila. Navrhovala, aby soud podílové spoluvlastnictví zrušil s tím, že do jejího výlučného vlastnictví přikáže budovu [adresa] a pozemek parcela č. st. [anonymizováno] a část pozemku [číslo] a zbývající nemovitosti budou přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného s tím, že ona sama by vyplatila žalovanému na úplné vypořádání částku 700 000 Kč. 2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření uvedl, že na pozemku parcela č. st. [rok] - zastavěná plocha a nádvoří byla realizována přístavba a stavební úpravy hospodářské budovy, kde žalovaný vybudoval garáž pro tři stání, která byla řádně zkolaudována rozhodnutím [stát. instituce], investoval zde značné finanční prostředky do úpravy původní hospodářské budovy i do přípojek vody, kanalizace a elektřiny, když tyto jsou stavebně řešeny tak, že jsou napojeny na budovu [adresa]. K tomuto došlo v době, kdy část nemovitostí byla ještě ve vlastnictví pana [jméno] [příjmení], který výslovně souhlasil, aby žalovaný v těchto prostorách podnikal a zajišťoval veškeré potřebné práce při údržbě domu a pozemků. Žalovaný skutečně navrhoval žalobkyni společné užívání domu [adresa], byl ochoten financovat rozdělení nemovitostí i části zahrady tak, aby bylo možno bezproblémové užívání, tento návrh však žalobkyně odmítla. Dále navrhl vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy byl připraven vyplatit žalobkyni přiměřenou náhradu, žalobkyně toto z osobních důvodů odmítla. Současně žalobkyni nabídl i výhodnější platební podmínky, nabídl ji možnost převzít jeho nájemní byt ve [anonymizována tři slova] o velikosti 2+1 s tím, že má zájem v nemovitosti dále podnikat, neboť má zde kompletní zázemí, do stavebních úprav hospodářské budovy i přístavby investoval značné finanční prostředky, které si nemůže dovolit ztratit. Na jeho podnikání závisí celá rodina i jeho spolupracovníci. Návrh žalobkyně považuje za neakceptovatelný, neboť tento neskýtá právní jistotu bezproblémového užívání nemovitostí, nemá jistotu, že se nebudou opakovat situace, kdy bude záměrně bráněno bezproblémovému příjezdu jeho zákazníků ke garážím, rovněž odkázal na zásah Policie ČR, kdy byl řešen přestupek pro chování přítele žalobkyně. Zpochybnil solventnost žalobkyně, že tato nemá dostatek finančních prostředků na vyplacení jeho podílu z nemovitostí. K užívání nemovitosti žalobkyní uvedl, že tato bydlela v rodinném domku do roku 1989, kdy odešla se svým manželem a synem do [obec], po neshodách v manželství se rozvedla a v roce 1995 se vrátila k otci do [obec]. V rodinném domku bydlela i matka žalovaného paní [příjmení]. [příjmení], která se po provdání z domku odstěhovala. Žalovaný zde bydlel až do roku 1994, kdy získal nájemní byt ve [anonymizována tři slova]. Žalobkyně nemá zájem se na ničem dohodnout, odmítla prostřednictvím své právní zástupkyně všechny učiněné nabídky. Se svým přítelem, se kterým žije, vyvolávala konfliktní situace, které se odehrávaly před zákazníky žalovaného, jeho známými, což vyvrcholilo zásahy Policie ČR. Žalovaný opětovně odkázal na své podnikání, které si nemůže dovolit ukončit, na své investice do nemovitostí (přípojky elektřiny, vody, kanalizace apod.). Dále na to, že požadovaný vyrovnávací podíl je schopen uhradit do 3 dnů od právní moci rozhodnutí s tím, že je vlastníkem dalších navazujících pozemků k nemovitostem a pokud by nemovitosti, které jsou předmětem sporu, připadly do vlastnictví žalobkyně, ztratil by možný přístup a příjezd k hospodářské budově, kterou vlastní. Navrhoval, aby soud podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil s tím, že by to byl on, kdo by vyplatil žalobkyni vypořádací podíl. 3. V průběhu řízení účastníci setrvali na svých stanoviscích, tj. že oba měli zájem na zrušení podílového spoluvlastnictví, ale navrhovali vypořádání tak, že každý měl zájem o získání předmětných nemovitostí do svého výlučného vlastnictví s tím, že by vypořádací podíl druhému z účastníků vyplatil. 4. V průběhu odvolacího řízení, kdy byl vyhotoven znalecký posudek ohledně možného reálného rozdělení nemovitostí, zvolila žalobkyně reálné rozdělení nemovitostí dle varianty B znaleckého posudku vypracovaného znalcem [příjmení]. 5. Okresní soud v Novém Jičíně rozsudkem ze dne 16. 3. 2015 zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků, nemovitosti přikázal žalovanému, kterého současně zavázal k úhradě vypořádacího podílu a rovněž rozhodl o nákladech řízení. 6. K odvolání žalobkyně usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. 57 Co 418/2015-477 ze dne 27. 2. 2018 byl rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně v odstavcích I., II., III. a V. zrušen a v tomto rozsahu byla věc vrácena soudu k dalšímu řízení. Z odůvodnění tohoto usnesení vyplývá, že odvolací soud dospěl k závěru, že s ohledem na ustanovení § 3054 a § 3055 občanského zákoníku je nezbytné posoudit, zda žalovaný je skutečně výlučným vlastníkem stavby bez čísla popisného na pozemku parc. č. 1936 (autoservisu), jak plyne z výpisu z katastru nemovitostí, přičemž již na základě samotných tvrzení žalovaného o tom, že hospodářskou budovu zrekonstruoval a nově přistavil další část, tento závěr nemusí být správný. Tato okolnost vyšla najevo v průběhu řízení a je významná pro právní posouzení věci. [příjmení] tedy významné posoudit, zda v rámci rekonstrukce bývalé hospodářské budovy žalovaným, k níž měla být následně přistavena nová část, došlo a) k rekonstrukci původní hospodářské budovy nebo b) zda žalovaný zboural starou budovu a postavil budovu novou. V případě, že bude učiněn závěr o tom, že vznikla věc nová, samostatná, jejímž výlučným vlastníkem je žalovaný, bude na věc aplikováno ustanovení § 3055 občanského zákoníku a při vypořádání podílového spoluvlastnictví nebude předmětný autoservis předmětem řízení v důsledku zásady, dle které je soud vázán návrhem. V případě prokázání rekonstrukce původní budovy soud se bude muset zabývat posouzením toho, zda bývalá hospodářská budova, kterou měl žalovaný zrekonstruovat, byla součástí věci hlavní – rodinného domu [adresa] nebo jeho příslušenstvím, ale ve stavu před zásahem žalovaného. Okresní soud se teprve poté, co si vyjasní předmět tohoto řízení, bude muset zabývat posouzením dalších tvrzení žalobkyně a žalovaného o jejich solventnosti a ohledně dalších konkrétních okolnostech tohoto případu, které jsou významné pro posouzení věci (vzájemné neshody a jejich intenzita, citová vazba účastníků k nemovitostem apod.). 7. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 15 D 725/2012-54 ze dne 17. 12. 2019 bylo rozhodnuto o dodatečném projednání dědictví po zůstaviteli [jméno] [příjmení], [datum narození], posledně bytem [adresa žalobkyně a žalovaného], a to tak, že obvyklá cena nově objeveného majetku zůstavitele se určuje částkou 35 000 Kč a potvrzuje se, že nově objevený majetek zůstavitele do dědictví náležící, a to„ stodolu – stavbu kůlny“ u rodinného domu [adresa žalobkyně a žalovaného] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] realizovanou dle rozhodnutí tehdejšího místního národního výboru v [obec] ze dne 25. 2. 1970 sp. zn. [číslo] v katastru nemovitostí nezapsanou, nabyli podle svých zákonných dědických podílů paní [j