7 C 23/2022-47 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 003,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 25 003,36 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 25 003,36 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že [datum] uzavřel žalovaný, s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba] anebo [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO], Smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k tomuto běžnému účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Všeobecné obchodní podmínky banky, Úrokový lístek banky a Sazebník banky. V souladu se smlouvou a Dispozicemi byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 24 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých [číslo] dnů čerpání Flexikreditu, a že bude mít na běžném účtu minimálně měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu, a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaný porušil závazky ze smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. [příjmení] proto využila svého práva ze smlouvy a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 25 003,36 Kč převedla dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Po převedení debetního zůstatku ve výši 25 003,36 Kč na zvláštní úvěrový účet banka žalovanému umožnila jeho splácení ve splátkách. Žalovaný byl povinen hradit z převedeného debetního zůstatku úrok a platit poplatky za vedení úvěrového účtu ve výši dle sazebníku banky. Dlužná částka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas splácena. [příjmení] proto využila svého práva a celou dlužnou částku dopisem ze dne [datum] zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 25 003,36 Kč. Dlužná jistina se dále úročila úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu ve výši 29 % ročně dle úrokového lístku banky platného ke dni zesplatnění. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě, tj. [datum] požadovala žalobkyně zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným ve výši 25 003,36 Kč byla postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo na pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 25 003,36 Kč, úroků z úvěru ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl dle ustanovení § 115a) občanského soudního řádu bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas. 4. Z nich vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o bankovních produktech a službách. Dne [datum] uzavřela s žalovaným [příjmení] ke smlouvě o bankovních produktech a službách, na základě které poskytla žalovanému kontokorentní úvěr k běžnému účtu žalovaného č. [bankovní účet] do výše 24 000 Kč. Minimální měsíční kreditní příjem činil 50 % povoleného limitu, úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku činila 29 % ročně. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy, když překročil povolený úvěrový limit, čímž mu vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do nepovoleného debetu přesahujícího 24 000 Kč, banka využila svého práva a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 25 003,36 Kč převedla dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Následně banka umožnila žalovanému jeho splácení ve splátkách. Dlužná částka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena. [příjmení] proto využila svého práva a celou dlužnou částku zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 25 003,36 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. Žalovaný dluží částku ve výši 25 003,36 Kč představující jistinu pohledávky, úroky z úvěru ve výši 29 % ročně z částky 25 003,36 Kč od [datum] do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 25 003,36 Kč od [datum] do zaplacení. 5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle ustanovení § 9 odst. 1zákona. Č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným (právní předchůdkyně žalobkyně jednala coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 občanského zákoníku) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, na základě čehož žalovanému poskytla kontokorentní úvěr do výše 24 000 Kč. Minimální měsíční kreditní příjem činil 50 % povoleného limitu, úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku činila 29 % ročně. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy, když překročil povolený úvěrový limit, čímž mu vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně proto celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 25 003,36 Kč. Pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným, byla písemnou smlouvou postoupena v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku žalobkyni, která tak vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému. Jelikož žalobkyně prokázala právní základ nároku i jeho výši, soud žalobě jako důvodné vyhověl a zavázal žalovaného, zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 003,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 25 003,36 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 25 003,36 Kč od [datum] do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyni, která byla v řízení úspěšná, proto soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 453 Kč, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 001 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 900 Kč podle § 14b písm. c.) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 300 Kč, 3 x režijního paušálu po 100 Kč ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a.) vyhlášky č. 177/199