24 C 93/2023-25 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Předmětem řízení k žalobě, došlé soudu dne 10. 3. 2023, ve znění doplnění žaloby ze dne 6. 4. 2023, bylo zaplacení částky 11 628,24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 628,24 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 3 085,29 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 337,81 Kč, částky ve výši 8 546,83 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 918,77 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 7. 5. 2019, uzavřené mezi singulárním právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], se sídlem [adresa], PSČ: [PSČ], [IČO] jako úvěrujícím na straně jedné a žalovanou jako úvěrovaným na straně druhé. [právnická osoba] jako postupitel postoupila svou pohledávku za žalovanou ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 7. 5. 2019 na žalobce jako postupníka na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021. 2. Žalovaná se ve věci samé nevyjádřila. 3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 5. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 7. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ (ve znění účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 10. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru a po právní stránce věc posoudil tak, že úvěrující společnost [právnická osoba] jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru dne 7. 5. 2019 posuzoval úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě informací získaných od žalované, ze kterých vyplynulo, že žalobci předložila občanský průkaz, je svobodná, má základní vzdělání, bydlí u rodičů, nevyživuje žádné dítě, její měsíční výdaje na bydlení a energie činí 1 000 Kč a měsíční výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady činí 3 410 Kč, a dále z pracovní smlouvy ze dne 1. 2. 2019 uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba] s.r.o., ze které vyplynulo, že žalovaná má uzavřen pracovní poměr na dobu určitou od 1. 2. 2019 do 31. 8. 2019 s místem výkonu práce ve [obec], z výplatních lístků žalované za období leden 2019 až březen 2019, ze kterých vyplynulo, že průměrný čistý měsíční příjem žalované za 1. čtvrtletí roku 2019 činil 8 730 Kč, a ze screenshotu z internetového bankovnictví žalované ohledně jedné položky jejích nezatříděných příjmů, ze kterého vyplynulo, že od [právnická osoba] obdržela dne 15. 4. 2019 částku ve výši 8 870 Kč (z prohlášení žalované v žádosti o úvěr ze dne 7. 5. 2011, z pracovní smlouvy ze dne 1. 2. 2019 uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba] s.r.o., z výplatních lístků žalované za období leden 2019, únor 2019 a březen 2019, a ze screenshotu z internetového bankovnictví žalované ohledně jedné položky jejích nezatříděných příjmů ze dne 15. 4. 2019 ve výši 8 870 Kč od [právnická osoba]). 13. Mezi žalovanou jako úvěrovanou (označovanou jako„ dlužník“) a společností [právnická osoba] jako úvěrujícím (označovaným jako„ věřitel“) byla uzavřena dne 7. 5. 2019 písemná smlouva o úvěru [číslo] podle ustanovení § 2395 o. z. Na základě této smlouvy společnost [právnická osoba] poskytla ve prospěch žalované dne 7. 5. 2019 v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit úvěrujícímu spolu s úrokem 15 % p. a. ve výši 1 925 Kč, úplatou za poskytnutí úvěru (Úhrada za poskytnutí úvěru) ve výši 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu (Náklady na vyhodnocení úvěru) ve výši 1 859 Kč a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti úvěrované (Inkasní poplatek) ve výši 6 600 Kč, označovanými jako„ celkové náklady spotřebitelského úvěru“ ve výši 17 184 Kč, celkem tedy celkovou dlužnou částku ve výši 37 184 Kč, v pravidelných 14 měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč splatných počínaje dnem 7. 6. 2019 do 7. 7. 2020 s tím, že jednotlivé splátky budou na uhrazení celkové dlužné částky použity dle předpisu splátek uvedeného v příloze [číslo]. Nárok úvěrujícího na zaplacení Úhrady za poskytnutí úvěru a Nákladů na vyhodnocení úvěru vznikl uzavřením smlouvy. Nárok na Inkasní poplatek vznikl úvěrujícímu v den každého výběru splátky v bydlišti úvěrovaného. Nezaplacením jakékoli splátky řádně a včas ani ve 30denní lhůtě od okamžiku výzvy k její úhradě úvěrujícím se stala okamžitě splatnou úvěrovaným dosud neuhrazená část celkové výše spotřebitelského úvěru a dále také Úhrada za poskytnutí úvěru a Náklady na vyhodnocení úvěru splatnými první den následující po uplynutí stanovené 30denní lhůty, nedohodnou-li se úvěrovaný a úvěrující písemně jinak. Strany se dohodly, že pokud dlužník nezaplatí jakoukoli splátku dle této smlouvy řádně a včas, je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná v den následující po dni prodlení. Ve smlouvě byly sjednány také účelně vynaložené náklady spojené se zasláním a vyhotovením upomínky ve výši 250 Kč a náhrada nákladů věřitele za činnost inkasního pracovníka ve výši 750 Kč, pokud dlužník nezaplatí jakoukoliv splátku řádně a včas (ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 7. 5. 2019). Vzhledem k tomu, že žalovaná dohodnuté splátky úvěru společnosti [právnická osoba] prokazatelně řádně a včas nezaplatila, když podle tvrzení žalobce uhradila pouze 6 celých splátek splatných do 7. 11. 2019 a část 7. splátky ve výš