Okresní soud v Novém Jičíně 17 C 160/2026-49 – Smlouva o úvěru

Žalobou podanou původně u Okresního soudu v , adresa, dne 6. 10. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 13 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 250 Kč od 22. 9. 2024 do zaplacení, částky 2 500 Kč a částky 3 380 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že po prověření úvěruschopnosti žalované uzavřela se žalovanou prostřednictvím internetových stránek www., název, .cz dne 22. 8. 2024 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 8 000 Kč dne 22. 8. 2024. Dne 27. 8. 2024 žalovaná uzavřela s žalobkyní dodatek ke smlouvě, kterým byla zápůjčka navýšena o 2 000 Kč, tato částka byla poukázána žalované na účet č. , č. účtu, dne 27. 8. 2024. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě celkem částky 10 000 Kč a k zaplacení poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč do 21. 9. 2024. V případě prodlení žalované s vrácením poskytnutých peněžních prostředků byla sjednána povinnost uhradit též účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením (písemné, sms/e-mailové výzvy) ve výši 2 500 Kč (500 Kč za každou z upomínek ze dne 28. 9. 2024, 5. 10. 2024, 12. 10. 2024, 21. 10. 2024 a 5. 11. 2024). Dále byla smlouvou ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná do podání žaloby neuhradila ničeho, žalobkyně proto v souladu se smlouvou o zápůjčce požaduje po žalované zaplacení částky 19 130 Kč, sestávající z jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku ve výši 3 250 Kč, účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 380 Kč (0,1 % denně z částky 10 000 Kč od 22. 9. 2024 do 26. 8. 2025, tj. 3 380 Kč). Právní zástupkyně žalobkyně žalovanou vyzývala před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, žalovaná ničeho neuhradila. V podání ze dne 3. 11. 2025 žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy prověřovala úvěruschopnost žalované prověřením příjmů a výdajů žalované, přičemž zjistila, že žalovaná je zaměstnancem na plný úvazek na dobu neurčitou, uvedla zaměstnavatele , právnická osoba, , její čistý měsíční příjem činí 43 000 Kč, z výplatních pásek bylo zjištěno, že čistá mzda v červnu 2024 činila 37 500 Kč a v červenci 2024 částku 43 710 Kč, tedy ověřen byl průměrný čistý měsíční příjem ve výši 40 605 Kč. Dále žalovaná uvedla výši svých měsíčních výdajů 18 000 Kč, stav svobodná, nemá vyživovací povinnost, bydlí u rodičů. Po odečtení výdajů žalované od ověřených příjmů došla žalobkyně k závěru, že zápůjčka s poplatkem celkem ve výši 13 250 Kč se s rezervou 9 355 Kč nachází v disponibilní částce 22 605 Kč a neměla pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splatit.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud provedl ve věci dokazování listinami, z nichž zjistil tyto rozhodné skutečnosti: Ze smlouvy označené smlouva o zápůjčce ze dne 22. 8. 2024, že podle jejího obsahu ji uzavřeli žalobkyně a žalovaná, a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 22. 8. 2024, žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku 8 000 Kč jako zápůjčku. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky 2 600 Kč do 21. 9. 2024. Dodatkem ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 8. 2024 se žalobkyně zavázala poskytnout navýšení úvěru ve výši 2 000 Kč, celková výše zápůjčky tak činila 10 000 Kč, současně se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za navýšení zápůjčky ve výši 650 Kč do 21. 9. 2024. Pro případ prodlení se splněním uvedených závazků se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované dle rozpisu sazeb ve smlouvě, tj. za písemnou upomínku 500 Kč, za emailovou upomínku 100 Kč, za telefonickou upomínku 50 Kč, za SMS upomínku 30 Kč, za přípravu dohody o splátkovém kalendáři 450 Kč, za předání spisu klienta oddělení vymáhání pohledávek 500 Kč, za předání spisu inkasní agentuře 750 Kč, účelně vynaložené náklady spojené s předáním a vymáháním pohledávky prostřednictvím inkasní agentury až 1 800 Kč; a dále se zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a zákonný úrok z prodlení. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně u , právnická osoba, ., že žalobkyně převedla dne 22. 8. 2024 na účet žalované částku 8 000 Kč a dne 27. 8. 2024 částku 2 000 Kč, platby byly označeny rodným číslem žalované. Žalobkyně tvrdila a žádný důkaz toto její tvrzení nevyvrací, a proto z těchto tvrzení soud vychází, že žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti dlužnou částku nevrátila. Žalobkyně vzhledem k tvrzenému prodlení s plněním požaduje po žalované účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením ve výši 2 500 Kč za písemné upomínky ze dne 28. 9. 2024, 5. 10. 2024, 12. 10. 2024, 21. 10. 2024 a 5. 11. 2024, a dále smluvní pokutu ve výši 3 380 Kč (tj. 0,1 % denně z dlužné částky 10 000 Kč ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky 22. 9. 2024 do sepisu žaloby dne 26. 8. 2025), jak se podává z uvedených upomínek a z předžalobní výzvy. Z žádného důkazu není zjištěno, že žalobkyně uvedené upomínky žalované skutečně zaslala a že se tedy dostaly do její dispozice. Z dopisu ze dne 1. 7. 2025 je zjištěno, že v něm byla žalovaná právní zástupkyní žalobkyně vyzvána k úhradě dluhu z uvedené smlouvy o zápůjčce v celkové výši 19 687 Kč a k úhradě nákladů právního zastoupení ve výši 1 121 Kč do 3 dnů, zásilka byla předána k doručení , právnická osoba, ., jak je zjištěno z poštovního podacího lístku ze dne 1. 7. 2025. Z výplatnic vystavených obchodní společností , právnická osoba, , že za měsíce červen 2024 a červenec 2024 dosáhla žalovaná průměrného výdělku 40 605 Kč měsíčně. Žalobkyně provedla před uzavřením projednávané smlouvy lustrum žalované v insolvenčním rejstříku a exekučním rejstříku s negativním výsledkem, jak se podává z výpisů z těchto rejstříků. I přes výzvu a poučení soudu podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) obsaženou v usnesení nadepsaného soudu ze dne 15. 6. 2026 žalobkyně nepřednesla žádná tvrzení o tom, zda a jakým způsobem posuzovala splácení dosavadních dluhů žalované. Ze spisů zdejšího soudu bylo zjištěno, že žalovaná před uzavřením projednávané smlouvy uzavřela smlouvy o úvěru, dle spisu sp. zn. , spisová značka, dne 11. 3. 2024, dle spisu sp. zn. , spisová značka, dne 4. 10. 2023, dle spisu sp. zn. , spisová značka, dne 11. 9. 2023 a její příjmy v té době byly ve výši 12 969 Kč měsíčně, dle spisu sp. zn. , spisová značka, dne 8. 3. 2024 a 23. 3. 2024. Tvrzené výdaje a osobní poměry žalované nejsou z žádného důkazu zjištěny, neboť důkazy k nim nebyly předloženy.4. Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti s přihlédnutím k tomu, co uvedla žalobkyně, je prokázán následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně dne 22. 8. 2024 poskytla žalované částku 8 000 Kč a dne 27. 8. 2024 částku 2 000 Kč na základě smlouvy o zápůjčce, kterou se žalovanou uzavřela dne 22. 8. 2024 a jejím dodatku, který se žalovanou uzavřela dne 27. 8. 2024. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku 10 000 Kč vrátit do 21. 9. 2024 a dále se zavázala ve stejné lhůtě zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 250 Kč. V předmětné smlouvě pak účastníci sjednali sankce, které je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované v případě jejího prodlení se splněním uvedeného závazku. Sjednali si tak poplatky: za písemnou upomínku 500 Kč, za emailovou upomínku 100 Kč, za telefonickou upomínku 50 Kč, za SMS upomínku 30 Kč, za přípravu dohody o splátkovém kalendáři 450 Kč, za předání spisu klienta oddělení vymáhání pohledávek 500 Kč, za předání spisu inkasní agentuře 750 Kč, účelně vynaložené náklady spojené s předáním a vymáháním pohledávky prostřednictvím inkasní agentury až 1 800 Kč; a dále si sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení (z uvedené smlouvy o zápůjčce, z dodatku ke smlouvě). Žalovaná poskytnuté peníze ve výši 10 000 Kč žalobkyni nevrátila, nezaplatila ani dohodnutý poplatek ve výši 3 250 Kč (z tvrzení žalobkyně). Žalobkyně neprokázala, že odeslala žalované upomínky dne 28. 9. 2024, 5. 10. 2024, 12. 10. 2024, 21. 10. 2024 a 5. 11. 2024. Prokázáno je, že právní zástupkyně žalobkyně zaslala dne 1. 7. 2025 žalované předžalobní výzvu, ve které vyzývala k zaplacení částky 19 687 Kč do tří dnů (z uvedené výzvy, z poštovního podacího lístku). Ve vztahu k otázce posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením projednávané smlouvy je prokázáno, že žalobkyně prověřila příjmy žalované za měsíce červen 2024 a červenec 2024, které činily 40 605 Kč měsíčně lustrovala žalovanou v insolvenčním a exekučním rejstříku. K tvrzeným výdaje a osobní poměry žalované žalobkyně žádné důkazy nepředložila a neoznačila, tudíž je neprokázala (z výplatních pásků žalované, z výpisu lustrace). Ze spisů nadepsaného soudu je prokázáno, že žalovaná před uzavřením předmětné smlouvy uzavřela celkem 5 smluv o úvěru. Žalobkyně byla ve výzvě soudu ze dne 15. 6. 2026 vyzvána, aby tvrdila a prokázala, zda a jakým způsobem před uzavřením projednávané smlouvy posuzovala splácení dosavadních dluhů žalované. Na tuto výzvu však žalobkyně nereagovala a neunesla tudíž ve vztahu k této otázce břemeno tvrzení, ajk jí ukládá ust. § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř.5. Uvedený závěr o skutkovém stavu věci soud dále hodnotil právně, přičemž vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení:6. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. § 547 o.z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.9. § 576 o.z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala.li by strana neplatnost včas.10. § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakž i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. § 588 věta první o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.12. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Po právním hodnocení prokázaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o.z. a ust. § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně coby poskytovatelka při jejím uzavírání vystupovala jako podnikatelka v předmětu činnosti poskytování nebankovních úvěrů a žalovaná jako spotřebitel. Ve vztahu k ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru se jednalo o nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 o.z. V souladu s citovaným ust. § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ, proto bylo povinností žalobkyně jakožto úvěrující osoby, podnikající v předmětu poskytování úvěrů, s odbornou péčí posoudit schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splatit, tedy posoudit úvěruschopnost žalované, zejména porovnáním jejich příjmů a výdajů, přičemž postup získávání údajů pouze od samotného spotřebitele, není v souladu s požadavkem odborné péče, která je pro věřitele předepsána v cit. ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně ověřila příjmy žalované toliko za dva kalendářní měsíce ve výši 40 650 Kč, a provedla lustrum žalované v insolvenční a exekučním rejstříku, jinak vyšla se sdělení žalované o jejich osobních poměrech a výdajích, které však neověřila z žádných nezávislých zdrojů. Nadto, a to zejména, zjevně nezjišťovala úvěrové zatížení žalované a způsob splácení dosavadních dluhů žalované, což bylo její povinností dle § 86 odst. 2 ZoSÚ. Vzhledem k tomu, že soudu z jeho činnosti je známo, že před uzavřením projednávané smlouvy žalovaná měla závazky nejméně z pěti dalších úvěrových smluv (které ostatně řádně nesplácela a věřitelé pohledávky z nich uplatnili následně u soudu), je okolnost neposouzení splácení dosavadních dluhů pro posouzení, zda žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované v souladu s povinností odpovědného úvěrování, významná natolik, že soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála svým povinnostem posoudit úvěruschopnost žalované v souladu s pravidly zakotvenými v § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ. Soud proto shledal předmětnou smlouvu o úvěru neplatnou dle 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení s § 580 odst. 1 o.z., přičemž k této absolutní neplatnosti soud přihlédl i bez návrhu v souladu s ust. § 588 o.z. Dle § 87 odst. 1 věta druhá ZoSÚ je tak žalovaná povinna vrátit toliko nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru, tedy částku 10 000 Kč, když žalobkyně prokázala, že částku 10 000 Kč převedla na účet žalované. Soud proto v odst. I. výroku tohoto rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení od 22. 9. 2024 do zaplacení, jehož základ vyplývá z ustanovení § 1970 o.z. a jeho výše z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaná byla v řízení nečinná, a tudíž netvrdila, jaká doba je pro ni pro zaplacení přiměřená, proto soud vychází z lhůt sjednaných v původní, byť neplatné, smlouvě.16. Ve vztahu k dalším požadovaným nárokům nad částku 10 000 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 22. 9. 2024 do zaplacení, jak bylo žalobkyni přiznáno ve výroku v odst. I. tohoto rozsudku, byla žaloba v odst. II. výroku tohoto rozsudku zamítnuta. Totiž žalovaná je dle § 87 odst. 1 ZoSÚ povinna vrátit toliko poskytnutou jistinu ve výši 10 000 Kč. Proto co do částky 9 130 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 250 Kč od 22. 9. 2024 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta.17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 10 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 22. 9. 2024 do zaplacení (ke dni 5. 8. 2026 činí tento úrok z prodlení částku 2 385,80 Kč), tedy celkem byla úspěšná co do částky 12 385,80 Kč, neúspěšná byla co do částky 9 130 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 250 Kč od 22. 9. 2024 do zaplacení (ke dni 5. 8. 2026 činí tento úrok z prodlení 775,30 Kč), tedy neúspěšná byla co do částky 9 905,30 Kč, když ke dni rozhodnutí soudu předmět řízení včetně dospělých úroků z prodlení činil 22 291,10 Kč. Tedy žalobkyně byla úspěšná z 56 %, neúspěšná z 44 %, a má tedy nárok na 12 % nákladů řízení (úspěch 56 % mínus neúspěch 44 %), což představuje z částky 2 815 Kč částku 338 Kč. Tuto částku uložil soud žalované žalobkyni zaplatit, když částka 2 815 Kč sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, a to odměny stanovené podle § 6 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 400 Kč a paušální náhrady výdajů stanovené dle § 14b odst. 5 uvedené vyhlášky v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby, písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) a dále daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovené ze základu ve výši 1 500 Kč částkou 315 Kč.