Okresní soud v Novém Jičíně 17 C 84/2026-49 – Smlouva o úvěru

Žalobou podanou 30. 10. 2025, doplněnou podáním ze dne 10. 4. 2026, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 60 027,62 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 467,08 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 57 527,62 Kč od 14. 7. 2025 do zaplacení. Žalobní nárok odůvodnila tvrzením, že dne 6. 11. 2018 uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru , hodnota, s úvěrovým limitem ve výši 30 000 Kč, který mohl čerpat průběžně a opakovaně, a který mohl být žalovanému při splnění podmínek navýšen až do maximální výše 150 000 Kč. Smlouvou se dále žalovaný zavázal platit smluvní úrok. Roční úroková sazba účelové části úvěru činí 24,85 % ročně, dle sazebníku žalobkyně je neúčelová část úvěru úročená sazbou 29 % ročně. V souvislosti s prodlením byla ve smlouvě ujednána povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, v případě prodlení s úhradou více jak dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší jak tři měsíce oprávnění žalobkyně od smlouvy odstoupit a požadovat po žalovaném zaplacení celé dlužné částky. Žalovaný úvěr průběžně čerpal a splácel. Čerpání 6. 11. 2018 co do částky 20 682 Kč bylo sjednáno jako účelové, které se žalovaný zavázal splácet 10. pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 298 Kč s tím, že celková splatná částka měla činit 22 980 Kč. Dále žalovaný čerpal neúčelovou část úvěru, a to celkem částku 100 795,25 Kč, kterou byl povinen splácet pravidelnými měsíčními splátkami, jejichž výše závisí na výši jistiny úvěru na počátku měsíce zaokrouhlené na celé desítky tisíc nahoru a činí 4 % z výše jistiny čerpaného úvěru. Žalovaný celkem uhradil 68 splátek celkem ve výši 115 502 Kč, z toho byla částka 63 949,62 Kč započtena na jistinu, která byla tímto částečně ponížena na částku 57 527,62 Kč. Od 16. 2. 2025 žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil. Žalobkyně požaduje zaplacení celé dlužné částky neúčelové části úvěru ve výši 57 527,62 Kč, úhradu úroku z neúčelové části úvěru v úrokové sazbě ve výši 26,45 % p.a. za období od 16. 1. 2025 do 30. 4. 2025, tj. částku 4 376,90 Kč, a od 1. 5. 2025 úhradu smluvního úroku ve výši 11,39 % ročně, který do 30. 6. 2025 pak činí 1 094,80 Kč. Úrok z neúčelové části úvěru činí celkem 5 471,70 Kč, žalobkyně ve prospěch žalovaného nárokuje částku 5 467,08 Kč. Z důvodu prodlení spotřebitele trvajícího alespoň 3 měsíce žalobkyně vyúčtovala žalovanému 400 Kč za 1. písemnou upomínku, 600 Kč za 2. upomínku a 1 500 Kč za ukončení smlouvy o úvěru ze strany věřitele, tj. částku 2 500 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru důkladně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, vycházela z informací poskytnutých žalovaným, tyto porovnávala s výstupy z veřejných registrů/databází (SOLUS, insolvenční rejstřík, registr CRIF), výdaje žalovaného posuzovala na základě statistických modelů a úvěrových databází a usoudila, že žalovaný je schopen úvěr splatit.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud provedl ve věci dokazování listinami, z nichž zjistil tyto skutečnosti: Žalobkyně uzavřela se žalovaným prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu označenou smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru , hodnota, dne 6. 11. 2018 (dále také jen „smlouva“), v níž se uvádí, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěrový limit ve výši 30 000 Kč, při splnění podmínek až 150 000 Kč. Dle smlouvy má úvěr dvě části – účelovou a neúčelovou, účelová část ve výši 20 682 Kč je určena k nákupu Yamaha A S501 černý, tato částka je splatná v 10. splátkách po 2 298 Kč. Úvěr může být čerpán průběžně a opakovaně za účelem financování nákupu zboží a/nebo poskytování služeb na základě smlouvy o koupi zboží nebo i za sjednaných podmínek neúčelově. Výše minimální měsíční splátky při neúčelovém čerpání činí při čerpání do 10 000 Kč částku 400 Kč; při čerpání do 15 000 Kč částku 600 Kč, při čerpání do 20 000 Kč částku 800 Kč, pro čerpání od 20 000 Kč výše činí 4 % z čerpaného úvěru včetně příslušenství na počátku měsíce zaokrouhleného na celé desítky tisíc nahoru (minimální měsíční splátka). Dle části 2 smlouvy se žalobkyně zavázala vydat žalovanému kartu , název, a žalovaný se zavázal kartu využívat v souladu s dohodou o vydání a užívání platební úvěrové karty. Žalovaný žalobkyni uvedl, že má hlavní příjem 48 000 Kč ze zaměstnání, jiný pravidelný příjem 20 000 Kč měsíčně, splácí úvěry ve výši 21 293 Kč měsíčně, jiné závazky nemá, nemá dluhy po splatnosti, žalobkyně zjistila rozdíl příjmů a výdajů 46 707 Kč, při splátce 2 298 Kč žalobkyně usoudila, že nejsou pochybnosti o úvěruschopnosti žalovaného. (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru , název, , ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z kopie dokladů totožnosti žalovaného) Účelovou částku úvěru ve výši 20 682 Kč žalovaný čerpal při podpisu smlouvy, dále neúčelově vyčerpal 100 795,25 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, (z oznámení o odchozí platbě dne 19. 2. 2019 na částku 13 056,63 Kč, dne 28. 2. 2019 na částku 1 975,59 Kč, dne 26. 3. 2019 na částku 2 458,53 Kč, dne 20. 5. 2019 na částku 5 129,23 Kč, dne 1. 7. 2019 na částku 2 956,06 Kč dne 28. 8. 2019 na částku 3 007,23 Kč, dne 4. 9. 2019 na částku 2 969,98 Kč, dne 19. 2. 2021 na částku 12 000 Kč, dne 11. 6. 2021 na částku 2 000 Kč, dne 4. 8. 2021 na částku 1 000 Kč, dne 18. 4. 2023 na částku 10 000 Kč, dne 18. 8. 2023 na částku 12 000 Kč, dne 3. 1. 2024 na částku 23 000 Kč, dne 29. 1. 2024 na částku 798 Kč, dne 8. 7. 2024 na částku 4 400 Kč, dne 14. 8. 2024 na částku 1 095 Kč, dne 29. 8. 2024 na částku 879 Kč, dne 13. 11. 2024 na částku 2 070 Kč, z výpisu z účtu č. , č. účtu, , z tvrzení žalobkyně). Pro případ prodlení s úhradou splátek bylo sjednáno oprávnění žalobkyně účtovat žalovanému náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, a to ve výši 400 Kč za 1. písemnou upomínku, 600 Kč za 2. upomínku a 1 500 Kč v případě ukončení smlouvy o úvěru ze strany věřitele z důvodu prodlení spotřebitele trvajícího alespoň 3 měsíce. (dle sazebníku – , název, .cz s kartou , název, ) Žalobkyně žalovaného vyzývala k okamžité úhradě dluhu z důvodu prodlení žalovaného s úhradou dluhu. (z dopisu ze dne 1. 7. 2025) Právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzýval k zaplacení dlužné částky 65 494,70 Kč ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, do 7 dní s tím, že bude-li dlužná částka uhrazena, nebude žalobkyně účtovat zaplacení dalších úroků ani smluvní pokuty, v opačném případě bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Zásilka byla podána k doručení dne 22. 9. 2025. (z výzvy k úhradě dluhu - předžalobní upomínky, z potvrzení o podání zásilky) Žalovaný uhradil 68 splátek v celkové výši 115 502 Kč, z toho byla na jistinu započtena částka 63 949,62 Kč. (z tvrzení žalobkyně) Z veřejné části obchodního rejstříku, že žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku u , právnická osoba, od 9. 9. 2004 a jako předmět podnikání má zapsáno, mimo jiné, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru od 28. 3. 2011.4. Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k následujícímu rozhodnému závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně dne 6. 11. 2018 na základě smlouvy označené smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, poskytla žalovanému úvěrový limit ve výši 30 000 Kč s možností navýšení na 150 000 Kč. Žalovaný vyčerpal na nákup předmětného zboží částku 20 682 Kč dne 6. 11. 2018, dále v období od 19. 2. 2019 do 13. 12. 2024 vyčerpal celkem částku 100 795,25 Kč, přičemž uhradil 68 splátek, ke dni 16. 2. 2025 se žalovaný dostal do prodlení se splátkou splatnou 15. 2. 2025. Žalobkyně dopisem ze dne 1. 7. 2025 od smlouvy odstoupila a úvěr zesplatnila ke dni 13. 7. 2025. Dle tvrzení žalobkyně, které nebylo v řízení žádným důkazem vyvráceno, tak dluží žalovaný žalobkyni z neúčelové části smlouvy o úvěru na jistině částku 57 527,62 Kč, na poplatcích částku 2 500 Kč a na smluvním úroku částku 5 467,08 Kč. Žalobkyně podniká a při své podnikatelské činnosti je oprávněna poskytovat nebankovní úvěry. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného a dospěla k závěru, že je v možnostech žalovaného úvěr splatit, přičemž poskytnutý úvěr byl žalovanou stranou dlouhodobě řádně splácen, což rovněž nasvědčuje tomu, že žalovaný byl úvěr schopen splácet.5. Uvedený závěr o skutkovém stavu věci soud dále hodnotil právně, přičemž vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení:6. § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Uvedený prokázaný skutkový stav soud hodnotil právně zejména v souladu s citovanými ustanoveními uvedených právních předpisů. Po právním hodnocení prokázaného skutkového stavu věci soud dospěl k právnímu závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným 6. 11. 2018 smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o.z. a z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když žalovaný v této smlouvě vystupoval jako spotřebitel a poskytování úvěru je předmětem podnikání žalobkyně. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného a dospěla k závěru, že je v možnostech žalovaného úvěr splatit. Podle této smlouvy žalobkyně, jakožto úvěrující, poskytla žalovanému, jakožto úvěrovanému, na jeho žádost úvěrový limit ve výši 30 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat průběžně a opakovaně. Žalovaný se zavázal splácet neúčelově vyčerpanou část úvěru v období od 19. 2. 2019 do 13. 11. 2024 ve výši 100 795,25 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně měsíčními splátkami, jejichž výše závisí na výši jistiny úvěru na počátku měsíce zaokrouhlené na celé desítky tisíc nahoru a činí 4 % z výše jistiny čerpaného úvěru. Jelikož žalovaný řádně nesplácel, když nezaplatil splátku splatnou 15. 2. 2025, žalobkyně dopisem ze dne 1. 7. 2025 od smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky 65 494,70 Kč. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný žalobkyní uplatněné a v řízení prokázané nároky splnil, shledal soud tyto nároky co do základu a výše důvodnými, a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 57 527,62 Kč, poplatky ve výši 2 500 Kč, úroky ve výši 5 467,08 Kč a úroky z prodlení z částky 57 527,62 Kč od 14. 7. 2025 do zaplacení, přičemž důvodnost úroků z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o.z. a výše zákonného úroku z prodlení činí 11,5 % ročně dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, soud jí proto přiznal proti neúspěšnému žalovanému v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení ve výši 17 485,70 Kč, kteréžto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 002 Kč a z odměny za zastoupení advokátem, a to paušální odměny dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) ve výši 3 540 Kč za každý ze tří úkonů právní služby z tarifní hodnoty 60 027,62 Kč, to jest částky 10 620 Kč (příprava a převzetí věci, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), paušální náhrady hotových výdajů ke každému úkonu právní služby po 450 Kč, tedy za tři úkony právní služby paušální náhrada ve výši 1 350 Kč dle § 13 odst. 4 AT a dále daň z přidané hodnoty dle § 14a AT v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 11 970 Kč částkou 2 513,70 Kč.