Okresní soud v Novém Jičíně 22 C 119/2026-19 – Náklady řízení

Žalobce jakožto právní nástupce původního věřitele Emmas , právnická osoba, ., IČ , IČO, se žalobou doručenou dne , datum, domáhal po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobce v žalobě tvrdil, že původní věřitel , Anonymizováno, , právnická osoba, . uzavřel dne , datum, s žalovanou prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši , částka, se splatností , datum, . Žalovaná částka ve výši , částka, představuje jistinu ve výši , částka, , poplatek ve výši , částka, a dále úrok ve výši , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, uzavřenou mezi původním věřitelem Emmas , právnická osoba, ., a žalobcem došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce. Ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobce tvrdil, že původní věřitel lustroval žalovanou ve veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI A NRKI. Právní zástupce žalobce odeslal dne , datum, žalované předžalobní upomínku.2. Žalobce v podání ze dne , datum, zopakoval, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací ve veřejných registrech a údajů na www.ispis.cz. Žalobce dále uvedl, že původní věřitel ověřoval úvěruschopnost u žalované výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy klientům je ponechána rezerva 10 %, která se musí rovnat minimálně životními minimu, které činilo , částka, .3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. , právnická osoba, . v přípisu sdělila dne , datum, na výzvu soudu, že na běžný účet číslo , č. účtu, evidovaný na jméno žalované identifikují příchozí platbu dne , datum, ve výši , částka, .6. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalovaná dne , datum, prostřednictvím webové stránky právního předchůdce žalobce , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . www., Anonymizováno, .cz podepsala elektronicky prostřednictvím kódu , Anonymizováno, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Právní předchůdce žalobce smlouvu podepsal jako poskytovatel úvěru (úvěrující), žalovaná byla označena jako úvěrovaná. Právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované částku , částka, . Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem (pro případ překročení doby splatnosti) ve výši , částka, a sjednaným úrokem ve výši , částka, do 30 dnů od odeslání finančních prostředků (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 45DAE/580193). Právní předchůdce žalobce , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . poskytl žalované na účet číslo , č. účtu, dne , datum, částku , částka, (ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, a z potvrzení o platbě). Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobce na účet č. , č. účtu, dne , datum, částku , částka, (z potvrzení o platbě). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce. Právní předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne , datum, (z Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, z Oznámení o postoupení pohledávek). Žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky ve výši , částka, předžalobní upomínkou ze dne , datum, (z Výzvy k úhradě před podáním žaloby). Žalovaná uvedla, že je zaměstnaná s příjem , částka, , měsíčně splácí hypotéku ve výši , částka, , další výdaje představují částku , částka, (z úvěruschopnosti klienta k půjčce č. , hodnota, ).7. Původní věřitel žalované (Emma´s , právnická osoba, .) a žalovaná podepsali prostřednictvím webových stránek www., Anonymizováno, .cz smlouvu o úvěru, na základě které poskytl původní věřitel žalované převodem na účet částku , částka, za poplatek ve výši , částka, a úrok ve výši , částka, pro případ překročení doby splatnosti. Splatnost byla sjednána na den , datum, . Žalovaná na úvěr uhradila částku , částka, . Žalovaná byla informována o postoupení pohledávky na žalobce a zároveň i vyzvána k jejímu okamžitému vrácení.8. Soud posoudil smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaného jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZoSÚ).9. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).17. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.19. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.20. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne , datum, , III. ÚS 4129/18).21. Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).22. Soud uzavřel, že předmětná úvěrová smlouva je podle § 86 a § 87 ZoSÚ absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobce totiž nedisponuje žádnou dokumentací ohledně tvrzené lustrace v příslušných databázích a ohledně tvrzených příjmů a výdajů žalované, ze kterých ponechal rezervu ve výši 10 % rozdílu. Z toho je zřejmé, že proces prověřování schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr nebyl proveden pečlivě a odpovědně. Soud připomíná, že poskytovatel úvěru má přitom ve smyslu § 78 odst. 1, 2 a 4 ZoSÚ povinnost dokumenty a jiné záznamy ohledně procesu prověřování úvěruschopnosti uchovávat.23. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, je zřejmé, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaná získala čerpáním úvěru , částka, a uhradila , částka, . Žalovaná se tak bezdůvodně obohatila o částku , částka, . Z důvodu neplatné úvěrové smlouvy žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla ohledně poplatku ve výši , částka, , úroku ve výši , částka, , jistiny , částka, a dále zákonného úroku nad rámec přiznané jistiny zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalované úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o.z.).24. Žalovaná je proto povinna vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, a to podle § 1970 o.z. Žalovaná je právě od , datum, v prodlení se zaplacením dlužné částky. Žalovaná byla v řízení nečinná a netvrdila žádné okolnosti o nemožnosti vrátit poskytnutou jistinu.25. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.26. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce, který se domáhal po žalované ke dni vyhlášení rozsudku zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, měl ve věci úspěch pouze z 69 % předmětu řízení (přiznána mu byla ke dni vyhlášení rozsudku celková částka , částka, s příslušenstvím), a žalovaná měla ve věci úspěch z 31 % předmětu řízení, takže soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení poměrně rozdělenou ze 38 % (69 % minus 31 %). Náklady řízení žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši , částka, , mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši , částka, podle § 14b odst. 1 bodu 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva), náhradě hotových výdajů po , částka, za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši , částka, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky Kč ve výši , částka, podle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem tedy náklady řízení ve výši , částka, , z čehož 38 % představuje částku , částka, , kterou soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované zaplatit k rukám advokáta, zastupující žalobce, jemuž byla přisouzena poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení.