22 C 53/2026-22 – Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobce jakožto právní nástupce původního věřitele , právnická osoba, , IČ , IČO, se žalobou doručenou dne 16. 2. 2026 domáhal původně po žalovaném zaplacení částky 39 846,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 39 846,69 Kč od 5. 6. 2025 do zaplacení. Žalobce v žalobě tvrdil, že původní věřitel , právnická osoba, uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 30 000 Kč výplatou na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, , který měl být splacen nejpozději do 4. 6. 2025. Žalovaný se zavázal uhradit i smluvní úrok ve výši 9 846,69 Kč. Žalovaný se nejprve dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek a byl původním věřitelem vyzván k jejich úhradě upomínkami. Na webových stránkách , Anonymizováno, si žalovaný vybral výši požadovaného úvěru a dobu splatnosti. Seznámil se s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s úvěrem. Vyplnil registrační formulář, čímž učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy. Jako variabilní symbol k identifikaci plateb bylo dohodnuto číslo smlouvy. Žalovaný se seznámil s podmínkami, právy a sankčními ujednání ze smlouvy a uzavřel tak s původním věřitelem úvěrovou smlouvu. Úvěr byl žalovanému poskytnut, ale nebyl do dnešního dne vrácen. Předžalobní upomínkou ze dne 14. 9. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě žalované částky. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, a žalobcem.2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 27. 2. 2026, č.j. 22 C 53/2026-8 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr včetně příslušenství.3. Žalobce v podání ze dne 8. 4. 2026 zopakoval, že úvěruschopnost žalovaného byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS,NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobce však nedisponuje žádnou dokumentací ohledně lustrace v databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Poukázal na odst. 1.2. obchodních podmínek k úvěrové smlouvě, kde žalovaný prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu, není evidován v databázi dlužníků a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít nepříznivý dopad na plnění dluhu. Žalobce dále uvedl, že žalovaný na úvěr nesplatil ničeho.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.6. Fio banka a.s. v přípisu ze dne 9. 3. 2026 potvrdila na výzvu soudu, že na běžný účet č. , hodnota, evidovaný na jméno , Jméno žalovaného, (žalovaného) evidují příchozí platbu dne 4. 2. 2025 ve výši 30 000 Kč.7. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané následující skutečnosti:8. Žalovaný dne 4. 2. 2025 prostřednictvím webové stránky právního předchůdce žalobce , Anonymizováno, podepsal elektronicky prostřednictvím kódu, který byl předtím odeslán na telefonní číslo , tel. číslo, , smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Žalobce smlouvu podepsal jako poskytovatel úvěru, žalovaný byl označen jako klient. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč na účet číslo , č. účtu, . Jistinu spolu s úrokem ve výši 112 % ročně se žalovaný zavázal splatit v 9 měsíčních splátkách ve výši 5 071,98 Kč, splatných vždy 4. den v měsíci. Poslední sjednaná splátka byla sjednána na den 4. 11. 2025. Celkem se žalovaný zavázal splácet 45 647,82 Kč. RPSN byla sjednána ve výši 191,80 %. Přílohu č. 1 úvěrové smlouvy tvořily Obchodní podmínky , právnická osoba, pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (ze Smlouvy o úvěru splatného ve splátkách č. , hodnota, ze dne 4. 2. 2025). Původní věřitel odeslal na účet č. , č. účtu, dne 4. 2. 2025 platbu ve výši 30 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, (z Výpisu z účtu). Na účet žalovaného č. , č. účtu, byla dne 4. 2. 2025 připsána platba ve výši 30 000 Kč (z přípisu Fio banky a.s. ze dne 9. 3. 2026). Původní věřitel žalobce ke dni 4. 6. 2025 zesplatnil úvěr a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Dlužná částka činila 40 445,82 Kč a tvořila ji jistina ve výši 30 000 Kč, smluvní úrok ve výši 9 846,69 Kč, smluvní pokuta ve výši 449,13 Kč a poplatek za upomínku ve výši 150 Kč (z předžalobní upomínky ze dne 4. 6. 2025). Původní věřitel žalovaného postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce, když původní věřitel žalobce o této skutečnosti vyrozuměl žalovaného (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 9. 2025, ze seznamu postoupených pohledávek a z dodatku č. 1 ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024). Žalovaný byl předžalobní upomínkou vyzván k úhradě celkové částky 51 897,08 Kč do 3 dnů (z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 9. 2025).9. Soud shrnuje skutkový stav takto: Původní věřitel žalovaného (, právnická osoba, ) a žalovaný podepsali prostřednictvím webových stránek , Anonymizováno, smlouvu o úvěru, na základě které poskytl původní věřitel žalovanému převodem na účet částku 30 000 Kč, který měl být spolu s úrokem ve výši 9 846,69 Kč splacen ke dni 4. 5. 2025. Jelikož žalovaný úvěr včetně sjednaného úroku nesplatil včas, původní věřitel úvěr ke dni 4. 6. 2025 zesplatnil. Žalovaný byl informována o postoupení pohledávky na žalobce a zároveň i vyzván k jejímu okamžitému vrácení. Žalovaný neuhradil ničeho.10. Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalované jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZoSÚ).11. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím ci