22 C 80/2026-20 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou 12. 3. 2026 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 37 528,02 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 690,96 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 029,50 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 30 900 Kč od 30. 9. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 20. 10. 2025 do zaplacení. Žalobce v žalobě a v jejím doplnění ze dne 8. 4. 2026 tvrdil, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, a žalovaný uzavřeli dne 15. 3. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen úvěrová smlouva), na základě které umožnil žalovanému čerpat bezúčelový úvěr i opakovaně až do výše 30 000 Kč bezhotovostně na bankovní účet. Žalovaný vyčerpal částku 66 884,66 Kč. Žalovaný se zavázal hradit ve prospěch právního předchůdce žalobce minimální měsíční platby do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Rozpis plateb byl žalované dostupný na účtu , Anonymizováno, , o čemž byl žalovaný vyrozuměn emailem. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy o úvěru a dostal se do prodlení s úhradou dlužné částky. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě. Žalovaný dlužnou částku neuhradil a úvěr byl ke dni 21. 7. 2025 zesplatněn. Žalovaný uhradil do doby postoupení pohledávky částku 51 886,48 Kč, po postoupení pohledávky již neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 29. 9. 2025 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k postoupení pohledávky na žalobce s účinností ke dni 29. 9. 2025. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ve výši 30 000 Kč, úrok ve výši 6 628,02 Kč za dobu do zesplatnění, úrok ve výši 2 029,50 Kč za dobu od 22. 7. 2025 do 29. 9. 2025, úrok z prodlení ve výši 690,96 Kč za dobu od 22. 7. 2025 do 29. 9. 2025, úrok ve výši 11,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 20. 10. 2025 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 30 900 Kč od 30. 9. 2025 do zaplacení. Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovaného k plnění.2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 27. 3. 2026, č.j. 22 C 80/2026-9 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet každý jednotlivý úvěr včetně příslušenství.3. V podání ze dne 8. 4. 2026 žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce vzal v potaz sociální a demografická data, informace z interních databázích a externích registrů, když ověřil závazky žalovaného v bankovním a nebankovním registru klientských informací. Právní předchůdce žalobce zkontroloval bonitu a udržitelnost příjmů, kterou žalovaný prokázal předložením dokladů, a to zejména výpisem z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu. Byly rovněž vyhodnoceny transakce na účtu.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.6. Soud vzal z předložených listin za prokázané následující skutečnosti:Žalovaný požádal na internetové stránce právního předchůdce žalobce , právnická osoba, , IČO , IČO, , Anonymizováno, o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Po zřízení online účtu , Anonymizováno, právní předchůdce žalobce žádost akceptoval. Právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě Kreditní linky s možností opakovaného čerpání až do výše pevně stanoveného stropu spotřebitelského úvěru na částku 30 000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, . Doba trvání spotřebitelského úvěru byla uzavřená na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal hradit minimální měsíční platby vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Právní předchůdce žalobce byl povinen sdělit žalovanému každý kalendářní měsíc rozpis plateb. Zápůjční úroková sazba byla 54 %, RPSN 71,81 % ročně. Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou částku 39 748,59 Kč. Součástí smlouvy o úvěru se staly Smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. V případě opožděných plateb se žalovaný zavázal hradit náklady ve výši 300 Kč za každou zaslanou upomínku (ze Smlouvy č. , hodnota, a Standardních informací o spotřebitelském úvěru). Žalovaný převodem na bankovní účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, čerpal dne 7. 4. 2025 úvěr ve výši 653,79 Kč, dne 12. 6. 2026 úvěr ve výši 28 808,72 Kč, dne 15. 3. 2024 úvěr ve výši 30 000 Kč, dne 15. 8. 2024 úvěr ve výši 774,39 Kč, dne 16. 7. 2024 úvěr ve výši 1 537,59 Kč, dne 16. 9. 2024 úvěr ve výši 729,02 Kč, dne 16. 11. 2024 úvěr ve výši 688,17 Kč, dne 18. 1. 2025 úvěr ve výši 686,83 Kč, dne 18. 10. 2024 úvěr ve výši 774,28 Kč, dne 19. 5. 2024 úvěr ve výši 642,32 Kč, dne 19. 12. 2024 úvěr ve výši 728,89 Kč a dne 25. 4. 2024 úvěr ve výši 860,66 Kč. (z Potvrzení o provedení transakcí). Žalovaný uhradil 51 886,48 Kč (z Přehledu plateb). Právní předchůdce žalobce upomenul žalovaného k úhradě částky 4 910,45 Kč (z Upomínky ze dne 16. 6. 2025), kde byl žalovaný zároveň upozorněn na možnost zesplatnění úvěru, nezaplatí-li do 30 dnů. Právní předchůdce žalobce dne 29. 9. 2025 postoupil pohledávku ze Smlouvy na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem (z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2025 včetně Seznamu pohledávek). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 41 866,04 Kč do 15. 1. 2026 dopisem odeslaným dne 31. 12. 2025 (z Předžalobní upomínky ze dne 31. 12. 2025 včetně podacího lístku).7. Soud shrnuje skutkový závěr takto:Žalovaný od právního předchůdce žalobce obdržel převodem na účet platby v celkové výši 66 884,66 Kč, a to na základě písemné dohody označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalovaný nehradil řádně a včas sjednané splátky a úvěr byl ke dni 21. 7. 2025 zesplatněn. Na tento nárok žalobce žalovaný uhradil celkem částku 51 886,48 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávku za žalovaným, když postoupení pohledávky následně oznámil žalovaného a vyzval jej k úhradě dlužné částky. Žalobce dále vyzval žalovaného k úhradě žalované částky v předžalobní výzvě.8. Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZoSÚ).9. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odp