25 C 281/2020-77 — Okresní soud v Olomouci

1. Předmětem řízení bylo zaplacení dlužného pojistného se zákonným úrokem z prodlení k žalobě podané u soudu dne [datum]. 2. Po provedeném řízení soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] o životním pojištění [anonymizováno] s počátkem pojištění dne [datum] na dobu do 75 let věku žalovaného, bylo sjednáno měsíční pojistné 543 Kč. Pojistný vztah byl ukončen dnem [datum]. Pojistné za dobu od [datum] do [datum] žalobce eviduje jako neuhrazené, žalobou žádá tzv. akumulovaný dluh podle svého výpočtu ve výši 3 848 Kč, který je dle jeho tvrzení pro žalovaného výhodnější než kdyby žádal jednotlivé měsíční splátky. Podle výpočtu soudu činí dluh na součtu splátek za uvedené období 3 270 Kč. 3. Podle § 2782 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o. z.“) (1) Pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. (2) Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 4. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Účastníci řízení sjednali platnou pojistnou smlouvu, podmínky věcné legitimace jsou splněny. Žalobce tvrdí, že žalovaný nezaplatil předepsané pojistné, jak je specifikováno v závěru o skutkovém stavu a dále úrok z prodlení. Výše dluhu byla objektivizována výpočtem soudu. 7. V řízení leží břemeno důkazní na žalovaném, je na něm, aby prokázal, že žalobci plnil, případně aby vyvrátil žalobcova tvrzení o vzniku pohledávky. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Neúčastí u jednání se žalovaný sám zbavil práva být soudem poučen dle § 118a o. s. ř. ve smyslu ust. § 5 o. s. ř. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. Podle § 2782 o. z. byl žalovaný zavázán k úhradě dlužného pojistného 3 270 Kč a podle § 1970 o. z. spojení s § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. k úhradě zákonného úroku z prodlení. 8. Ve zbytku pak byla žalobcova žaloba jako nedůvodná zamítnuta z důvodů výše rozebraných, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, když tuto částku žalovaný žalobci nedluží. Uvedenou částku nelze žádat ani jako tzv. akumulovaný dluh, resp. pro žalovaného tzv. výhodněji vypočtený dluh. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce měl ve věci převážný procesní úspěch, náleží mu náhrada nákladů řízení určená podle míry jeho procesního úspěchu, která činí 70 %. 10. Při plném procesním úspěchu by žalobci náležela náhrada nákladů řízení 1 489 Kč. Tato částka sestává z odměny za 3 úkony právní služby 600 Kč, tj. 1 úkon po 200 Kč dle § 7, § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy), náhrady hotových výdajů 300 Kč za tyto tři úkony právní pomoci po 100 Kč dle ust. § 14b vyhl. [číslo] Sb, 21% DPH ze součtu těchto částek dle ust. § 137 odst. 2 o. s. ř. a zaplaceného soudního poplatku 400 Kč. 11. Podle míry procesního úspěchu tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení 1 042,30 Kč. 12. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátu žalobce. 13. Lhůty k plnění byly určeny jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 14. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácenou verzi odůvodnění.