27 C 339/2020-66 — Okresní soud v Olomouci

1. V řízení zahájeném žalobou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 600 Kč s úrokem z prodlení z titulu nedoplatku na pojistném, které byl povinen žalovaný platit na základě pojistné smlouvy [číslo] dále částky 350 Kč jako poplatku za předčasné ukončení pojistné smlouvy a částky 300 Kč jako poplatku za vyhotovení a odeslání upomínky dlužného pojistného. Na tuto částku žalobkyni žalovaný ani přes písemnou upomínku ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. pak bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili. 4. S ohledem na skutečnost, že proti tomuto rozhodnutí není přípustné odvolání, obsahuje ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. zkrácené odůvodnění. 5. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav věci: Dne [datum] byla mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo životní pojištění [anonymizováno] Počátek pojištění byl sjednán dnem [datum] a trvání na dobu dožití 55 let věku pojištěného. Pojistné období bylo sjednáno jako měsíční, měsíční pojistné bylo dohodnuto ve výši 1 150 Kč. Žalovaný neuhradil žalobkyni pojistné ve výši 4 600 Kč za období od [datum] do [datum], kdy předmětné pojištění zaniklo výpovědí žalovaného ke dni [datum]. Na tuto částku nezaplatil žalobkyni ničeho, ačkoliv byl žalobkyní upomínán. 6. Dle ust. § 2758 odst. 1,2 občanského zákoníku, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 7. Dle ust. § [číslo], § 2783 občanského zákoníku, pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. Není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 8. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 10. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je zčásti důvodná. V dané věci má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným platnou pojistnou smlouvu o životním pojištění, kterou se žalovaný zavázal hradit na pojištění měsíční pojistné celkem 1 150 Kč. V daném případě má soud za prokázané, že pojistný vztah trval minimálně v období od [datum] do [datum] neboť žalovaný netvrdil, a tedy ani neprokázal dřívější zánik předmětného pojištění. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby byť částečnou úhradu sjednaného pojistného za žalobkyní požadované období soudu tvrdil a prokázal. Žalovaný se však k návrhu žalobkyně nevyjádřil, a žalobkyní vznesený nárok tedy nijak nerozporoval. Vzhledem k tomu, že žalovaný nedostál své povinnosti vyplývající pro něj z předmětné pojistné smlouvy a neuhradil žalobkyni sjednané pojistné za období od [datum] do [datum], rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 4 600 Kč, neboť tato částka nepřesahuje poměrnou část sjednaného pojistného za žalobkyní požadované období. Žalobkyně má rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, kdy požadovanou výši úroku i počátek prodlení považuje soud za odpovídající skutkovým zjištěním soudu a neodporující zákonu. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě v části dlužného pojistného nepřesahujícího sjednané pojistné za žalobkyní požadované období, vyhověl. 11. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční lhůtu, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 12. Pokud jde o žalobkyní požadovanou částku 350 Kč s příslušenstvím jakou poplatek za předčasné ukončení smlouvy, tato byla ve výroku II. zamítnuta, neboť k ukončení smlouvy došlo ze smlouvou i zákonem předvídaných důvodů, což nelze sankcionovat případnou smluvní pokutou ve smyslu ust. § 2048 občanského zákoníku. Rovněž tak se nemůže jednat o smluvený poplatek za poskytnutí služby, když smlouva zanikla smluvně sjednaným a zákonem předvídaným způsobem a k poskytnutí žádné služby v podobě předčasného ukončení smlouvy ze strany žalobkyně nedošlo. Obě taková ujednání by potom byla neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Pokud jde o žalobkyní požadovanou částku 300 Kč jako poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky dlužného pojistného, tato byla ve výroku II. zamítnuta, neboť v pojistné smlouvě nebyla povinnost v takovéto konkrétní výši stranami ujednána, kdy ujednání o povinnosti zaplatit poplatky za upomínání dlužného pojistného odkazem na pojistné podmínky, které dále odkazují na pohyblivý sazebník žalobkyně bez uvedení konkrétní výše poplatku, shledává soud neurčitým, a tudíž neplatným ujednáním. Žalovaný je v tomto případě v právním postavení spotřebitele, kdy ve smlouvě nedošlo k uzavření dohody o tom, že žalovaný tyto dle obsahu smluvní pokuty (poplatky) bude platit. Odkaz na aktuální ceník či seznam poplatků není případný. Svou povahou jde o smluvní sankce, tedy smluvní pokuty. Platí přitom, že smluvní sankce musí být platně sjednána, jak již uzavřel Ústavní soud ČR v rozhodnutí sp. zn. I.ÚS 3512/11:„ V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ 13. O náhradě nákladů řízení ve výroku III. soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo původně zaplacení částky 5 250 Kč. V rozsahu 650 Kč pak byla žaloba zamítnuta. Za této situace pro účely vyčíslení nákladů soudního řízení představuje procesní úspěch žalobkyně 87,62 % a procesní úspěch žalovaného 12,38 %. [příjmení] procesní úspěch pro účely výpočtu nákladů soudního řízení žalobkyně tak činí 75,24 % (procesní úspěch žalobkyně po odečtení procesního úspěchu žalovaného). Vzhledem k této skutečnosti uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 120 Kč, když celkové náklady řízení žalobkyně činily částku 1 489 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč a náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby dle § 13,14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění, a 21 % DPH z odměny a náhrad, když advokát žalobkyně je plátcem DPH. 14. Celkem by tedy náklady soudního řízení činily částku 1 489 Kč. Úspěch žalobkyně co do 75,24 % pak odpovídá nákladům ve výši 1 120 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.). 14. Podmínky pro aplikaci ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko údaje o datu uzavření smlouvy, výši závazku, datu splatnosti, datu výzvy a kvantifikaci žalobního nároku) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.