10 C 96/2020-21 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou dne 28. 8. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 174 Kč s úrokem z prodlení, jakožto nezaplaceného pojistného ze smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [číslo]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný také nevyjádřil. Proto má soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí a rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Soud z předložených listin zjistil, že dne 2. 7. 2018 uzavřel žalovaný jako pojistník s žalobkyní jako pojistitelem smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [označení vozidla]. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den 2. 7. 2018 a pojistné ve výši 3 846 Kč za pojistné období (rok) bylo splatné pololetně, vždy k 2. 7. a 2. 1. daného roku po 1 923 Kč. Dne 30. 4. 2019 žalobkyně sepsala dopis adresovaný žalovanému, ve kterém oznamovala změnu výše pojistného na částku 4 084 Kč. Skutečnost odeslání či doručení uvedené písemnosti nebyla zjištěna. Žalovaný žalobkyni nezaplatil splátku pojistného splatnou ke dni 2. 7. 2019, byl proto žalobkyní upomínán kvalifikovanou výzvou ze dne 27. 11. 2019 k úhradě nedoplatku do 13. 1. 2020 pod sankcí zániku pojistného vztahu ke dni 14. 1. 2020. Dopisem ze dne 17. 1. 2020 pak žalobkyně žalovanému oznamovala, že ke dni 14. 1. 2020 pojistný vztah zanikl. Skutečnost odeslání či doručení vyjmenovaných písemností nebyla v řízení zjištěna. Pojistné za období od 10. 1. 2020 do 2. 4. 2020 žalobkyně eviduje jako nezaplacené. Žalovanému byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní výzva ze dne 24. 6. 2020 ve smyslu ust. § 142a o. s. ř. Žalovaný dosud ničeho neuhradil. 5. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu škody z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že příslušnému orgánu evidence odevzdal státní poznávací značku a osvědčení o registraci vozidla. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. 6. Podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu. 7. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e/ zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 8. Podle ustanovení § 2782 odst. 1, 2 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 9. Podle ustanovení § 2783 odst. 1, 2, 3 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Požádá-li o to pojistník, sdělí mu pojistitel zásady pro stanovení výše pojistného. 10. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud s ohledem na výše citovaná ustanovení právních norem uzavírá, že žalobkyně prokázala, že se žalovaný uzavřením pojistné smlouvy zavázal uhradit pojistné, které náleží žalobkyni za dobu trvání pojištění. Soud nemá za prokázané (či jinak zjištěné), že by žalovaný pojistné za období od 2. 7. 2019 do 14. 1. 2020, tj. za období po které pojistný vztah mezi účastníky minimálně trval, žalobkyni uhradil, a to za procesní pasivity žalovaného, popř. že by závazek žalovaného z uvedeného titulu zanikl jiným ze zákonných důvodů. Za této situace proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dlužné pojistné v celkové výši 2 076,40 Kč, odpovídající poměrné části pojistného za uvedené období, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně za dobu od 15. 1. 2020 do zaplacení, když počátek prodlení a výši požadovaných úroků z prodlení soud shledává v souladu se zákonem a neodporující skutkovým zjištěním soudu. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní. 13. Naproti tomu soud shledal žalobu ve zbývajícím rozsahu, tedy co do části pojistného ve výši 97,60 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 15. 1. 2020 do zaplacení a zamítl ji. Žalobkyně požadovala pojistné za dobu od 2. 7. 2019 do 14. 1. 2020 ve výši 2 174 Kč, dle výpočtu soudu jí však náleží pojistné za uvedenou dobu ve výši 2 076,40 Kč, kdy soud vycházel ze sjednané výše pojistného 3 846 Kč, neboť v řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému sdělila novou výši pojistného. Soud proto nárok na pojistné 97,60 Kč zamítl. Současně s ním zamítl také část úroku z prodlení, která odpovídala tomuto nároku, jak je uvedeno ve výroku II. 14. O nákladech řízení soud rozhodl ve výroku III. v souladu s § 142a, § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 355 Kč, neboť žalobkyně byla procesně úspěšná v 95,51 % uplatněného nároku (žalovaný pak v 4,49 %), a proto jí přísluší náhrada 91,02 % účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě tvoří náklady řízení žalobkyně zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), celkem tedy 600 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), a dále 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč za tyto tři úkony právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a) a. t.), tedy dalších 300 Kč, a náhrada za 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů v celkové výši 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Oproti žalobkyni soud shledal naplnění podmínek pro aplikaci právě §14b a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrh