11 C 364/2020-70 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení částky 5 108,78 Kč s příslušenstvím, z toho částky 1 070 Kč jako nezaplacené ceny za poskytnuté služby třetích stran (částky 501 Kč dle vyúčtování služeb [číslo] částky 119 Kč dle vyúčtování služeb [číslo] částky 450 Kč dle vyúčtování služeb [číslo]), částky 2 038,79 Kč jako součtu zbývajících splátek za koncové zařízení (částky 1 680 Kč dle vyúčtování služeb [číslo] částky 118,78 Kč dle vyúčtování služeb [číslo] částky 120 Kč dle vyúčtování služeb [číslo] částky 120 Kč dle vyúčtování služeb [číslo]) a částky 2 000 Kč jako podmíněné slevy dle vyúčtování služeb [číslo]. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala. 3. K jednání nařízenému na den [datum] se žalobkyně ani žalovaná nedostavily, soud tedy ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Předmětem řízení je zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž nedílnou součástí byla kupní smlouva a všeobecné podmínky [právnická osoba] Na základě účastnické smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, a žalovaná se zavázala jí za tyto služby řádně platit ceny vyúčtované dle čl. 4 VPST ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb, což však nečinila. Žalovaná dluží žalobkyni celkem částku 5 108,78 Kč, z toho částku 1 070 Kč jako nezaplacenou cenu za poskytnuté služby třetích stran (částku 501 Kč dle vyúčtování služeb [číslo] částku 119 Kč dle vyúčtování služeb [číslo] částku 450 Kč dle vyúčtování služeb [číslo]), částku 2 038,79 Kč jako součet zbývajících splátek za koncové zařízení (částku 1 680 Kč dle vyúčtování služeb [číslo] částku 118,78 Kč dle vyúčtování služeb [číslo] částku 120 Kč dle vyúčtování služeb [číslo] částku 120 Kč dle vyúčtování služeb [číslo]) a částku 2 000 Kč jako podmíněnou slevu dle vyúčtování služeb [číslo]. Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum], žalovaná však ani přes tuto výzvu neuhradila ničeho. 7. Podle ustanovení § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, účastník, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. 8. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále je „občanský zákoník“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 9. Podle ustanovení § 2079 občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. 10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud se nejprve zabýval tím, zda je dána podle ustanovení § 7 odst. 1 o. s. ř. jeho pravomoc k projednání věci ve vztahu ke všem uplatňovaným nárokům. S ohledem na ustálenou judikaturu Zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu soud konstatoval, že je nadán pravomocí věc projednat a rozhodnout ve vztahu ke všem žalobou uplatněným nárokům (srovnej např. rozhodnutí NSS č. j. Konf 15/2017-12 a Konf [číslo]). 13. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Soud považuje za prokázané, že žalovaná a žalobkyně uzavřely platnou účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž nedílnou součástí byla kupní smlouva ve smyslu ustanovení § 2079 občanského zákoníku, na základě které získala žalovaná od žalobkyně koncové zařízení s podmíněnou slevou ve výši 2 000 Kč. Žalovaná však nedostála svých povinností plynoucích z uzavřené smlouvy a nehradila řádně a včas předepsaná vyúčtování a neplnila tak podmínky pro poskytnutí podmíněné slevy na koncové zařízení. Žalovaná tak dluží žalobkyni celkem částku ve výši 5 108,78 Kč, která se skládá z částky 1 070 Kč jako nezaplacené ceny za poskytnuté služby třetích stran (částky 501 Kč dle vyúčtování služeb [číslo] částky 119 Kč dle vyúčtování služeb [číslo] částky 450 Kč dle vyúčtování služeb [číslo]), částky 2 038,79 Kč jako součtu zbývajících splátek za koncové zařízení (částky 1 680 Kč dle vyúčtování služeb [číslo] částky 118,78 Kč dle vyúčtování služeb [číslo] částky 120 Kč dle vyúčtování služeb [číslo] částky 120 Kč dle vyúčtování služeb [číslo]) a částky 2 000 Kč jako podmíněné slevy dle vyúčtování služeb [číslo]. Soud přezkoumal žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn a došel k závěru, že je oprávněný. Bylo na žalobkyni, aby prokázala, že mezi stranami byla uzavřena účastnická smlouva, jejíž nedílnou součástí byla smlouva kupní, a že žalovaná nedostála svých povinností plynoucích z těchto smluv. Žalobkyně v tomto směru svá tvrzení prokázala, ostatně žalovaná ani skutková tvrzení žalobkyně nerozporovala. Bylo proto dále právě na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj závazek vůči žalobkyni splnila nebo tento závazek zanikl jinak. Žalovaná však zůstala během soudního řízení procesně zcela pasivní, k podané žalobě se nevyjádřila, ani tvrzení žalobkyně nerozporovala, k nařízenému jednání se nedostavila. Proto soud uložil žalované žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I tohoto rozsudku splnit, a to včetně zákonného úroku z prodlení z neuhrazené částky, jehož výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. 14. Lhůta k plnění byla určena jakožto obecná třídenní ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši [částka] ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. zmocněnkyni žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění a dále náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby (viz shora) po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, když v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b) uvedené vyhlášky, neboť řízení bylo zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (např. u OS [obec] sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]), předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že zmocněnkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem DPH, vzniklo jí dle § 137 odst. 3 o. s. ř. právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. Žalobkyni byla tedy přiznána i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a dalších náhrad, což činí 189 Kč.