11 C 375/2020-56 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 2. 611 2018 s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději [datum]. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, ale do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je nesplacený úvěr [částka] a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, po odeslání smluvní dokumentace byly žalovanému zaslány peněžní prostředky na jeho účet. Žalobkyně uzavřela dne [datum] s původním věřitelem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání dne [datum] se nedostavil. Nedostavil se ani zmocněnec žalobkyně, který svoji neúčast řádně omluvil, soud tedy ve smyslu ustanovení § 101 odst. 2, odst. 3 o. s. ř. jednal v jejich nepřítomnosti. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Předmětem řízení je zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka] za poplatek ve výši [částka], a žalovaný se zavázal tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do [datum]. Žalobkyně uzavřela dne [datum] s původním věřitelem [právnická osoba], smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným. Žalovaný ve lhůtě splatnosti a ani po jejím uplynutí dlužnou částku neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy. 6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 8. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 9. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 10. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 11. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 13. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Právní hodnocení věci: Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. 16. Jednáním účastníků, resp. právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 občanského zákoníku, když právní předchůdkyně žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto finanční prostředky jí vrátit v dohodnuté době, což žalovaný neučinil. V daném řízení bylo na žalovaném, aby soudu tvrdil a případně označil důkazy k prokázání skutečnosti, že úvěrovému věřiteli na čerpaný úvěr předmětné částky uhradil. Žalovaný takto pro svou pasivitu nepostupoval. Nárok právní předchůdkyně žalobkyně na úhradu úvěrové jistiny soud shledává důvodným. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně platně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a zavázal žalovaného k úhradě žalobní pohledávky v rozsahu požadovaném žalobkyní, a to včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. zmocněnci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí věci s přípravou, výzva k plnění a podání žaloby) a 3 x režijní paušál po [částka] dle § 14b vyhl. č.177/1996 Sb. v platném znění a 21 % DPH z těchto částek v celkové výši [částka], neboť zmocněnec žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, proto mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. vzniklo právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. 18. Podmínky pro aplikaci ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění byly v tomto případě splněny, když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11), naposledy jen u Okresního soudu v Olomouci ve věci sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] atd., předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.