12 C 197/2021-84 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou dne 17. 5. 2021 u Okresního soudu v Olomouci se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 405 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 9. 2. 2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný poslal právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí úvěru a smlouva byla uzavřena přijetím návrhu smlouvy žalovaným. Poté byly žalovanému na ním sdělený účet č. [bankovní účet] zaslány finanční prostředky ve výši 8 000 Kč v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami. Úvěrovanou částku se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit nejpozději do 10. 3. 2016. Žalovaný ovšem neuhradil dlužnou částku řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím upomínky vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Dne 1. 1. 2021 došlo na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní k postoupení pohledávky za žalovaného na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně dne 2. 2. 2021 zaslal žalovanému předžalobní upomínku, kde žalovaného vyzval k uhrazení dluhu. Jelikož neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho, žalobkyně požadovala zaplatit jistinu ve výši 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení a dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 405 Kč. 2. Dne 28. 5. 2021 vydal Okresní soud v Olomouci na základě výše uvedené žaloby elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Z tohoto důvodu byl usnesením ze dne 21. 7. 2021 zrušen. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlas vyjádřila na žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a současně závěr o skutkovém stavu: Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi obchodní značkou [anonymizováno] pod záštitou společnosti [právnická osoba] a žalovaným, že došlo prostřednictvím webové stránky [webová adresa] k uzavření smlouvy o zápůjčce. Na základě této se zavázala společnost/značka [anonymizováno] poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku dle sjednaných podmínek s úroky a poplatky splatit nejpozději do 10. 3. 2016. Z částečného výpisu z účtu soud zjistil, že dne 9. 2. 2016 byla na účet žalovaného poskytnuta částka 8 000 Kč, pod variabilním symbolem, který odpovídá rodnému číslu žalovaného. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit společnosti/značce [anonymizováno] poplatek za zápůjčku ve výši 2 405 Kč a náklady za její poskytnutí. Součástí smlouvy o zápůjčce byla i rozhodčí smlouva ze dne 9. 2. 2016. Dne 1. 1. 2021 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní. Dle přílohy byla součástí i pohledávka za žalovaným. Oznámení o postoupení ze dne 2. 2. 2021 bylo žalovanému adresováno dne 2. 2. 2021 žalobkyní spolu s předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 2. 2. 2021, ze kterého se podává, že žalovaný byl vyzván ke splacení dluhu do tří dnů. Dle poštovního podacího lístku byla odeslána doporučená zásilka žalovanému dne 2. 2. 2021. Soud z obsahu spisu a provedeného dokazování nemá za prokázané tvrzení žalobkyně, že dne 9. 2. 2016 byla mezi žalovaným a společností [právnická osoba] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru a že by se tato společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný zřejmě poskytl své osobní údaje ke zpracování společnosti creditON.cz s. r. o., která mu zaslala návrh“ smlouvy o zápůjčce”. Ta nebyla žalovaným nijak podepsána a označení stran smlouvy ani druhu smlouvy neodpovídá žalobním tvrzením žalobkyně. Rovněž zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nebylo soudu žalobkyní nijak doloženo. 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. 9. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaného nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, jak bylo v žalobě tvrzeno. Taková uzavřená smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným totiž soudu nebyla k důkazu předložena. Doložen byl pouze částečný výpis z účtu o poukázání částky 8 000 Kč žalovanému dne 9. 2. 2016. Nároky z neexistující smlouvy je tak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neexistující smlouvy. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaný byl tedy soudem zavázán uhradit 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 11. 3. 2016. Žalobkyně prokázala, že došlo k řádnému postoupení pohledávky na ni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021. Bylo pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté prostředky vrátil, resp. že závazek zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Byl tedy zavázán k úhradě této částky se zákonným úrokem z prodlení ve výroku I. rozsudku. Co se týká částky 2 405 Kč, která představovala poplatek za poskytnutí úvěru, na jeho zaplacení nemá žalobkyně nárok. Tento poplatek byl sjednán na základě smlouvy o úvěru, k jejímuž platnému uzavření však nedošlo a nelze tak jeho zaplacení po žalovaném požadovat. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se na úkor žalobkyně neoprávněně obohatil pouze o částku 8 000 Kč, která mu byla zaslána na bankovní účet, a proto byla žaloba co do částky 2 405 Kč, představující poplatek za poskytnutí úvěru, zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve sporu 77 % úspěšné žalobkyni (žalobkyně nebyla úspěšná co do částky 2 405 Kč) přiznal soud 54 % náhradu nákladů řízení (od 77 % úspěchu žalobkyně odečetl soud 23 % úspěchu žalovaného) ve výši 1 216,08 Kč. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, náklady právního zastoupení, a to za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, jednoduchá výzva k plnění) a 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11), včetně 21 % DPH z těchto částek, tj. celkem 2 252 Kč, přičemž 54 % těchto nákladů je představováno právě částkou 1 216,08 Kč. 11. O lhůtě k plnění ve výroku I. i III. bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1, věta první o. s. ř. jako o obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.