12 C 240/2021-79 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 10. 6. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 18 898,01 Kč s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] smlouvu revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalované ke kreditní kartě úvěrový rámec do výše 15 000 Kč a žalovaná se zavázala, že tento úvěr splatí v pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož žalovaná porušila tento svůj závazek hradit úvěr řádně a včas, došlo k zesplatnění dluhu ke dni 31. 3. 2020. Žalovaná byla opakovaně marně vyzývána k úhradě dluhu. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, požaduje po žalované také smluvní a zákonný úrok z prodlení. 2. Dne 30. 6. 2021 vydal zdejší soud na základě výše uvedené žaloby elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit žalované do vlastních rukou, byl proto usnesením ze dne 20. 8. 2021 zrušen. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně vyjádřila souhlas na žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a současně závěr o skutkovém stavu: Ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání kreditní karty soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovanou dne 29. 1. 2019. Na základě smlouvy se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši min. 2 % z čerpaného úvěru. Smlouva ve své části VI. obsahuje způsob vydání a užívání kreditní karty, mimo jiné to, že karta bude žadateli zaslána prostřednictvím poštovních služeb a [příjmení] ke kartě bude žadateli odeslán SMS zprávou. Strany dále ve smlouvě sjednaly úrok za prodlení ve výši 22,99 % ročně. Z žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne 29. 1. 2019 soud zjistil, že žalovaná uvedla jako svého zaměstnavatele [právnická osoba] a svůj měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 25 000 Kč průměrně čistého za měsíc. Žádala o poskytnutí úvěrového rámce ve výši 30 000 Kč. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost [právnická osoba] poskytuje spotřebitelský úvěr Kreditní karta [příjmení] [příjmení] [příjmení] Standard ve výši 15 000 Kč na dobu neurčitou, přičemž min. splátka činí 2 % ze všech vyčerpaných prostředků plus případné poplatky a úroky, když smluvní úrok činí v daném případě 22,99 % ročně. Celková částka, kterou je tak třeba v případě spotřebitelského úvěru ve výši 15 000 Kč zaplatit činí 17 520,84 Kč. Výši poplatků za produkty [právnická osoba] [příjmení], a. s. soud zjistil ze sazebníku. Z výpisů ke kreditní kartě [příjmení] [příjmení] na jméno žalované soud zjistil, že [právnická osoba] vyúčtovávala žalobkyni za poskytnuté služby od ledna 2019 do března 2020, pravidelně každý měsíc. Z prohlášení o okamžité splatnosti ze dne 1. 4. 2020 soud zjistil, že [právnická osoba] oznámila žalované, že pro porušování ustanovení smlouvy byl její dluh zesplatněn, a vyzvala ji k okamžité úhradě dluhu ve výši 20 946,40 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 a přílohy [číslo] (seznamu postupovaných pohledávek) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně dopisem ze dne 2. 2. 2021. Dle poštovního podacího archu ze dne 4. 2. 2021 byla zásilka odeslána. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána ke splacení dluhu právním zástupcem žalobkyně ze dne 23. 2. 2021, zásilka byla žalované odeslána dle poštovního archu dne 24. 2. 2021. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které jí byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na její žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky s úrokem splatit. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně zkoumala kredibilitu (úvěruschopnost) žalované zjišťováním jejích osobních a finančních poměrů tak, jak bylo zapsáno v žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a dále porovnávala její příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ a interních zdrojů, když vycházela z příjmů tvrzených žalovanou. Vyhodnotila, že žalovaná je schopna sjednané splátky věřiteli hradit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaná dluh řádně neuhradila. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že její předchůdkyně uzavřela se žalovanou platnou úvěrovou smlouvu, tedy poskytla žalované úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatila, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaná neučinila. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu včetně požadovaného úroku a zákonného úroku z prodlení. Lhůtu k plnění ve výroku I určil soud jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí věci s přípravou, výzva a podání žaloby) a 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11 naposledy jen u OS Olomouc věci sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]), včetně 21 % DPH z těchto částek. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo opět rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.